Evropská unie se rozhodla prodloužit pozastavení obchodních protiopatření vůči Spojeným státům americkým až do prvního srpna. Tento krok má poskytnout dodatečný prostor pro diplomatická jednání v reakci na hrozbu nových 30% cel, které avizoval americký prezident Donald Trump. Zatímco Evropská komise i jednotlivé členské státy EU volají po vyjednaném řešení, napětí mezi oběma stranami narůstá. Brusel tak stojí před těžkým rozhodnutím, jak ochránit své hospodářské zájmy, aniž by situaci dále eskaloval. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že EU sice prodlužuje lhůtu pro jednání, zároveň se však intenzivně připravuje na možnost zavedení odvetných opatření. „Zatím preferujeme diplomatické řešení, ale chceme být plně připraveni i na opačný scénář,“ uvedla v neděli na tiskové konferenci v Bruselu. Zároveň potvrdila, že seznam amerických výrobků, na které by mohla EU uvalit cla, již existuje – a že by mohl být rozšířen. Zdroj: Reuters Hrozba cel z USA vyvolává obavy v největších ekonomikách EU Napětí v transatlantických vztazích zesílilo poté, co prezident Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na vybrané zboží z EU a Mexika, včetně automobilů. Cílem je podle americké administrativy dosáhnout „spravedlivějších obchodních podmínek“ pro americké firmy. Tento záměr však v Evropě vyvolal silnou kritiku. Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že plánovaná cla by tvrdě dopadla na exportní průmysl, zejména v automobilovém sektoru. „Takto vysoká cla by zasáhla německé vývozce do morku kostí,“ prohlásil v rozhovoru pro televizi ARD. Podle něj by hlavním cílem mělo být udržet jednotu uvnitř EU a zároveň udržovat co nejlepší komunikační kanály s americkou stranou. Trump mezitím rozeslal dopisy svým obchodním partnerům, v nichž upravil původní dubnové návrhy a znovu vyzval k dalším jednáním. V dopise adresovaném EU přímo varoval, že pokud se nepodaří vyjednat výhodnější podmínky, nová cla vstoupí v platnost již příští měsíc. Protiopatření EU jsou připravena, zatím však zůstávají v šuplíku Evropská unie má již nyní připravený soubor odvetných opatření, která by postihla americké zboží v hodnotě přibližně 21 miliard eur. Pokud by situace eskalovala, je připraven i rozšířený seznam protiopatření v hodnotě až 72 miliard eur. Tato opatření byla původně reakcí na dřívější cla ze strany USA na evropskou ocel a hliník, ale později byla pozastavena ve snaze o dosažení dohody. Von der Leyenová dále uvedla, že v současnosti nebude použit tzv. ACI nástroj, což je nejsilnější obchodní mechanismus EU proti donucovacím opatřením. Podle jejích slov se zatím nejedná o „mimořádnou situaci“, která by tento krok odůvodňovala. To však nevylučuje jeho využití v budoucnu, pokud by se vyjednávání dostalo do slepé uličky. Evropští diplomaté uvedli, že prodloužení pozastavení opatření ještě musí schválit členské státy. V neděli se proto sešli velvyslanci členských zemí EU, aby prodiskutovali další postup. Jednání probíhají za zavřenými dveřmi a výsledky zatím nebyly oficiálně zveřejněny. Sporné body: automobily, zemědělství a geopolitické tlaky K hlavním problémům, které brání dohodě mezi EU a USA, patří především cla na automobily a zemědělské produkty. Podle informací agentury Bloomberg se EU snaží dohodnout s USA na maximální výši cel na vývoz zemědělských produktů, ideálně do 10 %. To je ústupek, který by měl uklidnit americkou stranu, jež dlouhodobě kritizuje evropské dotace zemědělství. Jinou možností, kterou zvažovaly některé automobilky, je kompenzační mechanismus. Ten by umožnil zmírnit dopad cel výměnou za nové investice automobilek na americkém trhu. Tento návrh však zatím nemá podporu v Evropské komisi, která se obává přesunu výroby z Evropy do USA. Namísto toho se pozornost vyjednavačů soustředí právě na oblast automobilového průmyslu. Ten je páteří několika evropských ekonomik a zároveň představuje klíčový exportní artikl. Jakékoli clo by proto mělo významné dopady na průmysl, zaměstnanost i konkurenceschopnost. Napětí mezi USA a EU není nové. Současné události navazují na sérii sporů, které trvají už od předchozího Trumpova funkčního období. Rozdílné pohledy na obchod, cla, regulaci i klimatickou politiku přispěly ke zchladnutí vztahů. Nyní se obě strany pokoušejí zabránit další eskalaci – ale čas běží a tlak sílí. Zdroj: Getty images