Klíčové body

Inflace zůstává nízká navzdory rekordnímu zvýšení cel
Maloobchodníci zatím prodávají zásoby pořízené před uvalením cel
Ceny mohou vzrůst koncem léta, až se dopady cel naplno projeví
Nejvíce ohroženy jsou malé podniky bez silného zázemí a dodavatelů

Trumpova obchodní politika zatím překvapuje

Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období vzrostla očekávání, že jeho agresivní celní politika způsobí novou vlnu inflace. Ekonomové i spotřebitelé předpokládali, že výrazně vyšší cla uvalená na dovoz způsobí prudký nárůst cen zboží, především spotřebního. Realita je ale zatím odlišná – inflace zůstává pod kontrolou a mnozí odborníci přehodnocují své dřívější varování.

Podle amerického Úřadu pro statistiku práce činila meziroční inflace v květnu pouze 2,4 %, což je mírně nad dubnovými 2,3 %, ale stále pod dlouhodobým průměrem posledních let. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a pohonných hmot, podle indexu cen osobních výdajů klesla na 2,5 %. Tato čísla tak zatím zcela vyvracejí pesimistické předpovědi o inflační krizi.

Drahé cla, levné zboží

Jedním z hlavních argumentů kritiků cel bylo, že americké firmy přenesou zvýšené náklady přímo na zákazníky. Trump však během roku 2025 zvýšil průměrnou efektivní celní sazbu na 14,1 %, což je nárůst o téměř 12 procentních bodů oproti loňsku. Přesto ceny většiny spotřebního zboží zůstaly stabilní, což potvrdily například výzkumy Telsey Advisory Group nebo cenové sledování webu Wirecutter.

Šéfka Fedu Jerome Powell uvedl, že růst cen se zatím týká jen několika oblastí, například elektroniky z Číny. Vysvětluje to tím, že maloobchody stále prodávají zboží, které bylo naskladněno ještě před zavedením cel. To potvrzuje i vývoj cen automobilů, kde navzdory vysokým clům došlo v květnu k mírnému poklesu.

Trumpův tým hlásí úspěch, ekonomové ale varují

Bílý dům a ekonomičtí poradci prezidenta označují současný vývoj za vítězství celní politiky. Peter Navarro, hlavní obchodní poradce, připomněl, že ani během prvního Trumpova funkčního období nedošlo k inflačnímu výbuchu. Ve skutečnosti inflace zůstala nízká, a to i přes obchodní válku s Čínou.

Současná cla však svým rozsahem přesahují ta z prvního funkčního období. Zatímco tehdy postihla clo zboží v hodnotě 380 miliard dolarů, nyní jde o více než 2,3 bilionu dolarů, tedy 71 % amerického dovozu. To podle ekonomů vytváří značné napětí, které se zatím na inflaci neprojevilo, ale může se projevit se zpožděním.

Letní bod zlomu?

Řada ekonomů varuje, že dosavadní klid je pouze přechodný. Společnosti jako Walmart (WMT), Target (TGT) či Home Depot (HD) již oznámily zvýšení cen některého zboží. Spotřebitelé se tak s vyššími cenami pravděpodobně setkají koncem léta nebo na podzim, až se vyčerpají zásoby zboží objednaného před celními úpravami.

Předseda Fedu Powell souhlasí s tím, že dopady cel se mohou plně projevit až v létě, kdy se do prodeje dostane zboží zatížené novými cly. Dle výzkumů společnosti ISM mezitím prudce vzrostly ceny, které podniky platí, a zásoby v mnoha odvětvích se tenčí. To by mohlo vést nejen k vyšším cenám, ale také k těžkým rozhodnutím firem – včetně propouštění nebo omezování provozu.

Dopad na malé podniky

Zvlášť těžkou pozici mají malé a střední podniky, které nemají tak robustní dodavatelské řetězce jako velké korporace. Některé již oznámily zvýšení cen nebo omezení dodávek, protože americké alternativy k levnějším dovozům často neexistují nebo jsou příliš drahé. To zvyšuje tlak na ziskovost i udržení konkurenceschopnosti.

Zpráva společnosti Telsey Advisory Group uvádí, že ceny nezačnou růst plošně, ale postupně – u vybraných produktů. Tento vývoj může být zrádný, protože zákazníci si všimnou zdražení jen u konkrétních položek, zatímco jiné ceny zůstanou stabilní. Takový trend však není udržitelný dlouhodobě, zejména pokud se cla nezmírní.

Co bude dál?

Ekonomové jako Stephanie Roth z Wolfe Research očekávají, že k růstu cen nevyhnutelně dojde. Očekávání inflace mezi spotřebiteli, ač mírně klesla, zůstávají na zvýšené úrovni – v červnu dosáhla 5,1 %. Otázkou tak není, zda inflace vzroste, ale kdy. To bude záviset na chování firem, vývoji spotřebitelské poptávky i na případné politické reakci Federálního rezervního systému.

