K nadcházejícímu summitu skupiny G7, který se uskuteční v Kanadě, se upíná pozornost světových lídrů. Místo tradiční dominance otázek bezpečnosti se letos rýsuje jiné ústřední téma – obchodní politika Donalda Trumpa. Prezident USA totiž pohrozil dramatickým navýšením cel, pokud do 9. července nedojde k uzavření obchodních dohod s desítkami zemí, včetně těch, které se summitu účastní. Tato eskalace obchodních tlaků přichází jen několik dní po izraelském útoku na Írán, což by za běžných okolností zcela ovládlo summitovou agendu. Letos však budou státníci nuceni řešit dvě krizové roviny současně – geopolitické napětí a nejistotu globálního obchodu. Riziko cel jako hlavní brzdou růstu Trumpova obchodní strategie stojí na uplatňování takzvaných „vzájemných“ cel, jejichž výše dosahuje až 50 % u některých komodit, jako je ocel, hliník nebo automobily. Tato cla již začínají mít měřitelný dopad. Británie například zaznamenala největší pokles vývozu do USA za poslední dva roky, což se promítlo do zpomalení celé její ekonomiky. Podle Světové banky má současná americká obchodní politika potenciál způsobit nejslabší dekádu globálního růstu od 60. let. Organizace očekává, že právě USA a Evropa ponesou největší následky, především kvůli narušeným dodavatelským řetězcům a zvýšené nejistotě, která odrazuje investice a obchodní aktivitu. Obchodní dohody a nepředvídatelný přístup Donald Trump si stanovil 9. červenec jako mezní termín, do kterého očekává podepsání obchodních dohod s řadou zemí. Pokud se tak nestane, není jasné, zda se vrátí ke stávajícím clům nebo zvolí ještě tvrdší přístup. Zatímco ministr financí Scott Bessent uvedl, že výjimky budou uděleny jen zemím „jednajícím v dobré víře“, konkrétní parametry této „dobré víry“ zůstávají vágní. Japonsko, které na summitu reprezentuje premiér Šigeru Ishiba, očekává, že se jeho jednání s Trumpem zaměří právě na pokračující obchodní dialog. Přesto odborníci, jako Josh Lipsky z Atlantic Council, nepočítají s tím, že by se jakákoli dohoda skutečně uzavřela právě na summitu. Státy by totiž nerady veřejně přiznaly ústupky, které by mohly posílit Trumpovu vyjednávací pozici vůči dalším partnerům. Evropská unie pod tlakem Zdaleka největším otazníkem zůstává postoj Evropské unie, která čelí Trumpovým výtkám ohledně systému DPH a údajné nespravedlnosti vůči americkému exportu. Trump už pohrozil, že pokud se nepodaří vyjednat novou obchodní dohodu, zvýší clo na veškerý vývoz z EU do USA na 50 %. Tento krok by výrazně narušil transatlantický obchod a mohl by vyvolat odvetné kroky ze strany Bruselu. Přestože se Trump na summitu pravděpodobně setká s lídry Francie, Německa i Itálie, hlavní vyjednávací pravomoci má stále předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato asymetrie v diplomatickém zastoupení může vést k omezené efektivitě bilaterálních setkání a komplikuje snahu o dosažení průlomové dohody. 🐂💸 Bullionářovo suma sumárum Summit G7, který se letos odehraje v kanadských Skalistých horách, bude klíčovou zkouškou mezinárodní schopnosti reagovat na obchodní unilateralismus Spojených států. Trumpův přístup, založený na tlaku a podmínkách, zatěžuje globální ekonomiku v době, kdy ta čelí rostoucím geopolitickým rizikům a klesající důvěře investorů. Nejistota kolem cel, hrozba narušení dlouhodobě zavedených obchodních struktur a rostoucí nervozita mezi spojenci vedou k závěru, že výsledek summitu bude mít hluboké dopady nejen na globální ekonomiku, ale i na samotnou důvěryhodnost multilaterálních institucí, jako je G7. Pokud se lídrům nepodaří najít společný jazyk, hrozí, že se obchodní války znovu stanou trvalou součástí světového řádu. Pokud se na summitu G7 nepodaří dosáhnout konkrétních dohod, může to nejen zvýšit riziko zavedení nových cel, ale také zásadně narušit důvěru mezi tradičními spojenci. Prezident Trump tímto přístupem testuje ochotu ostatních zemí přizpůsobit se jeho představě o „spravedlivém“ obchodu, která však často znamená jednostranné ústupky. Vzniklá nejistota může zpomalit investice, poškodit globální dodavatelské řetězce a vyvolat odvetná opatření, která povedou k dalšímu zhoršení obchodního klimatu. Summit G7 se tak mění z místa konsenzu v arénu silových vyjednávání. Pokud se lídři nedohodnou, může to mít dlouhodobé důsledky pro celou světovou ekonomiku.