I když obě strany uzavřely začátkem května předběžnou dohodu o snížení cel, klíčové části dohody zůstávají podle amerických úředníků nenaplněny. Washington přitom vnímá dodávky kritických minerálů jako strategický prvek, který může výrazně ovlivnit nejen průběh obchodních jednání, ale i budoucí vztahy obou ekonomik.Americká strana viní Čínu z nedodržení dohodyJamieson Greer, americký obchodní zástupce a poradce pro mezinárodní obchodní politiku, uvedl v rozhovoru pro CNBC, že Čína zpomaluje plnění závazků, na kterých se strany dohodly během ženevských rozhovorů. Podle něj se to konkrétně týká dodávek magnetů ze vzácných zemin – surovin, které se využívají v širokém spektru průmyslových odvětví, od elektrických vozidel a mobilních telefonů až po vojenské technologie.Greer tvrdí, že Čína sice formálně souhlasila se snížením cel a protiopatření, ale v praxi tyto závazky realizuje pomalu nebo pouze částečně. „Zatímco v Evropě, Japonsku i ve Spojených státech se očekávalo zlepšení dodávek, ve skutečnosti se situace nezměnila,“ řekl Greer. Dodal, že omezené dodávky kritických minerálů představují zásadní překážku v dalších jednáních.Kritika na adresu Číny přišla krátce poté, co americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social uvedl, že Čína „zcela porušila“ obchodní dohodu. Tato ostrá slova dále podpořila napětí na trzích a vedla k mírnému poklesu akciových indexů, přičemž investoři začali zvažovat, jak hluboký může být dopad obnoveného obchodního napětí na globální ekonomiku.Vzácné zeminy jako nástroj geopolitického vlivuVzácné zeminy a další kritické minerály nejsou novým tématem v obchodních sporech mezi USA a Čínou. Peking má v tomto ohledu výraznou výhodu – Čína je největším světovým producentem i vývozcem těchto surovin a dlouhodobě využívá své postavení k ovlivňování vyjednávacích pozic. Navzdory dohodnutému příměří v podobě 90denní obchodní pauzy, o které informovala CNN, si Peking ponechává přísnou kontrolu nad vývozem.Tato kontrola se může ukázat jako silný trumf, zejména proto, že vzácné zeminy jsou nepostradatelné pro moderní technologie a přechod k čistší energii. Bez těchto surovin se neobejde výroba elektromotorů, polovodičů, baterií nebo obranných systémů, což z nich činí klíčový bod v geopolitickém soupeření mezi dvěma velmocemi.Dohoda dosažená v květnu v Ženevě sice zahrnuje snížení amerických cel ze 145 % na 30 % a čínských cel na americké zboží ze 125 % na 10 %, ale tyto ústupky zatím nepřinesly zásadní zlepšení v praxi. Dodávky zůstávají omezené, a to i přes formální ujednání. Tento nesoulad mezi závazky a realitou může být důvodem, proč jednání podle amerického ministra financí Scotta Bessenta uvízla v patové situaci.Možné přímé jednání prezidentů jako poslední šanceVzhledem k tomu, že rozhovory mezi vyjednávacími týmy nepřinášejí pokrok, spekuluje se o možnosti přímé komunikace mezi prezidentem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bessent v rozhovoru naznačil, že osobní kontakt mezi oběma lídry by mohl otevřít cestu k novému nastavení vztahů a posunout jednání z mrtvého bodu, pokud se obě strany rozhodnou jednat konstruktivně.I přesto se zdá, že Trump momentálně nemá vůli k diplomatickému přístupu. Jeho páteční komentář na Truth Social, v němž Čínu obvinil z porušení dohody, signalizuje, že americký prezident preferuje tvrdší postoj. Tento přístup může krátkodobě působit efektivně, ale z dlouhodobého hlediska hrozí další eskalací napětí, která by se mohla negativně projevit na globálním obchodě i stabilitě trhů, zejména pokud se nedosáhne žádného konkrétního výsledku.V tuto chvíli tedy nelze s jistotou říct, zda dojde k deeskalaci vztahů, nebo zda kritické minerály zůstanou blokujícím faktorem, který bude dál podkopávat snahu o obnovení obchodní spolupráce. Jisté však je, že jejich role je dnes větší než kdykoli předtím – a že ve stále více technologicky závislém světě mohou rozhodovat o tom, kdo bude mít navrch v globálním soupeření o zdroje.