Tento vývoj znovu oživil debatu o tom, zda Čína neprovádí tajné nákupy zlata, které nejsou zcela transparentní a oficiálně přiznané. Čínská centrální banka podle dostupných dat nakupuje zlato do svých rezerv minimálně od roku 2022, kdy invaze Ruska na Ukrajinu otřásla globálním finančním systémem.

Tehdejší zmrazení ruských devizových rezerv, zejména v amerických dolarech a eurech, se stalo varovným signálem pro mnoho zahraničních centrálních bank. Podle analytika Jana Nieuwenhuijse ze společnosti Money Metals šlo o okamžik, kdy byl americký dolar zneužit jako geopolitická zbraň v dosud nevídaném rozsahu. To vyvolalo prudký růst poptávky po zlatě jako bezpečné alternativě k dolarovým rezervám.

Vzhledem k omezené transparentnosti čínské vlády však není jednoduché přesně určit, kolik zlata skutečně nakupuje. Prezident společnosti Money Metals, Stefan Gleason, upozorňuje, že omezené zveřejňování těchto dat je pro strategického kupce výhodné, protože předejde růstu ceny, který by mohl být spuštěn přílišnou medializací nákupů.

Oficiální nákupy zlata a čísla, která budí pochybnosti

PBoC oznámila první nárůst zlatých rezerv od roku 2019 až v roce 2022. Podle WGC přibylo v listopadu a prosinci téhož roku celkem 62 tun, čímž zásoby poprvé překročily 2 000 tun. V roce 2023 byla PBoC největším nákupčím zlata mezi všemi centrálními bankami na světě, když přikoupila dalších 225 tun. V roce 2024 se oficiálně uvádí nákup dalších 44 tun.

Na konci roku 2024 činily čínské zlaté rezervy 2 280 tun, což odpovídá zhruba 5 % jejích celkových mezinárodních devizových rezerv. Tato čísla ale nemusí odrážet úplnou realitu. Nieuwenhuijs tvrdí, že skutečné zásoby by mohly být více než dvojnásobné. Svůj odhad 5 065 tun odvozuje z dat o neohlášených nákupech, obchodních statistikách a údajích o přímém vývozu zlata z Velké Británie do Číny, který zůstává vysoký i v době, kdy se zlato na Šanghajské zlaté burze (SGE) obchoduje s diskontem vůči cenám v Londýně.

Takový rozdíl by nedával smysl, pokud by za těmito transakcemi nestála institucionální poptávka, pravděpodobně ze strany samotné PBoC. Jak tvrdí Gleason, absence tržních důvodů pro dovoz ve chvíli, kdy je zlato na domácím trhu levnější, naznačuje strategické nákupy mimo běžný tržní rámec.

Dolar jako geopolitická zbraň a měnící se role zlata

Rostoucí náklonnost Číny ke zlatu není motivována pouze snahou o diverzifikaci. Gleason upozorňuje, že země jako Čína, Írán nebo Rusko vidí ve zlatě způsob ochrany před geopolitickými sankcemi a manipulacemi, které s sebou nese dominance amerického dolaru. Měnící se globální prostředí, zejména eskalace obchodních válek a izolacionistické tendence USA, vedou k tomu, že země mimo západní aliance přehodnocují své devizové rezervy.

Podle Barta Meleka z TD Securities má Čína devizové rezervy v objemu 3,3 bilionu dolarů, z čehož zlato tvoří pouze 6,7 %. To je poměrně nízký podíl, zejména když vezmeme v úvahu rostoucí obavy z erodující kupní síly dolaru a stále rostoucí americký veřejný dluh, který dosáhl 37 bilionů dolarů. Pro Čínu se zlato stává nejen zajištěním proti inflaci, ale i ochranou před politickými zásahy, které mohou ovlivnit hodnotu jejích rezerv.

Zlato navíc neobsahuje tzv. protistranové riziko – jeho hodnota není závislá na důvěře ve schopnosti emitenta splácet. Je likvidní, historicky prověřené a není spojeno s žádným konkrétním dluhem. Právě tyto vlastnosti činí ze zlata vhodný nástroj pro země, které chtějí snížit svou zranitelnost vůči geopolitickým tlakům.

Vývoj cen zlata a budoucí katalyzátory

I přes rostoucí poptávku se cena zlata zatím nedokázala stabilně udržet na rekordních hodnotách. Nejobchodovanější futures kontrakt na zlato se v dubnu dostal až na 3 509,90 USD za unci, což představuje rekordní denní maximum na burze Comex. Od té doby ale zlato prochází fází konsolidace. Důvodem je mimo jiné odklad očekávaného snižování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému.

Podle Gleasona jsou možné budoucí katalyzátory růstu eskalace konfliktů, oslabení akciových nebo dluhopisových trhů nebo změna politiky Fedu směrem k měkčím opatřením. Předseda Fedu Jerome Powell může být pod tlakem – a s ním i současný měnový kurz Spojených států.

Index amerického dolaru (DXY), který sleduje hodnotu dolaru vůči koši jiných měn, od začátku roku ztratil přes 9 %. To zvyšuje atraktivitu alternativních aktiv, především těch, která nejsou vázána na žádný konkrétní stát či politický systém – a zlato je v tomto ohledu jedinečné.

Jak připomíná Nieuwenhuijs, zlato je jediné aktivum, které může dlouhodobě nahradit dolar jako hlavní rezervní měnu, protože se používá tisíce let a je globálně akceptované. A i když je k tomuto scénáři ještě daleko, současný vývoj ukazuje, že důvěra v americkou měnu už není samozřejmostí – a centrální banky si budují zlaté základy pro nejistou budoucnost.