Vyplývá to z finančních výsledků skupiny zveřejněných na internetu. Na transakci dnes upozornily Seznam Zprávy, podle nich je částka, kterou PPF za čínský Home Credit získala, zklamáním.

„Loni uzavřela PPF dohodu s konsorciem vedeným společností JD.com o prodeji Home Credit Consumer Finance. Od 31. prosince 2024, kdy PPF obdržela patřičná schválení od čínských regulatorních orgánů, se konsorcium v čele s jednou z největších e-commerce platforem v Číně stalo majoritním vlastníkem Home Credit Consumer Finance,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí PPF Leoš Rousek.

Podle finančních výsledků si PPF ponechala v čínském Home Creditu dvouprocentní podíl.

Podle Seznam Zpráv byla v minulosti hodnota čínského Home Creditu vyšší. Server uvedl, že v roce 2017 se jednalo o převedení menšinového podílu v čínském Home Creditu asijské investiční společnosti PAG, hodnota menšinového podílu tehdy měla být v přepočtu 7,5 miliardy korun. Server ale zároveň uvedl, že čínský Home Credit neposkytuje nové půjčky a jen spravuje úvěrové portfolio z minulých let.

PPF postupně rozprodává zahraniční byznys Home Creditu. Po ruské invazi na Ukrajinu prodala PPF se ztrátou 897 milionů eur ruskou banku Home Credit & Finance Bank, zbavila se také byznysu na Filipínách, v Indonésii a Indii. Letos by měl být dokončen i prodej vietnamského Home Creditu.

Skupina PPF podniká ve 25 zemích Evropy, Asie, Severní Ameriky a jižní Afriky. Investuje do telekomunikací, médií, finančních služeb, e-commerce, nemovitosti, biotechnologií a strojírenství. Skupina vlastní aktiva 41,7 miliardy eur a zaměstnává celosvětově 45.000 lidí. Loni skupina PPF vykázala rekordní čistý zisk 3,2 miliardy eur, tedy 80 miliard korun.

<!– DIP popup–>

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Pokles inflace byl o něco výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters květnovou inflaci odhadovali na dvě procenta. Údaje podporují vyhlídky na další snížení úrokových sazeb v eurozóně.

K poklesu inflace velkou měrou přispělo pomalejší zdražování v sektoru služeb. Ceny služeb se v květnu meziročně zvýšily o 3,2 procenta po čtyřprocentním nárůstu v dubnu. Ceny energií meziročně klesly o 3,6 procenta, což je stejným tempem jako v předchozím měsíci. Meziroční růst cen potravin, alkoholu a tabáku zrychlil ze tří procent na 3,3 procenta.

„Výrazný květnový pokles inflace ve službách, která se dostala na nejnižší úroveň za více než tři roky, potvrzuje, že její nárůst v předchozím měsíci byl pouze výkyvem souvisejícím s Velikonocemi a že sestupný trend u inflace ve službách pokračuje,“ uvedl analytik Jack Allen-Reynolds ze společnosti Capital Economics.

ECB v dubnu podle očekávání snížila základní úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. O nastavení úrokových sazeb znovu rozhodne tento týden ve čtvrtek. Všeobecně se předpokládá, že sazby opět zredukuje o čtvrt procentního bodu. Podle Allena-Reynoldse dnešní údaje podporují očekávání, že ECB úroky sníží také v červenci.

Centrální banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Snižování úrokových sazeb zahájila loni v červnu. Svou depozitní sazbu od té doby zredukovala sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Nyní je tato sazba na 2,25 procenta.

S nejvyšší inflací v rámci eurozóny se v květnu podle Eurostatu potýkalo Estonsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 4,6 procenta. Za ním následovaly Slovensko a Chorvatsko s inflací 4,3 procenta. Naopak nejnižší inflace byla na Kypru, kde ceny meziročně vzrostly o 0,4 procenta. Pod hranicí jednoho procenta se inflace nacházela také ve Francii, kde činila 0,6 procenta.

Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku. Zprávu o květnovém vývoji inflace v celé EU se chystá Eurostat zveřejnit 18. června.