Tato předběžná dohoda ale zatím čeká na schválení prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga.Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka se podařilo překonat negativní atmosféru, která dosud jednání provázela. Nově vytvořený plán má vést k určitým ústupkům na obou stranách: Čína se zavázala urychlit dodávky kovů vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný a automobilový průmysl, zatímco Spojené státy mají zmírnit některá vývozní omezení.Přesto však zůstává celá řada nevyřešených otázek. Mezi ty nejzásadnější patří čínský obchodní přebytek vůči USA a obvinění z dumpingových praktik. Americká strana tvrdí, že Čína zaplavuje její trh zbožím pod cenou, což podle ní narušuje férové konkurenční prostředí.Jednání byla náročná, ale konstruktivníRozhovory mezi delegacemi probíhaly v historickém sídle Lancaster House poblíž Buckinghamského paláce. V závěrečný den se vyjednávání protáhlo na více než 12 hodin. Podle čínského hlavního vyjednavače Li Chengganga byla jednání „hluboká a upřímná“. Obě strany se shodly na tom, že dosažený návrh předloží k posouzení svým vedoucím představitelům.Čínský vicepremiér He Lifeng následně vyzval k dalšímu využívání obchodního vyjednávacího mechanismu, který by měl pomoci „zlepšit konsensus, snížit nedorozumění a posílit spolupráci“.I když rámcová dohoda znamená určité přiblížení, stále se jedná pouze o první krok. Skutečný test nastane až ve chvíli, kdy bude muset být dohoda formálně schválena a implementována. Bez tohoto finálního potvrzení zůstává celý proces otevřený a křehký.Reakce trhů i politické pozadíFinanční trhy reagovaly opatrně. Americké akciové futures mírně oslabily, zatímco čínský onshore index posílil o 0,8 %, což byl jeho nejlepší výsledek za téměř měsíc. Evropské trhy zůstaly bez výrazných změn. Investoři přivítali alespoň náznak zlepšení v napjatých vztazích mezi dvěma největšími ekonomikami světa.Jednání proběhla jen několik dní poté, co Donald Trump vedl první přímý rozhovor s čínským prezidentem od svého návratu do úřadu. Důvodem byla eskalace napětí kvůli vzájemnému porušování ženevské dohody. Spojené státy obviňovaly Čínu z blokování vývozu magnetických materiálů, zatímco Čína se ohradila proti novým americkým vývozním omezením týkajícím se čipů, softwaru a studentských víz.Tato roztržka ukázala, jak významnou roli dnes hrají kontroly vývozu v moderních obchodních sporech. Přístup ke klíčovým technologiím – ať už jde o mikročipy nebo vzácné kovy – se stává geopolitickou pákou.Výhled do dalších měsícůAmerický obchodní zástupce Jamieson Greer upozornil, že mezi další priority Trumpovy administrativy patří otázka nelegálního toku fentanylu z Číny. Podle něj byla právě tato problematika důvodem pro zavedení 20% cel na čínské zboží a nyní se očekává, že Peking učiní v této oblasti konkrétní pokrok, který bude mít měřitelné výsledky v boji proti šíření drog v USA.Zatím nejsou naplánována žádná další jednání, avšak obě strany nadále udržují pravidelný kontakt. USA a Čína se nacházejí přibližně v polovině 90denní lhůty, během které odložily zavedení dalších odvetných cel. Ačkoliv ženevská dohoda již vedla ke snížení některých tarifů, celkové obchodní vztahy zůstávají napjaté. Například čínský export do USA v květnu zaznamenal největší pokles od začátku pandemie v roce 2020, což podtrhuje křehkost celé situace a obavy investorů i průmyslu.Podle profesora Josefa Gregoryho Mahoneyho z Východočínské normální univerzity v Šanghaji je hlavní ztrátou důvěra mezi oběma stranami. Varuje, že i když se objevují návrhy rámcových dohod, podstata problému – tedy napětí kolem čipů a vzácných kovů – zůstává nevyřešena a může eskalovat při dalším geopolitickém tlaku.Nadcházejících 60 dní tak bude klíčových. Během této doby by mělo dojít k vyjednání konkrétních dohod v oblastech nadbytečných výrobních kapacit, nekalých obchodních praktik a omezení vývozu citlivých technologií. Bez reálného pokroku zůstane i ta nejslibnější dohoda pouhým gestem, neschopným změnit hlubší strukturální rozpory mezi oběma mocnostmi.