Evropské akcie zahájily úterní obchodování bez výraznějších pohybů, když investoři zaujali vyčkávací postoj před zveřejněním důležitých údajů o inflaci v eurozóně a zároveň sledovali vývoj obchodních jednání mezi Spojenými státy a jejich hlavními partnery. Nervozita panuje především kvůli termínu 9. července, kdy má americký prezident Donald Trump rozhodnout o obnovení cel proti zemím, s nimiž se dosud nepodařilo uzavřít nové obchodní dohody. V 07:05 středoevropského letního času se německý index DAX pohyboval jen mírně výše, když přidal 0,1 %, stejně jako francouzský CAC 40. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,3 %. Obchodní aktivita však zůstávala utlumená, protože investoři vyčkávali na zveřejnění červnové inflace v eurozóně, která bude důležitým vodítkem pro další kroky Evropské centrální banky (ECB). Významnou roli v náladě na trzích sehrává i geopolitické napětí a nejistota ohledně obchodní politiky USA. Trumpova administrativa minulý týden oznámila, že se jí podařilo uzavřít obchodní dohodu s Čínou, což podpořilo globální trhy. Pozitivně byla vnímána také informace, že Kanada stáhla plánovanou daň z digitálních služeb, což otevřelo cestu k obnovení obchodních rozhovorů s Washingtonem. Na druhé straně ale přetrvávají spory s Japonskem, které Trump označil za „rozmazlené“, a dohoda s Tokiem je nadále v nedohlednu. Americký ministr financí Scott Bessent v této souvislosti upozornil, že země, které se do 9. července nedohodnou, mohou být postaveny před výrazně vyšší cla, přičemž USA zvažují až 50% clo na zboží z Evropské unie. Evropský blok se naopak připravuje na odvetná opatření, pokud dohoda nebude uzavřena. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden vyjádřila přesvědčení, že se dohodu s USA ještě podaří uzavřít, ale čas se krátí. Tlak na evropské trhy tak zůstává znatelný, zejména v citlivých sektorech, jako je automobilový průmysl nebo technologie. Klíčovým makroekonomickým údajem dne jsou červnové předběžné údaje o inflaci (CPI) v eurozóně. Analytici očekávají, že inflace dosáhne 2 %, což je přesně na cílové úrovni ECB. Tento vývoj by mohl potvrdit aktuální rétoriku centrální banky, která na začátku měsíce již poosmé od loňského června snížila úrokové sazby, celkem o dva procentní body. Přesto ale naznačila, že v nejbližší době tempo snižování pozastaví, a to právě kvůli nejistotám souvisejícím s globálními obchodními vztahy a napětím se Spojenými státy. V průběhu dne budou zveřejněny také indexy nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu Francie, Německa a celé eurozóny, které by měly přinést další informace o zdraví tohoto klíčového ekonomického sektoru. Právě průmyslová výroba zůstává pod tlakem kvůli vysokým nákladům, geopolitické nejistotě a narušeným dodavatelským řetězcům. V oblasti firemních zpráv se pozornost upřela na francouzskou společnost Sodexo, která poskytuje stravovací služby. Ta oznámila, že po smíšených výsledcích ve třetím čtvrtletí očekává růst tržeb na spodní hranici svého výhledu. I přes vliv měnových kurzů a regionální rozdíly potvrdila očekávaný organický růst tržeb mezi 3 až 4 % a zlepšení provozní marže o 10 až 20 bazických bodů při konstantních měnových podmínkách. Zprávu přinesl také Renault, který uvedl, že za první pololetí vykáže ztrátu 9,5 miliardy eur v důsledku změny účetního přístupu ke své investici v japonském Nissanu. Jde o významnou položku, která by mohla mít dopad na celkové výsledky automobilky za celý rok. Na pozitivnější vlně se pohyboval britský maloobchodní řetězec J Sainsbury, který oznámil 4,9% nárůst maloobchodních tržeb bez započtení pohonných hmot za první čtvrtletí fiskálního roku. Společnost tím dosáhla nejvyššího tržního podílu za posledních téměř deset let, což ukazuje na její silnou pozici v britském maloobchodním prostředí. Na komoditních trzích se ropa Brent pohybovala těsně nad třítýdenním minimem. V 03:05 ET futures na Brent vzrostly o 0,3 % na 66,91 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 0,2 % na 65,25 USD. Trh tak reagoval na očekávání, že OPEC+ zvýší v srpnu těžbu o 411 000 barelů denně, což by za celý rok znamenalo zvýšení dodávek o 1,78 milionu barelů denně. Přesto tento objem stále zaostává za snížením, ke kterému skupina přistoupila v minulých dvou letech. Vývoj na evropských trzích tak zůstává do značné míry svázán s rozhodnutími ve Washingtonu. Naděje na obchodní dohodu, inflační data i firemní výsledky společně určují tón, který se může rychle změnit, pokud Trump skutečně sáhne k drastickým celním opatřením.