Hlavním důvodem je především rostoucí dopad obchodní politiky administrativy Donalda Trumpa, zejména zavádění nových cel, které podle OECD oslabují nejen ekonomiku USA, ale i světový růst. Ve svém nejnovějším reportu organizace snížila svou prognózu růstu světové ekonomiky na 2,9 % pro roky 2025 a 2026, přičemž ještě v březnu počítala s růstem o 3,1 % v roce 2025 a o 3,0 % v roce následujícím.

OECD ve svém komentáři konstatuje, že vliv protekcionismu může být výraznější, než se dříve odhadovalo. Varuje, že pokud by Spojené státy dále přitvrdily v uplatňování cel, mohla by eskalace obchodní války vyvolat nové inflační tlaky, vážně narušit globální dodavatelské řetězce a destabilizovat finanční trhy. Tento výhled tak reflektuje nejen reálné ekonomické dopady zavedených opatření, ale i očekávání trhů, že se protekcionistická politika stává strukturálním faktorem ekonomického prostředí.

USA ztrácí tempo, dopady cel jsou silnější, než se čekalo

Zvláštní pozornost OECD věnovala vývoji v americké ekonomice. Organizace snížila odhad růstu pro letošní rok na pouhých 1,6 % a pro příští rok na 1,5 %. To představuje významné zhoršení oproti předchozím prognózám, které počítaly s růstem o 2,2 % v roce 2025 a 1,6 % v roce 2026. OECD přitom při svých výpočtech předpokládá, že cla zavedená v květnu zůstanou v platnosti i po celý zbytek let 2025 a 2026.

Dopady nové celní politiky nejsou podle OECD pouze krátkodobé. Zatímco některé segmenty výroby v USA mohou těžit ze zvýšené poptávky po domácí produkci, celkový vliv je negativní – vyšší dovozní ceny snižují kupní sílu amerických spotřebitelů a investiční nejistota brzdí nové podnikatelské projekty. OECD dále upozorňuje, že celní příjmy nejsou schopny kompenzovat výpadky způsobené rozpočtovými škrty, například z důvodu prodloužení daňových úlev z roku 2017 nebo nových Trumpových návrhů na snížení daní.

Tento kombinovaný efekt podle odhadů organizace povede k tomu, že schodek amerického rozpočtu dosáhne do roku 2026 až 8 % HDP. To by znamenalo jeden z nejvyšších fiskálních deficitů mezi vyspělými ekonomikami v době míru. OECD dále očekává, že Federální rezervní systém bude kvůli inflačním tlakům držet základní úrokovou sazbu beze změny po celý letošní rok, a následně ji v roce 2026 sníží na rozpětí 3,25–3,5 %.

Čína čelí clům s dotacemi, Evropa se drží stabilněji

Ve své analýze OECD neopomíjí ani druhou stranu obchodní války – Čínu. Podle aktuálních odhadů čínská ekonomika poroste letos o 4,7 % a v roce 2026 o 4,3 %, což je jen nepatrně méně, než činily březnové odhady (4,8 % a 4,4 %). Vliv amerických cel bude podle organizace částečně vyvážen vládními opatřeními – Peking plánuje masivní dotace na výměnu spotřebního zboží, jako jsou mobilní telefony a domácí spotřebiče, a také zvýšené sociální transfery, které mají udržet spotřebitelskou poptávku.

Evropská unie se v tomto prostředí drží překvapivě stabilně. Výhled růstu pro eurozónu zůstává beze změny – letos se očekává růst o 1,0 %, v roce 2026 pak o 1,2 %. Důvodem je podle OECD především silný trh práce a snížení úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky, které podporují spotřebu a investice. Pomoci má také plánované navýšení veřejných výdajů v Německu, což bude mít pozitivní dopad na celý region.

Spojené království zaznamenalo mírně lepší výhled než v březnu. OECD nyní očekává, že britská ekonomika poroste v roce 2025 o 1,3 % a v roce 2026 o 1,0 %, oproti předchozím odhadům 1,4 % a 1,2 %. To naznačuje, že i přes politické nejistoty a přetrvávající důsledky brexitu se britská ekonomika dokáže adaptovat na nové globální podmínky.

Závěr: růst ztrácí dynamiku, nejistota přetrvává

Zpráva OECD tak potvrzuje, že světová ekonomika se nachází ve fázi zpomalování, jehož hlavní příčinou je pokračující nejistota v oblasti obchodní politiky. Cla, protekcionismus a geopolitická nejistota nejsou již jen dočasné výkyvy, ale stávají se strukturálními faktory, se kterými musí tvůrci politik i investoři dlouhodobě počítat. Pokud se situace na obchodní frontě nezmění, bude růst v příštích letech dále tlumený a nerovnoměrný.