Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) klesl na 0,9 %, což je nejnižší hodnota za poslední dva roky. Oproti poslednímu kvartálu loňského roku, kdy růst dosáhl 1,7 %, jde o patrné ochlazení. Slovenský statistický úřad tak potvrdil dřívější předběžný odhad a upozornil na přetrvávající strukturální problémy domácí ekonomiky.

Zatímco mezičtvrtletní růst činil 0,2 %, zůstává tempo expanze pomalé. Klíčovým tahounem růstu zůstává domácí spotřeba, ale i ta ztrácí na síle. Slábnou rovněž investice a zahraniční poptávka, což vytváří kombinaci faktorů, která omezuje dynamiku slovenské ekonomiky.

Slábnoucí domácí poptávka i investice

V první řadě je třeba upozornit, že i když spotřeba domácností meziročně vzrostla o 0,5 % a spotřeba veřejného sektoru o 1,2 %, tempo růstu výrazně zpomalilo. Spotřebitelský apetit je sice stále pozitivní, ale klesající reálné příjmy a inflace brzdí další expanzi.

K mnohem výraznějšímu propadu však došlo u investic. Třetí kvartál v řadě klesly meziročně, tentokrát o celých 8 %, čímž navázaly na ještě hlubší pokles o 11,4 % z předchozího období. Tento vývoj naznačuje nízkou důvěru podnikatelského sektoru a možné odkládání klíčových projektů v důsledku nejistého ekonomického prostředí.

Podíl zahraniční poptávky na růstu HDP zůstává nevýrazný. Vývoz sice mírně vzrostl, ale tempo růstu zaostává za dynamikou dovozu, což znamená, že čistý export měl na růst ekonomiky negativní dopad.

Maloobchod pod tlakem

Potvrzením zpomalujícího tempa domácí poptávky jsou také maloobchodní tržby, které v dubnu klesly již třetí měsíc v řadě. Po březnovém poklesu o 2,5 % následoval dubnový meziroční pokles o 0,4 %. Slabší výkonnost zaznamenaly především internetové obchody, jejichž tržby se propadly o 4 %. Podobně dopadly i segmenty jako hobbymarkety, prodejny sportovních potřeb, knih a hraček.

Tento vývoj podtrhuje oslabení domácí poptávky a celkovou opatrnost slovenských spotřebitelů, kteří zřejmě kvůli inflaci či nejistotě odkládají nákupy zbytného zboží.

Na druhé straně velké supermarkety a hypermarkety – které tvoří přibližně 40 % maloobchodních tržeb – zaznamenaly v dubnu reálný růst o 7,9 %. Tento výsledek pomohl zmírnit celkový pokles maloobchodu, který za první čtyři měsíce roku činí 1,2 % v meziročním srovnání.

Čerpací stanice vykázaly v dubnu mírný nárůst, zatímco gastronomie zaznamenala pokles tržeb, což odráží změny ve spotřebitelském chování. Provozovatelé ubytovacích zařízení se naopak po delší době vrátili k růstu.

Zhoršený výhled centrální banky a vnější rizika

Slovenská centrální banka (NBS) v březnu upravila svou prognózu letošního růstu HDP směrem dolů. Nový odhad činí 1,9 %, zatímco dříve banka předpokládala 2,3 %. Důvodem nejsou jen domácí faktory, ale také rostoucí mezinárodní nejistoty.

Jedním z největších vnějších rizik je podle NBS možnost globální obchodní války, která by mohla Slovensko zasáhnout obzvláště tvrdě. Jako malá a otevřená ekonomika s výraznou exportní orientací by Slovensko neslo následky omezení mezinárodního obchodu mnohem citelněji než větší trhy.

Zpomalení investiční aktivity, mírně rostoucí nezaměstnanost a nejisté vyhlídky zahraniční poptávky tak vytvářejí komplexní výzvu pro hospodářskou politiku. Centrální banka bude i nadále sledovat inflační tlaky, stav trhu práce a úvěrovou aktivitu, které mohou výrazně ovlivnit vývoj ve druhé polovině roku.

Slovensko v kontextu regionu

Pro lepší pochopení situace lze porovnat vývoj se sousedním Českem. Zatímco české maloobchodní tržby v dubnu meziročně vzrostly o 5,8 %, slovenský maloobchod pokračoval v poklesu. To může naznačovat rozdílnou strukturu spotřebitelské poptávky, rozdílný vývoj cen nebo různé dopady vládních opatření.

Zatímco Česko těží z určité stabilizace reálných mezd a oživení důvěry spotřebitelů, Slovensko zůstává v defenzivní pozici. Hlavní otázkou tak zůstává, zda se slovenská ekonomika dokáže v nadcházejících měsících znovu nadechnout, nebo zda bude pokračovat v současném utlumeném růstovém režimu.