Zatímco v minulosti působila tato koncepce jako vzdálená ambice, dnes se stává součástí vážných politických i technologických debat v celé Evropské unii. V éře rostoucích obav ze závislosti na několika amerických technologických gigantech se evropské státy začínají zamýšlet nad tím, jak si vybudovat vlastní, nezávislou a kulturně specifickou umělou inteligenci.

Huang, který stojí v čele největšího světového výrobce čipů pro AI, se v posledním týdnu vydal na cestu po evropských metropolích – navštívil Londýn, Paříž a Berlín, kde oznámil nová partnerství, investice a projekty, které mají urychlit přechod Evropy na vlastní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Při každé příležitosti opakoval jedno hlavní sdělení: „Evropa musí jednat rychle, jinak jí ujede vlak.“

Koncept suverénní AI stojí na jednoduché, ale silné premise – každý region má odlišný jazyk, historii, kulturní kontext a hodnoty, které by měly být zachovány i ve vývoji a nasazení AI systémů. Podle Huanga si proto každý národ zaslouží mít svou vlastní AI, postavenou na místních datech, v místní infrastruktuře a řízenou lokálními pravidly.

Reakce evropských lídrů na tuto výzvu byly pozitivní a rychlé. Britský premiér Keir Starmer minulý týden oznámil investici 1 miliardy liber do navýšení výpočetního výkonu, což označil za krok směrem k tomu, aby byla Velká Británie „výrobcem AI, a ne jen jejím odběratelem“. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil budování AI infrastruktury za „boj o suverenitu“, a německý kancléř Friedrich Merz po oznámení partnerství mezi Nvidií a Deutsche Telekom pro vybudování AI cloudu v Německu uvedl, že jde o „klíčový krok k digitální suverenitě Německa“.

Přestože Evropa zaostává za USA a Čínou v rozvoji AI, nové iniciativy ukazují rostoucí odhodlání tento rozdíl smazat. Například francouzský startup Mistral, který je jedním z mála konkurentů amerických firem v oblasti velkých jazykových modelů, se spojil s Nvidií na výstavbě datového centra ve Francii, které bude zpočátku využívat 18 000 nejmodernějších AI čipů Nvidia, s plánem rozšíření do dalších lokalit v roce 2026.

To vše se děje v kontextu širší iniciativy Evropské unie. V únoru Komise oznámila plán výstavby čtyř gigafabrik pro AI čipy v hodnotě 20 miliard dolarů. Tyto továrny mají snížit závislost na importovaných technologiích a vytvořit pevný základ pro evropskou technologickou suverenitu. Podle zdrojů z EU Nvidia zvažuje přesun části výroby svých GPU do Evropy, aby podpořila tuto snahu a získala přístup k regionálním investičním pobídkám.

Nvidia tím sleduje dvojí strategii. Na jedné straně podporuje regionální soběstačnost a vývoj lokálních AI platforem, ale zároveň se snaží zajistit dlouhodobou poptávku po svých technologiích. Ačkoli by Evropa mohla vlastnit infrastrukturu a datové modely, základní hardware – čipy GPU – by stále pocházel od Nvidie. Huang tím vysílá jasný vzkaz: pokud svět chce nezávislou AI, bude ji stavět na čipech jeho společnosti.

Nvidia Corp. (NVDA)

Evropská digitální suverenita se tak formuje jako složitý kompromis mezi nezávislostí a spoluprací. Vzniká nová technologická krajina, kde lokální poskytovatelé cloudových služeb, startupy i vlády začínají koordinovat své úsilí s cílem vybudovat vlastní digitální páteř, aniž by se izolovali od globálních lídrů v oblasti vývoje čipů a AI hardwaru.

Zásadní bude, zda Evropa dokáže tento trend udržet a zhmotnit v reálnou technologickou kapacitu. K tomu bude potřeba nejen peníze a politická vůle, ale i ochota evropských firem riskovat a inovovat ve větším měřítku. Pokud se to podaří, může být právě suverénní AI jedním z pilířů nové digitální Evropy – silnější, sebevědomější a nezávislejší než kdy dřív.