Počet uzavřených obchodů po celém světě klesl na nejnižší úroveň za posledních deset let, s výjimkou období lockdownu kvůli covidu-19.Trh fúzí a akvizic zpomalil na minimum za dekádu. Může za to geopolitika i cla Objem fúzí a akvizic ve druhém čtvrtletí roku 2025 klesl na nejnižší úroveň za posledních deset let, pokud pomineme počáteční měsíce pandemie. Podle údajů London Stock Exchange Group bylo mezi dubnem a červnem oznámeno přibližně 10 900 transakcí, což je nejnižší číslo od začátku roku 2015 – s výjimkou druhého čtvrtletí roku 2022, kdy svět ochromily lockdowny kvůli covidu-19. Původní očekávání trhu, že administrativa Donalda Trumpa přinese deregulaci a tím oživí obchodní aktivitu, se nenaplnila. Namísto toho firmy čelily novým celním opatřením, rostoucím geopolitickým rizikům a tržní volatilitě. Zvláště citelným momentem bylo oznámení rozsáhlých celních opatření ze strany USA dne 2. dubna. Tento krok v kombinaci s nejistotou v oblasti Blízkého východu výrazně utlumil ochotu firem podnikat větší strategická rozhodnutí. „Po počátečním nadšení v prvních dvou měsících se v představenstvech firem prosadila opatrnost,“ uvedl Lorenzo Corte ze společnosti Skadden. Výsledkem byla nízká aktivita mimo největší transakce, které dokázaly ospravedlnit riziko v bouřlivém prostředí. Megatransakce drží trh nad vodou Navzdory poklesu celkového počtu obchodů se díky několika velkým dohodám hodnota transakcí udržela stabilní. Podle LSEG dosáhla 969 miliard dolarů, podobně jako v prvním čtvrtletí. Výrazný vliv měly především megatransakce nad 10 miliard dolarů, jejichž objem vzrostl meziročně o tři čtvrtiny. Mezi nejvýznamnější obchody patří převzetí Charter Communications společností Cox za 35 miliard dolarů, odkup největší dceřiné firmy Toyoty za 33 miliard a převzetí australské energetické skupiny Santos konsorciem vedeným Abu Dhabi National Oil Company za 24 miliard dolarů. Tento trend potvrzuje, že firmy, které se rozhodnou pro transakci v takto nestabilním období, cílí na zásadní strategické přesuny. „Pokud se společnosti rozhodnou vsadit na fúze a akvizice, chtějí, aby to bylo něco, co pohne s ukazateli a co stojí za to riziko,“ poznamenal Jim Langston z advokátní kanceláře Paul Weiss. Ukazuje se tedy, že na trhu stále existuje značná poptávka, ale jen pro transakce s vysokou návratností a strategickým významem. Soukromý kapitál pod tlakem inflace a dolaru Zatímco megadealy drží celkový objem nad hladinou, sektor soukromého kapitálu pocítil zpomalení ještě výrazněji. Mezi prvním a druhým čtvrtletím klesl počet akvizic financovaných private equity z přibližně 2 500 na 1 850, což znamená pokles o více než čtvrtinu. V první polovině letošního roku bylo uzavřeno o 1 250 těchto transakcí méně než ve stejném období roku 2024. Důvodem je obtížnější oceňování aktiv, které komplikují inflační tlaky, kolísání dolaru a obecná nejistota ohledně ekonomického výhledu. Podle Jense Weltera z Citi se soukromý kapitál zaměřuje především na převzetí veřejných společností a prodej částí podniků, které už nejsou považovány za strategické. Mezi příklady patří akvizice britské skupiny Spectris fondem KKR za 4,7 miliardy liber, nebo zvažovaný prodej divize maziv Castrol ze strany BP. Vzhledem k nestabilním trhům firmy stále častěji využívají složitější smluvní struktury, které zahrnují například odložené platby nebo částečné převody podílů. „Transakce budou velmi strukturované a budou zahrnovat rollovery a odložené mechanismy,“ vysvětlil Welter. Výhled zůstává opatrný, ale je tu naděje I přes slabší čtvrtletí někteří poradci zůstávají opatrně optimističtí, že by druhá polovina roku mohla přinést oživení. Geopolitická nejistota sice přetrvává, ale trhy mají tendenci se adaptovat. Oliver Smith z Davis Polk přirovnal současnou situaci k začátkům pandemie Covid-19: „Lidé si tehdy uvědomili, že se nehroutí svět, a situace se na chvíli zlepšila.“ Podle něj stejný moment může přijít i nyní – jakmile si firmy zvyknou na nové podmínky, aktivita by se mohla znovu rozběhnout. Zatím však přetrvává silný rozpor mezi relativně stabilní hodnotou několika velkých obchodů a ochabující aktivitou v oblasti menších a středních transakcí. Tento stav podtrhuje fakt, že apetit k riziku je stále velmi selektivní a většina firem raději vyčkává. To by se mohlo změnit pouze za předpokladu výraznější stabilizace geopolitického prostředí a jasnějšího výhledu hospodářského růstu.