srpna zavede 30% clo na většinu vývozů z EU.

Tento krok by znamenal zásadní eskalaci obchodního napětí mezi dvěma klíčovými ekonomickými bloky světa a mohl by výrazně narušit globální dodavatelské řetězce.

Evropská komise už má připravený plán, jakým způsobem by na americká cla reagovala. První vlna protiopatření by zahrnovala spojení dvou dříve schválených seznamů: jednoho s cly na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur a druhého na produkty za 72 miliard eur. Výsledný balíček by postihl široké spektrum amerických exportérů, včetně výrobků jako letadla společnosti Boeing (BA), automobily vyrobené v USA či bourbonová whisky.

Podle informací osob obeznámených se situací by navržené clo v plné výši 30 % odpovídalo Trumpově výhrůžce a postihlo by asi třetinu amerického exportu do Evropské unie, jehož celková hodnota za minulý rok dosáhla přibližně 335 miliard eur. Cla by vstoupila v platnost už v průběhu srpna, ale pouze za předpokladu, že by nedošlo k dohodě a Spojené státy by skutečně zavedly plánovaná opatření.

ACI jako hlavní nástroj evropské obrany

Evropská unie může v této situaci sáhnout po svém nejúčinnějším obchodním nástroji – mechanismu proti donucování (ACI). Tento nástroj by umožnil rozsáhlá odvetná opatření, včetně nových daní na americké technologické firmy, omezení přístupu na trh EU nebo cílených restrikcí amerických investic.

Podle diplomatických zdrojů je aktivace ACI v tuto chvíli pouze teoretickou možností, protože by vyžadovala kvalifikovanou většinu hlasů členských států. Některé země, včetně Německa, však vyjádřily ochotu jeho použití podpořit, pokud by se do 1. srpna nepodařilo dosáhnout dohody. Jak uvedl německý kancléř Friedrich Merz, „blížíme se k rozhodující fázi celního sporu s USA – potřebujeme spravedlivou a spolehlivou dohodu s nízkými cly. Bez ní riskujeme ekonomickou nejistotu.“

Trump stupňuje tlak, EU hledá řešení

Napětí mezi USA a EU vyvrcholilo poté, co prezident Donald Trump poslal Evropské unii dopis, ve kterém varoval před zavedením 30% cel na většinu jejího exportu. USA zároveň uvalily 25% clo na automobily a jejich díly, dvojnásobné clo na ocel a hliník, a pohrozily dalším zdaněním léčiv, polovodičů i mědi.

Zatímco dříve obě strany vyjednávaly o kompromisní variantě s univerzálním clem ve výši 10 %, nyní se ukazuje, že výjimky budou minimální. Výjimky by se mohly vztahovat jen na specifické sektory, jako jsou některé zdravotnické prostředky, generické léky nebo zařízení potřebná pro americkou výrobu. USA navíc otevřely téma kvót na ocel a hliník a ochrany dodavatelských řetězců, což naznačuje, že obchodní jednání se stávají čím dál komplexnějšími.

Evropští lídři se mezitím snaží budovat diplomatické mosty. Tento týden se účastní schůzek v Tokiu a Pekingu, kde jednají s asijskými partnery o koordinaci postojů vůči protekcionistickým krokům USA.

Nejistá jednání pokračují, řešení je v nedohlednu

Jednání mezi vyjednavači EU a USA pokračují. Některé členské státy dávají najevo, že chtějí počkat na výsledek srpnových rozhodnutí, než přikročí k aktivaci ACI nebo jiným razantním krokům. Jiní jsou ale připraveni ustoupit v určitých bodech, pokud USA nabídnou dostatečné výjimky nebo jasné vymezení rozsahu nových cel. Zdroje z prostředí Evropské komise rovněž potvrzují, že Brusel zvažuje dodatečná opatření, která by v budoucnu mohla zahrnovat kontroly vývozu, omezení služeb nebo veřejných zakázek.

Americký ministr financí Scott Bessent mezitím vyjádřil v rozhovoru pro televizi Bloomberg určité zklamání z evropského přístupu. Prohlásil, že „EU zatím nepředložila nic tak inovativního jako japonská nabídka“ a upozornil na problém kolektivního rozhodování sedmadvaceti členských států.

Zatímco jednání trvají, zůstává největší neznámou postoj samotného Trumpa. Jakákoli dohoda totiž bude muset získat jeho přímé schválení. To v kombinaci s již oznámenými opatřeními zvyšuje napětí nejen mezi oběma bloky, ale i na globálních trzích. Důsledky už nyní pociťuje například euro, které po zveřejnění zprávy oslabilo o 0,3 % na 1,1723 USD, a německé dluhopisy, jejichž výnosy se po zprávě mírně stabilizovaly.

Evropská unie tak stojí na rozcestí: buď se jí podaří vyjednat dohodu, která zmírní dopady nových cel, nebo vstoupí do otevřeného obchodního konfliktu se Spojenými státy – s veškerými ekonomickými důsledky, které to může přinést.