Evropské společnosti čelí rostoucí nejistotě a finančním ztrátám kvůli obchodnímu napětí mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Přestože evropské vlády vyvíjejí diplomatický tlak na uzavření obchodní dohody s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, firmy napříč celým kontinentem už pociťují konkrétní dopady cel, která ještě ani plně nevstoupila v platnost. Trump oznámil, že od 1. srpna uvalí 30% clo na veškerý dovoz z EU, ačkoli již dříve zvýšil sazby na evropské automobily a díly až na 27,5 %. V tomto přechodném období plném nejistoty se společnosti potýkají nejen s vyššími náklady, ale i se změnou poptávky, tlakem na snižování marží a nutností upravit své výhledy. Investoři přitom netrpělivě čekají, zda se podaří předejít plnému zavedení cel do praxe. Cla dusí automobilky Automobilový průmysl je jedním z nejtvrději zasažených sektorů. Volkswagen oznámil, že vyšší americká cla ho stála už 1,3 miliardy eur jen v první polovině roku. Společnost zároveň ohlásila prudký pokles provozního zisku ve druhém čtvrtletí a snížila celoroční výhled. V podobné situaci je Stellantis, který očekává ztrátu 2,3 miliardy eur. Už v prvním pololetí zaznamenal čistou ztrátu 300 milionů eur, částečně kvůli clům a výrobním omezením. Volvo Cars také přiznalo výrazný pokles zisku, a to rovněž kvůli americkým obchodním opatřením. Situace automobilového sektoru je o to složitější, že evropské automobilky čelí zároveň konkurenci z Číny a přechodu na elektromobilitu. Vyšší náklady na export do USA jim tak ztěžují už tak náročný proces transformace. V USA se mezitím očekává, že clo na dovoz automobilů z EU bude zvýšeno až na 30 %, čímž by se dovoz z Evropy stal pro americké zákazníky výrazně dražším. Dopady pocítil i sektor módy, technologií a alkoholu Obchodní politika USA se ale netýká pouze automobilového průmyslu. Německý výrobce sportovního oblečení Puma v pátek oznámil, že nyní očekává provozní ztrátu za celý fiskální rok. Původně přitom firma počítala se ziskem v rozmezí 445 až 525 milionů eur. Hlavní důvod změny výhledu? Slábnoucí prodeje kvůli americkým clům. Podobně negativní zprávy přicházejí i z Francie. Výrobce luxusních lihovin Remy Cointreau varoval, že dopad amerických cel bude vyšší, než se dříve čekalo – z původních 25 milionů eur se očekávaná ztráta zvýšila na 35 milionů eur v období 2025–2026. Společnost vyváží do USA například koňak a značky jako Mount Gay nebo Cointreau. Technologická společnost Nokia v úterý snížila výhled provozního zisku kvůli dvěma faktorům: oslabení amerického dolaru a právě dopadu cel, který by mohl snížit zisk o dalších 50 až 80 milionů eur. Celkový dopad se tak blíží 94 milionům dolarů. Přehodnocení výhledů a nejistota do budoucna Německý výrobce nákladních vozů Traton, který vlastní například značku MAN, také snížil svůj výhled. Očekává pokles tržeb až o 10 %, zatímco původně počítal i s možným růstem. Ve zprávě uvedl, že výhled nepočítá s dodatečnými cly, která by mohla být uvalena například i na dovoz z Brazílie. Celní politika USA tak zůstává zásadním rizikem, které by mohlo zasáhnout i další exportéry. Zatímco některé firmy se stále snaží věřit v diplomatické řešení, jiné už otevřeně kalkulují se ztrátami. Francouzský obranný gigant Thales uvedl, že jeho současné projekce počítají s 10% cly, ale pokud by byly skutečně zavedena Trumpova 30% cla, bude muset své scénáře přehodnotit. Evropští diplomaté se podle informací CNBC připravují na variantu, že základní sazba cla bude činit 15 %, což je „pracovní scénář“, se kterým úředníci EU aktuálně operují. Problém je, že i reciproční opatření ze strany EU by mohla evropské firmy dále poškodit, a tak se zvyšuje tlak na dosažení kompromisu. Citlivé marže a riziko deflace Ekonomové banky Citi upozorňují, že některé evropské firmy již nesou náklady vyšších cel, přestože se ještě naplno neprojevily v cenách pro koncové zákazníky. Banka zároveň dodává, že zatím nepředpokládá, že by společnosti zvedaly ceny, aby si zachovaly marže – místo toho se spíše očekává tlak na náklady a potenciální dopady na zaměstnanost. Navíc ve zprávě Citi stojí, že dopady cel jsou momentálně dezinflační – například v důsledku levnějšího dovozu z Číny a sílícího eura. Investiční banka nyní předpovídá nulovou jádrovou inflaci v eurozóně v roce 2026, což může mít vliv i na politiku Evropské centrální banky. Celní válka s USA tak nejenže ohrožuje konkrétní exportní odvětví, ale zároveň může přispět k širším ekonomickým problémům. Nejistota, pokles investic, odklady expanze a snížení ziskovosti jsou symptomy, které se napříč Evropou začínají šířit ještě předtím, než clo vůbec oficiálně vstoupí v platnost.