Americká ekonomika v červenci zaznamenala výrazné zrychlení, které však nebylo rovnoměrné napříč jednotlivými sektory. Podle aktuálních průzkumů nákupních manažerů, které zveřejnila agentura S&P Global, za tímto vývojem stojí především služby, zatímco výrobní sektor poprvé v letošním roce oslabil. Předběžný index PMI pro sektor služeb vzrostl z červnových 52,9 bodu na červencových 55,2 bodu, což představuje sedmiměsíční maximum a signalizuje solidní expanzi. Naopak index PMI ve výrobě klesl z červnových 51,6 na 49,5 bodu, tedy pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Tento propad znamená, že americká výroba se v červenci dostala do kontrakce a poprvé v roce 2025 vykázala negativní vývoj. Celkově průzkumy podle S&P naznačují, že tempo růstu HDP ve třetím čtvrtletí dosahuje přibližně 2,3 %, což je zlepšení oproti 1,3 % za druhé čtvrtletí. Zdroj: Shutterstock Inflace opět sílí, roli hrají mzdy i cla Zpráva zároveň poukazuje na zrychlující cenové tlaky jak v sektoru služeb, tak ve výrobě. Výrazný nárůst prodejních cen v červenci patří podle agentury S&P k největším za poslední tři roky. Tato dynamika naznačuje, že spotřebitelská inflace může v následujících měsících dále růst a dostat se nad 2% inflační cíl, který si stanovila americká centrální banka. Podle hlavního ekonoma S&P Chrise Williamsona stojí za růstem cen kombinace faktorů – vyšší náklady práce, omezená dostupnost pracovníků a vliv předběžných nákupů zboží před zavedením nových cel. Mnozí dovozci se snažili předzásobit před účinností vyšších dovozních poplatků, které letos zavedl Bílý dům. Tyto nákupy však slábnou a výrobci nyní hlásí pokles zásob i zpomalení nákupů vstupů. Williamson varoval, že udržitelnost současného růstu není jistá. Nejistotu podporuje i fakt, že vývozní objednávky klesly již potřetí za poslední čtyři měsíce, což naznačuje možné oslabení zahraniční poptávky. Navzdory vyšším novým zakázkám tedy výhled zůstává opatrný. Trh práce zůstává pod tlakem Jedním z klíčových faktorů ovlivňujících inflaci zůstávají mzdy. Zatímco předseda Fedu Jerome Powell opakovaně uváděl, že trh práce není hlavním zdrojem inflačních tlaků, aktuální data naznačují opak. Nedostatek pracovní síly v některých sektorech tlačí mzdy vzhůru, což se následně promítá do vyšších nákladů na služby a zboží. To může vést k tomu, že Federální rezervní systém (Fed) bude nucen ponechat úrokové sazby beze změny déle, než trhy původně očekávaly. Aktuálně se počítá s tím, že na zasedání příští týden Fed sazby nezmění, ale na podzimním zasedání by mohlo dojít k jejich prvnímu snížení. Tento vývoj bude však velmi citlivě záviset na dalším vývoji inflace a mzdových tlaků. Ekonomové zároveň poznamenávají, že navzdory sílícím obavám z inflace se snižuje riziko recese. Výhled pro růst ekonomiky v roce 2025 se nicméně výrazně zhoršil – očekávané tempo růstu činí pouze 1 %, což je pokles oproti loňskému tempu 2,8 %. To naznačuje, že americká ekonomika může čelit pomalému, ale ne recesnímu vývoji, zejména pokud budou fiskální a měnové podmínky nadále přísné. Reakce trhů zůstává klidná Na zprávu zareagovaly finanční trhy smíšeně. Hlavní index S&P 500 (SPX) si udržel mírné zisky a během čtvrtečního dopoledního obchodování přidal přibližně 0,23 %. Investoři tak zatím nezareagovali dramaticky, a to i přes varovné signály z výrobního sektoru a přetrvávající inflační rizika. Na dluhopisových trzích jsme zaznamenali mírný nárůst výnosů – výnos desetiletého státního dluhopisu (TMUBMUSD10Y) se posunul na 4,409 %. Tento růst signalizuje, že trhy mírně přehodnocují svá očekávání ohledně měnové politiky Fedu a připravují se na možnost delšího období zvýšených sazeb. Zároveň je zřejmé, že investoři pozorně sledují další vývoj v oblasti mezd, inflace a poptávky po zboží a službách, protože právě tyto faktory budou určovat směr americké ekonomiky ve zbytku roku. Tato zpráva odhaluje složitý obraz amerického hospodářství, kde jeden sektor roste, zatímco druhý zpomaluje, a kde se úspěch ve službách mísí s obavami z inflace a nejistého výhledu pro výrobní podniky. Nerovnoměrné oživení spolu s přetrvávajícími nákladovými tlaky tak představuje důležitý signál pro tvůrce měnové politiky i investory. Zdroj: Getty images