Přesto současný vývoj nabízí důležité ponaučení: ekonomické dopady cel jsou složitější a méně předvídatelné, než se původně zdálo. Ačkoli z dlouhodobého hlediska může dojít k nárůstu cen, krátkodobá stabilita cen je realitou, kterou nelze ignorovat.

Trumpova obchodní politika zatím překvapujeOd nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období vzrostla očekávání, že jeho agresivní celní politika způsobí novou vlnu inflace. Ekonomové i spotřebitelé předpokládali, že výrazně vyšší cla uvalená na dovoz způsobí prudký nárůst cen zboží, především spotřebního. Realita je ale zatím odlišná – inflace zůstává pod kontrolou a mnozí odborníci přehodnocují své dřívější varování.Podle amerického Úřadu pro statistiku práce činila meziroční inflace v květnu pouze 2,4 %, což je mírně nad dubnovými 2,3 %, ale stále pod dlouhodobým průměrem posledních let. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a pohonných hmot, podle indexu cen osobních výdajů klesla na 2,5 %. Tato čísla tak zatím zcela vyvracejí pesimistické předpovědi o inflační krizi.Drahé cla, levné zbožíJedním z hlavních argumentů kritiků cel bylo, že americké firmy přenesou zvýšené náklady přímo na zákazníky. Trump však během roku 2025 zvýšil průměrnou efektivní celní sazbu na 14,1 %, což je nárůst o téměř 12 procentních bodů oproti loňsku. Přesto ceny většiny spotřebního zboží zůstaly stabilní, což potvrdily například výzkumy Telsey Advisory Group nebo cenové sledování webu Wirecutter.Šéfka Fedu Jerome Powell uvedl, že růst cen se zatím týká jen několika oblastí, například elektroniky z Číny. Vysvětluje to tím, že maloobchody stále prodávají zboží, které bylo naskladněno ještě před zavedením cel. To potvrzuje i vývoj cen automobilů, kde navzdory vysokým clům došlo v květnu k mírnému poklesu.Trumpův tým hlásí úspěch, ekonomové ale varujíBílý dům a ekonomičtí poradci prezidenta označují současný vývoj za vítězství celní politiky. Peter Navarro, hlavní obchodní poradce, připomněl, že ani během prvního Trumpova funkčního období nedošlo k inflačnímu výbuchu. Ve skutečnosti inflace zůstala nízká, a to i přes obchodní válku s Čínou.Současná cla však svým rozsahem přesahují ta z prvního funkčního období. Zatímco tehdy postihla clo zboží v hodnotě 380 miliard dolarů, nyní jde o více než 2,3 bilionu dolarů, tedy 71 % amerického dovozu. To podle ekonomů vytváří značné napětí, které se zatím na inflaci neprojevilo, ale může se projevit se zpožděním.Letní bod zlomu?Řada ekonomů varuje, že dosavadní klid je pouze přechodný. Společnosti jako Walmart , Target či Home Depot již oznámily zvýšení cen některého zboží. Spotřebitelé se tak s vyššími cenami pravděpodobně setkají koncem léta nebo na podzim, až se vyčerpají zásoby zboží objednaného před celními úpravami.Předseda Fedu Powell souhlasí s tím, že dopady cel se mohou plně projevit až v létě, kdy se do prodeje dostane zboží zatížené novými cly. Dle výzkumů společnosti ISM mezitím prudce vzrostly ceny, které podniky platí, a zásoby v mnoha odvětvích se tenčí. To by mohlo vést nejen k vyšším cenám, ale také k těžkým rozhodnutím firem – včetně propouštění nebo omezování provozu.Dopad na malé podnikyZvlášť těžkou pozici mají malé a střední podniky, které nemají tak robustní dodavatelské řetězce jako velké korporace. Některé již oznámily zvýšení cen nebo omezení dodávek, protože americké alternativy k levnějším dovozům často neexistují nebo jsou příliš drahé. To zvyšuje tlak na ziskovost i udržení konkurenceschopnosti.Zpráva společnosti Telsey Advisory Group uvádí, že ceny nezačnou růst plošně, ale postupně – u vybraných produktů. Tento vývoj může být zrádný, protože zákazníci si všimnou zdražení jen u konkrétních položek, zatímco jiné ceny zůstanou stabilní. Takový trend však není udržitelný dlouhodobě, zejména pokud se cla nezmírní.Co bude dál?Ekonomové jako Stephanie Roth z Wolfe Research očekávají, že k růstu cen nevyhnutelně dojde. Očekávání inflace mezi spotřebiteli, ač mírně klesla, zůstávají na zvýšené úrovni – v červnu dosáhla 5,1 %. Otázkou tak není, zda inflace vzroste, ale kdy. To bude záviset na chování firem, vývoji spotřebitelské poptávky i na případné politické reakci Federálního rezervního systému.Přesto současný vývoj nabízí důležité ponaučení: ekonomické dopady cel jsou složitější a méně předvídatelné, než se původně zdálo. Ačkoli z dlouhodobého hlediska může dojít k nárůstu cen, krátkodobá stabilita cen je realitou, kterou nelze ignorovat.