Navzdory zhoršující se situaci na Blízkém východě a eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem zůstávají rozvíjející se trhy pozoruhodně stabilní. Ukazatele rizikovosti na trzích s dluhopisy, měnami i akciemi vykazují uklidnění, a nikoli paniku. Investoři se zdají být přesvědčeni, že geopolitické riziko zůstane omezené a že Teherán nemá sílu vyvolat širší tržní krizi. Místo strachu z eskalace se trhy soustředí na jiné faktory, jako je uvolňování měnové politiky, oslabování dolaru a globální investiční zájem o umělou inteligenci. Z pohledu správců fondů a analytiků tak není současné geopolitické napětí dostatečné k tomu, aby výrazněji otřáslo rozvíjejícími se trhy. Optimismus na nich je poháněn kombinací příznivých faktorů a silné víry, že dopady války zůstanou krátkodobé a lokalizované. Konflikt nepřináší paniku, trhy sázejí na omezené riziko Podle analytiků i správců aktiv se aktuální tržní chování opírá o přesvědčení, že Írán není v pozici, aby mohl konflikt výrazně eskalovat. Jak uvedl Bernd Berg ze společnosti InTouch Capital Markets v Londýně, investoři vnímají situaci jako zvládnutelnou. Íránské kapacity jsou omezené a nepředpokládá se, že by dokázal vyvolat širší vojenskou nebo energetickou krizi. Tento přístup se odráží i v konkrétních datech: průměrná riziková prémie státních dluhopisů rozvíjejících se zemí se drží poblíž pětiletých minim a volatilita měn těchto trhů dokonce klesla pod úroveň měn vyspělých zemí. Také výhledy firemních zisků jsou nejoptimističtější za poslední tři roky, což dodává trhům další důvěru. Přestože střety na Blízkém východě pokračují, výkonnost aktiv zůstává silná. Index Bloomberg EM Sovereign Total Return Index v pondělí rostl a obchodoval se poblíž maxima ze září 2021. Akciový index MSCI Emerging Markets směřuje k šestému měsíčnímu růstu v řadě a měnový index rozvíjejících se trhů zůstává téměř beze změn po dosažení sedmiletého maxima v rámci tzv. carry trade strategií. Hormuzský průliv jako klíčový bod napětí Jediným bodem, který investoři vnímají jako potenciálně citlivý, je Hormuzský průliv – strategická námořní cesta, kterou prochází značná část světových ropných dodávek. Podle Charlieho Robertsona ze společnosti FIM Partners je uzavření průlivu sice teoreticky rizikové, ale v praxi málo pravděpodobné. Robertson poukazuje na to, že Írán nemá zájem vyprovokovat Spojené státy ani Čínu, uzavřením průlivu by si navíc poškodil vlastní ropný export, což by bylo ekonomicky i politicky kontraproduktivní. Jakmile by došlo k blokádě, Spojené státy by pravděpodobně zasáhly, Saúdská Arábie by navýšila těžbu a Izrael by mohl zničit íránskou infrastrukturu – což by podle Robertsona mohlo ohrozit samotné přežití íránského režimu. V této logice tak trhy vyhodnocují hrozbu uzavření průlivu jako krajní scénář, kterému se Teherán bude chtít vyhnout. Odolnost rozvíjejících se ekonomik i navzdory blízkosti konfliktu Pozoruhodné je i to, že ekonomiky rozvíjejících se zemí zůstávají odolné i v přímém sousedství konfliktu. Egypt, který sousedí s válečnou zónou, nečelí poklesu příjmů z cestovního ruchu, a výnosy z carry trade zůstávají nedotčené. To naznačuje, že investoři rozlišují mezi geopolitickým šumem a reálnými hospodářskými dopady. Tržní data to potvrzují. Dodatečný výnos, který investoři požadují při nákupu dolarových dluhopisů rozvíjejících se zemí oproti americkým státním dluhopisům, klesl na 316 bazických bodů, což je nejnižší úroveň od února. Je to zároveň pouhých 6 bazických bodů od hodnot před pandemií covidu-19. Měnová volatilita se drží pod kontrolou – podle JPMorgan Chase & Co. činí implikovaná volatilita měn rozvíjejících se zemí 8,1 %, zatímco u měn zemí G7 je to 8,8 %. Přitom právě skupinu G7 nedávno předčasně opustil americký prezident Donald Trump, aby se mohl věnovat právě situaci na Blízkém východě. Zároveň dochází ke zvýšení očekávání budoucích výnosů. Odhady 12měsíčních zisků pro index MSCI EM se vyšplhaly na nejvyšší úroveň od dubna 2022. Investoři hledí dál, trhy sledují i pozitivní scénáře Někteří správci aktiv jdou ještě dál a upozorňují, že současná situace může v dlouhodobém horizontu otevřít cestu i k pozitivním scénářům. Pokud by v Íránu došlo ke změně režimu, trhy by podle nich výrazně zrevidovaly geopolitické rizikové prémie směrem dolů. Bernd Berg v této souvislosti uvedl, že takový vývoj by mohl přinést masivní oživení trhů, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Zatím však vše nasvědčuje tomu, že rozvíjející se trhy si udrží svoji relativní stabilitu, dokud konflikt zůstane regionální a neovlivní přímo globální toky ropy nebo kapitálu. Přestože situace je vážná, trhy se řídí logikou, že ne každá krize má automaticky globální dopad.