Prezident označil předsedu Federálního rezervního systému za „hlupáka“ za to, že nesnížil náklady na půjčky v USA. Napětí mezi prezidentem Donaldem Trumpem a předsedou Federálního rezervního systému Jayem Powellem opět narůstá. Trump ve čtvrtek označil Powella za „hlupáka“, který podle něj brání ekonomickému růstu tím, že nesníží úrokové sazby. Podle prezidenta by snížení o jeden procentní bod ušetřilo Spojeným státům stovky miliard dolarů ročně na nákladech spojených s veřejným dluhem. Trump své nespokojenosti s Powellovým přístupem nevyjadřoval jen slovy – naznačil, že by mohl „vynutit nějaké opatření“, pokud Fed v dohledné době nezasáhne. Konkrétní kroky však nespecifikoval a dodal, že Powella před koncem jeho mandátu v květnu 2026 neodvolá. Jeho výpady přicházejí v citlivé době, kdy centrální banka čelí dilematům spojeným s možným návratem inflačních tlaků, mimo jiné kvůli plánovaným celním opatřením. Fed zůstává opatrný i přes tlak z Bílého domu Centrální banka zatím neplánuje snižovat sazby, přestože Trump na tento krok tlačí. Fed v roce 2024 zahájil cyklus uvolňování měnové politiky, ale v roce 2025 jej pozastavil kvůli obavám z možné inflace vyvolané obchodními opatřeními. Referenční sazba Fedu se aktuálně pohybuje mezi 4,25 % až 4,5 %, tedy více než dvojnásobkem oproti Evropské centrální bance. Powell opakovaně zdůrazňuje, že měnovou politiku řídí na základě aktuálních makroekonomických dat, nikoli politických tlaků. Prezidentovo vystoupení jen pár dní před červnovým zasedáním Fedu je součástí dlouhodobější kampaně proti Powellovi, kterému dal přezdívku „too late“. Spekulace o možném Powellově nahrazení tak opět ožívají, přestože prezident výslovně popřel, že by chtěl předsedu Fedu odvolat před koncem jeho funkčního období. Hrozba „stínového předsedy“ a riziko pro trhy Trumpovo vyjádření, že se brzy rozhodne o potenciálním nástupci, vedlo ke spekulacím o možnosti jmenování „stínového předsedy Fedu“. Tento koncept, který dříve navrhl ministr financí Scott Bessent, by mohl sloužit k signalizaci budoucí politiky bez nutnosti oficiální změny ve vedení centrální banky. Mezi zvažované kandidáty na tuto neoficiální roli patří například Kevin Warsh, Kevin Hassett nebo Christopher Waller. Teoreticky by „stínový předseda“ mohl ovlivnit očekávání trhu ohledně budoucího vývoje sazeb, pokud by trhy braly jeho prohlášení vážně. Mnozí analytici však upozorňují, že bez formálního schválení taková postava nebude mít praktický dopad. Naopak by mohla způsobit zmatek na dluhopisových trzích a narušit důvěru investorů v konzistentní měnovou politiku. Doug Rediker z International Capital Strategies varoval, že pokud se začnou ozývat protichůdné hlasy ohledně dalšího směřování Fedu, může to podkopat již tak křehkou rovnováhu na finančních trzích. Dodal, že čím dříve Trump někoho jmenuje, tím spíše se tento člověk stane terčem útoků a sníží se jeho šance na potvrzení. Trumpův tlak a obavy z oslabení nezávislosti Fedu Současný vývoj vyvolává vážné otázky ohledně nezávislosti centrální banky. I když má prezident právo jmenovat předsedu Fedu, v minulosti se obvykle vyhýbal přímému politickému vměšování do měnové politiky. Trump ale pravidelně veřejně kritizuje kroky Fedu, čímž zvyšuje nejistotu nejen mezi investory, ale i mezi tvůrci hospodářské politiky. Možnost, že by Trump skutečně jmenoval stínového předsedu, který by veřejně prosazoval snižování sazeb, aniž by měl formální autoritu, by znamenala zásadní precedent. V prostředí již tak napjatém kvůli inflaci, geopolitickým rizikům a očekávání trhů by mohlo jít o nebezpečný experiment, který by ve výsledku poškodil právě to, co chce Trump ochránit – stabilitu a důvěru v americkou ekonomiku. Je pravděpodobné, že jakékoli náznaky z Bílého domu ohledně dalšího směřování Fedu budou pečlivě sledovány nejen investory, ale i ostatními centrálními bankami po celém světě. Vývoj tak může mít důsledky daleko za hranicemi Spojených států. Fed a Trump se ocitají v dlouhodobém střetu zájmů. A my všichni jsme v tomto případě tak trochu rukojmí...