Federální rezervní systém ponechal základní úrokovou sazbu beze změny už páté zasedání v řadě, přestože prezident Donald Trump vyvíjí silný tlak na její snížení. Tento krok přichází v době zvýšené ekonomické nejistoty způsobené zaváděním nových cel a probíhajícími politickými spory ohledně fiskální politiky. Zajímavým momentem tohoto zasedání byl první rozkol uvnitř rady guvernérů od roku 1993. Dva ze sedmi členů – Christopher Waller a Michelle Bowman – hlasovali pro snížení sazeb. Oba vyjádřili obavy ze slábnoucího trhu práce, který podle nich vykazuje známky ochlazení, i když oficiální data tomu zatím nenasvědčují. Naopak většina vedení Fedu zastává názor, že současné úrokové sazby je třeba zachovat kvůli obavám z inflace, která i nadále překračuje dvouprocentní cíl centrální banky. Předseda Fedu Jerome Powell po zasedání uvedl, že centrální banka bude čekat na další makroekonomická data, zejména ze segmentu zaměstnanosti a spotřebitelských cen, která budou k dispozici před příštím zasedáním v polovině září. Nejistota kolem cel komplikuje výhled ekonomiky Powell na tiskové konferenci otevřeně připustil, že dopady cel na ekonomiku jsou značně složité a zatím nepředvídatelné. V první polovině roku docházelo ke skokovému navyšování dovozu – firmy i spotřebitelé se snažili předejít novým daním a rychle zásobovali sklady zbožím, jehož cena měla brzy vzrůst. Tento fenomén narušil běžný rytmus ekonomiky a ztížil Fedu správné vyhodnocení kondice trhu. Fed ponechává úrokové sazby beze změny již sedm měsíců, přičemž důvodem je právě snaha o lepší pochopení dopadů cel na inflaci a zaměstnanost. Ekonomové se přitom obávají takzvaného šoku nabídky, kdy dojde ke zdražování zboží v důsledku celních bariér a současnému útlumu ekonomické aktivity. Stephen Stanley, hlavní ekonom banky Santander pro USA, upozornil, že efekty cel se projevují se zpožděním. Proto je pro Fed obtížné odhadnout, kdy a jak silně se promítnou do inflace a ekonomického růstu. Powell k tomu uvedl: „Budeme muset počkat a sledovat vývoj,“ čímž signalizoval trvající opatrnost vedení centrální banky. Wall Street reaguje negativně, vyhlídky na zářijové snížení sazeb slábnou Rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny mělo okamžitý dopad na finanční trhy. Americké akcie oslabily a zároveň klesla pravděpodobnost, že dojde ke snížení sazeb již na zářijovém zasedání. Investoři totiž očekávali vstřícnější postoj centrální banky k možné stimulaci ekonomiky. Jerome Powell se sice nevyjádřil proti budoucímu snížení, ale zároveň opakovaně zdůraznil, že jakékoliv rozhodnutí bude závislé na přicházejících datech. Tento postoj znejistěl Wall Street, která po posledních Trumpových obchodních krocích začínala očekávat rychlejší uvolnění měnové politiky. James Bullard, bývalý šéf regionální pobočky Fedu v St. Louis, se k rozhodnutí vyjádřil kriticky. Podle něj aktuální úroveň sazeb neodpovídá realitě – přetrvávající inflace sice centrální banku zneklidňuje, ale data ze segmentu trhu práce a inflace by podle něj podporovala mírnější postoj. Očekává, že ke snížení sazeb dojde, ale Powell a jeho tým se prý nechtějí zavazovat, dokud nebudou mít k dispozici komplexnější analýzy. Rozdělení názorů je uvnitř Fedu patrné. Zatímco Waller a Bowman požadují okamžitý zásah, další část vedení upozorňuje, že inflační tlaky způsobené cly mohou být trvalejšího charakteru. Obávají se, že pokud by Fed nyní uvolnil politiku, mohl by podpořit inflační očekávání veřejnosti, což by situaci zkomplikovalo ještě více. Rostoucí politický tlak naráží na opatrnost Fedu Za současného stavu rostou obavy z politického vměšování do rozhodování centrální banky. Prezident Trump dlouhodobě prosazuje agresivní snižování sazeb, aby udržel ekonomiku v růstu před nadcházejícími volbami. Kritici však tvrdí, že tento tlak má politický podtext – pokud by ekonomika zpomalila, Trump by mohl svalit vinu na Fed a jeho předsedu Powella. Zástupci Bílého domu argumentují, že obavy z inflace jsou přehnané, ale představitelé centrální banky zůstávají opatrní. Poukazují mimo jiné na nový daňový zákon schválený Kongresem, který dále prohlubuje strukturální deficit a může přispět k budoucím inflačním tlakům. Navíc se přidává i faktor slabšího dolaru, který zesiluje efekt cel na spotřebitelské ceny. Dovozní daně se tak v kombinaci s měnovým vývojem stávají ještě nákladnější pro americké domácnosti, což zvyšuje pravděpodobnost růstu spotřebitelské inflace. Celkově tak Fed stojí před nelehkým dilematem. Na jedné straně čelí politickému tlaku a zpomalujícímu růstu, na straně druhé trvale zvýšené inflaci. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny tak představuje vyčkávací strategii, která má poskytnout více času pro sběr dat a vyhodnocení vývoje. Jaký bude další krok Fedu, rozhodnou nejen makroekonomická čísla, ale i další vývoj obchodní politiky ze strany Bílého domu.