Nejenže zpochybnil obavy z vlivu cel na inflaci, ale zároveň naznačil, že centrální banka má prostor pro snížení úrokových sazeb. V době, kdy prezident Donald Trump vyvíjí tlak na Fed, aby ulevil ekonomice, se Wallerův postoj jeví jako významný signál změny v dosavadním přístupu instituce.Waller uvedl, že aktuální vývoj inflace je uspokojivý a meziroční růst spotřebitelských cen se přibližuje cílové 2% hranici. Proto by podle něj mohlo být opodstatněné přistoupit ke snížení úrokových sazeb již na nejbližším zasedání Federálního rezervního systému koncem července. Je tak prvním významným představitelem Fedu, který takovou možnost veřejně připustil.Wallerův přístup vzbuzuje pozornostSoučasný předseda Fedu Jerome Powell čelí rostoucí kritice ze strany prezidenta Trumpa, který již opakovaně prohlásil, že by sám byl lepším šéfem centrální banky než Powell. Trump Powella jmenoval do funkce v roce 2017, ale od té doby se jejich názory začaly rozcházet. Powell odmítá bezdůvodně snižovat sazby navzdory politickému tlaku, čímž si získal respekt části ekonomů, ale zároveň nevoli Bílého domu.O to větší pozornost nyní přitahuje Chris Waller, kterého do sedmičlenné rady Fedu jmenoval sám Trump. Přestože byl nominován republikánským prezidentem, Waller si ve svých názorech zachovává nezávislost. Například se veřejně distancoval od tvrzení, že by Fed měl snižovat sazby proto, aby snížil úrokové náklady federální vlády. Tuto myšlenku prosazuje právě Trump, který tvrdí, že zvýšené sazby zatěžují státní rozpočet. Waller však zdůraznil, že úlohou Fedu není financovat vládu, nýbrž stabilizovat ekonomiku.Podle některých komentátorů je Waller typickým příkladem tzv. holubičího ekonoma, který dokáže obhájit měnovou uvolněnost, pokud to ekonomická situace vyžaduje – a zároveň si zachovat důvěru kolegů z centrální banky.Inflace pod kontrolou, sazby by mohly klesatWaller opakovaně uvedl, že obavy z růstu inflace v důsledku Trumpových cel nejsou opodstatněné. V rozhovoru pro CNBC prohlásil, že případný inflační tlak bude pravděpodobně pouze dočasný a nepředstavuje důvod pro odkládání snížení sazeb. Podle něj je lepší jednat včas, než čekat, až se trh práce začne zhoršovat.Fed v aktuální prognóze počítá s tím, že inflace do konce roku stoupne na 3 %, ale v následujících letech by měla klesnout – na 2,4 % v roce 2026 a zpět ke 2,1 % v roce 2027. Tento vývoj potvrzuje i názor většiny členů Fedu, včetně těch jmenovaných demokratickými prezidenty. Pokud se inflace bude chovat podle očekávání, není podle Wallera důvod čekat.Naopak by podle něj mohlo být vhodné jednat rychleji a snížit sazby ještě před tím, než se situace na trhu práce výrazně zhorší. Waller upozornil, že úrokové sazby jsou aktuálně výrazně výše, než by byly za běžných okolností, což by mohlo mít negativní dopad na zaměstnanost.Trump, cla a politika Fedu: Strategická rovnováhaWaller souhlasí s Trumpem v otázce celního přístupu, ale jeho ekonomický pohled zůstává konzistentní a opřený o data. Upozorňuje, že dopady cel na inflaci budou mírné, a navíc krátkodobé. Tento názor drží už od začátku roku a jeho postoje se zatím ukazují jako realistické.Wallerova ochota veřejně nesouhlasit s prezidentem a přitom se držet analytického přístupu posiluje jeho důvěryhodnost – a paradoxně i pravděpodobnost, že se stane Powellovým nástupcem. Podle expertů, jako je Neil Dutta z Renaissance Macro, je Waller nejen politicky přijatelný pro Trumpa, ale zároveň je mezi kolegy uznávaný pro svou odbornost a schopnost přinášet přesné ekonomické odhady.Jeho předchozí výzva ke zvýšení sazeb v době pandemického oživení se ukázala jako správná, stejně jako jeho důvěra ve schopnost Fedu zvládnout inflaci bez poškození hospodářského růstu. To je v americkém ekonomickém kontextu klíčový úspěch – takzvané „měkké přistání“ je totiž v měnové politice výjimečně náročné.Ať už bude Waller jmenován předsedou Fedu, nebo zůstane v roli guvernéra, jeho postoj naznačuje, že centrální banka USA by mohla již brzy začít snižovat sazby. Pro trhy je to zásadní signál, a i proto se očekává, že červencové zasedání Fedu bude pečlivě sledováno investory i politiky.