Předseda americké centrální banky před kongresovým výborem uvedl, že ekonomika zůstává „solidní“, ale cla by mohla zvýšit ceny. Fed signalizuje opatrnost, Powell odmítá Trumpovy výzvy ke snižování sazeb Předseda Federálního rezervního systému Jay Powell vyslal jasný signál, že snížení úrokových sazeb není v nejbližší době na pořadu dne. Ve vystoupení před Kongresem dal najevo, že ačkoli se o takovém kroku v bankovní radě diskutuje, červencový termín není reálný. Podle Powella je potřeba nejprve vyhodnotit dopady nových cel prezidenta Donalda Trumpa na inflaci, než se Fed uchýlí k dalším úpravám měnové politiky. Čekání na jasnější data Powell zdůraznil, že centrální banka sleduje především inflační rizika, která by mohla vyplývat z celní politiky nové administrativy. Konkrétní dopady by se měly projevit „v červnových a červencových číslech“ a jejich vyhodnocení bude klíčové pro rozhodnutí o dalším postupu. Podle Powella si Fed uvědomuje, že efekt cel může být dočasný, ale zároveň nevylučuje, že může být trvalejší, což by ovlivnilo stabilitu cenového vývoje. Oproti Powellovu postoji se staví někteří další členové rady Fedu – například Christopher Waller a Michelle Bowmanová, kteří jsou otevřeni snížení sazeb již během léta. Odkazují se na nižší než očekávanou květnovou inflaci a domnívají se, že celní opatření nepřinesou výrazný inflační tlak. Trump útočí, Powell odmítá ustoupit Prezident Donald Trump mezitím stupňuje nátlak. Na své platformě Truth Social označil Powella za „velmi hloupého, tvrdohlavého člověka“ a obvinil ho, že jeho politika bude mít pro americkou ekonomiku dlouhodobé negativní důsledky. Požaduje snížení sazeb o dvě až tři procenta, čemuž Powell čelí s klidem: „Nemají žádný vliv. Děláme svou práci.“ Podporu Powellovi vyjádřil John Williams, šéf newyorské pobočky Fedu, který má v rámci FOMC (Federal Open Market Committee) značný vliv. Ten uvedl, že současné mírně restriktivní sazby jsou přiměřené a že je nutné vyčkat na více dat, než se přikročí k dalším krokům. Inflace zůstává hlavním rizikem Powell připomněl, že inflační očekávání Američanů jsou stále křehká, a případné neuvážené uvolnění měnové politiky by je mohlo snadno rozkolísat. Pokud by totiž cla vedla k růstu cen, mohlo by to vést k dlouhodobě zvýšené inflaci, se kterou by bylo následně těžké bojovat. Fed sice loni snížil sazby o jeden procentní bod, ale nyní převažuje názor, že další rozhodnutí je nutné opřít o tvrdá data, nikoli pouze očekávání. Powellův postoj je tak v souladu s politikou „počkat a uvidíme“, přičemž připustil, že americká ekonomika je v tuto chvíli dostatečně silná, aby zvládla současnou úroveň sazeb bez větších problémů. Rada Fedu je rozdělena Mezi členy Fedu panuje rostoucí rozkol, pokud jde o to, kdy a zda vůbec sazby letos snížit. Zatímco někteří volají po brzkém uvolnění měnové politiky, sedm členů rady se domnívá, že sazby zůstanou do konce roku beze změny. Deset členů podporuje dvě nebo více snížení o čtvrt procentního bodu, a pouze dva členové očekávají jedno snížení. Referenční úroková sazba zůstává v rozmezí 4,25 až 4,5 %, což je podle Powella stále nad tzv. neutrální úrovní, která by neomezovala ani nepodporovala hospodářský růst. A právě neutralita a datově podložené rozhodování mají být hlavními principy, jimiž se Fed v příštích měsících hodlá řídit. Současné rozdělení v rámci Federálního rezervního systému naznačuje, že další vývoj úrokových sazeb bude do značné míry záviset na přicházejících makroekonomických datech. Powell zdůrazňuje, že i přes rostoucí tlak z politické sféry musí Fed zachovat nezávislost a trpělivost. Klíčová otázka zní, zda se inflace skutečně vrací ke 2% cíli, nebo zda se znovu objeví cenové tlaky v důsledku obchodních bariér. V tomto napětí mezi centrální bankou a exekutivní mocí lze očekávat zvýšenou pozornost trhů každému dalšímu vyjádření představitelů Fedu. Investoři i podnikatelé se budou snažit z výroků Powella, Williamse a dalších členů rady vyčíst, zda se přiklání spíše k rychlému uvolnění měnové politiky, nebo k opatrnému vyčkávání. Vývoj v nadcházejících měsících může mít zásadní dopad nejen na úrokové sazby, ale také na akciové trhy, spotřebitelské chování a úvěrové podmínky. Zůstává také otázkou, jak dlouho si Powell udrží podporu většiny členů FOMC, pokud se politický tlak bude zvyšovat. Možné jmenování nových členů Fedu během Trumpova mandátu by mohlo změnit interní dynamiku a posílit tábor zastánců razantnějšího uvolňování. To by mělo dalekosáhlé důsledky pro očekávání ohledně inflace i stabilitu měnové politiky jako celku.Zatím však Powell drží pevný kurz a spoléhá na to, že ekonomika je dostatečně odolná, aby zvládla několik měsíců stabilních sazeb. Jeho postoj zdůrazňuje, že řízení měnové politiky nesmí podléhat krátkodobým tlakům a že cenová stabilita zůstává prioritou. Výsledkem může být klíčové rozhodnutí v září, které bude mít dopad nejen na domácí ekonomiku, ale i na globální trhy.