V žebříčku světových miliardářů se odehrála překvapivá rošáda. Podle nejnovější aktualizace Bloomberg Billionaires Index přeskočil osmdesátiletý technický ředitel a spoluzakladatel společnosti Oracle Larry Ellison jednoho z nejznámějších podnikatelů digitální éry — Marka Zuckerberga, zakladatele společnosti Meta Platforms. Ellisonovo čisté jmění je nyní odhadováno na 251,2 miliardy dolarů, což znamená, že od července 2024 zbohatl o přibližně 59 miliard dolarů. Zuckerberg, o skoro čtyři desetiletí mladší, klesl po pondělním poklesu akcií Mety o 3,59 miliardy dolarů na třetí příčku, ačkoli si od začátku roku stále připsal více než 43 miliard. Ať už jde o soupeření technologických vizionářů, proměnlivost trhů nebo sílící hlad po službách umělé inteligence, Ellisonův výstup do pomyslného stříbrného křesla miliardářské hitparády je dalším důkazem, jak svižně dokáže tržní sentiment změnit pořadí mocných. Hlavním zdrojem Ellisonova bohatství je zhruba čtyřicetiprocentní podíl v Oraclu, firmě, kterou založil v roce 1977 a postupně z ní vybudoval jednoho z titanů moderního softwaru. Její databázové systémy patří k nejpoužívanějším v podnikovém světě a v posledních letech firma vsadila na rozšiřování cloudových služeb a na vysoce výkonnou infrastrukturu pro modely umělé inteligence. Podle Wall Street Journal se cena akcií Oracle za poslední dva roky zdvojnásobila, především díky kontraktům, jež reagují na boom AI od roku 2023. Výsledkem je nejen vyšší tržní kapitalizace podniku, ale také raketový růst papírového majetku jeho největšího akcionáře. Oracle Corporation (ORCL) Mark Zuckerberg mezitím zůstává jedním z nejbohatších lidí světa, ale na titulek o „druhém místě“ si musí chvíli počkat. Jeho jmění je citlivé na vývoj kurzu akcií Mety, která sice těží z reklamních příjmů a nových příležitostí v oblasti virtuální a smíšené reality, avšak zároveň musí masivně investovat do AI infrastruktury i moderace obsahu. Přechod k takzvané „superaplikaci“ Threads ani nákladné budování metaverza zatím investory nepřesvědčilo o stejné růstové trajektorii, jakou zažívá Oracle ve světě podnikových dat a cloudů. Jeden výkonný algoritmus tak poslal Zuckerberga o příčku níže; jiný algoritmus publikovaný od Bloombergu mu to dal okamžitě najevo. Nad oběma rivaly se i nadále houpe koruna nejbohatšího muže planety, kterou drží Elon Musk s odhadem přesahujícím 260 miliard dolarů. Těsně pod přední trojkou pak stojí zakladatel Amazonu Jeff Bezos s majetkem kolem 247 miliard, posíleným letošní rally technologických titulů a doprovázeným pozorností médií kvůli jeho červnové svatbě s Lauren Sanchez. Francouzský magnát Bernard Arnault se zhruba 235 miliardami demonstruje, že svět luxusních značek dokáže držet krok s Silicon Valley, a že pořadí „supermiliardářů“ je sice proměnlivé, ale klub zůstává exkluzivní. Zatímco grafy bohatství se mění téměř každým burzovním dnem, sdílejí Ellison a Zuckerberg ještě jednu společnou vášeň — nemovitosti. Oba investují značnou část svých zisků do rozsáhlých rezidenčních portfolií. Ellison vlastní téměř celou havajskou Lana’i, luxusní domy v Malibu, v Silicon Valley či na Floridě a k tomu soubor komerčních pláží, golfových hřišť a hotelů. Zuckerberg zase potichu skupuje pozemky na ostrově Kauai, vytvořil si soukromou oázu na Tahoe a disponuje nemovitostmi v Palo Altu, San Franciscu i New Yorku. Oba podnikatelé používají sítě společností s ručením omezeným a svěřenské fondy, aby omezili pohled veřejnosti do svých realitních projektů, ale uniklé dokumenty i letecké snímky naznačují, že se soutěž o největší „nemovitostní impérium“ odehrává podobně jako ta akciová. Jakkoli působivé částky se v titulkách objevují, Ellison i Zuckerberg rádi zdůrazňují, že se cítí motivováni nejen bohatstvím samotným. Ellison podporuje výzkum medicíny, zejména onkologie, a financuje projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Zuckerberg se svou manželkou Priscillou Chan založil Chan Zuckerberg Initiative, která slibuje investovat velkou část jejich jmění do vědy, vzdělávání a technologií pro sociální pokrok. Kritici sice nejsou vždy přesvědčeni o skutečném dopadu těchto filantropických snah, přesto představují významné toky peněz, které by jinak zůstaly na účtech. Ellisonův posun na druhé místo tak není pouze příběhem o jednom zbohatlíkovi navíc, ale i signálem, že umělá inteligence dokáže přetvářet celá odvětví a přelívat stovky miliard dolarů v kapitalizaci během několika kvartálů. Zároveň ukazuje, jak křehké je pořadí nejbohatších: stačí mírná korekce cen akcií nebo nečekaný regulační zásah a pyramida bohatství se znovu promíchá. Ať už další kapitolu této finanční ságy napíše další AI průlom, akvizice, nebo geopolitický šok, jedno zůstane jisté — boj o přední příčky miliardářského žebříčku bude i nadále přitahovat stejnou pozornost jako nejnapínavější sportovní finále.