Wall Street dlouho vnímala umělou superinteligenci (ASI) jako vzdálený cíl, kterého se snad jednou dočkáme ve třicátých letech tohoto století. V posledních měsících se ale přístup dramaticky změnil. Jasné signály od technologických lídrů a konkrétní kroky firem i vlád naznačují, že ASI už dávno není jen teoretická možnost, ale reálný a bezprostřední vývoj. Investoři, kteří tento posun nepostřehnou, riskují, že zůstanou pozadu. Generální ředitel OpenAI Sam Altman nedávno bez váhání uvedl, že jeho tým „ví, jak vytvořit AGI“ – tedy umělou obecně použitelnou inteligenci, která by měla mít srovnatelné kognitivní schopnosti jako člověk. Ještě ambicióznější cíl? Superinteligence, tedy systémy s rychlostí, škálou a výpočetní kapacitou, které daleko přesahují lidské možnosti. Klíčová je Altmanova jistota – „víme“, nikoliv „snažíme se zjistit“. Tato drobná změna v rétorice znamená mnohé. Masivní infrastruktura je v plném běhu Nástup superinteligence nesignalizují jen slova, ale hlavně investice a infrastruktura. V lednu 2025 oznámily společnosti OpenAI, Oracle (ORCL) a SoftBank (SFTBY) projekt s názvem Stargate – iniciativu o celkovém objemu 500 miliard dolarů. Tato akce není jen komerční, ale úzce navazuje na federální politiku USA a jasně ukazuje, že vývoj AI a superinteligence je strategickou prioritou. Podobně razantní kroky podniká také Meta Platforms (META). Společnost doslova přes noc vytvořila nové výzkumné centrum „Superintelligence Labs“ a Mark Zuckerberg v interním memorandu potvrdil masivní nábor. Meta přetáhla 11 předních výzkumníků z jiných firem, přičemž nabízené platy dosahují desítek milionů dolarů. Výrazně roste i poptávka po výpočetním výkonu. Provozovatelé datových center hlásí přetížení, které překonává všechna dřívější očekávání. I samotná čísla to potvrzují – například Nvidia (NVDA) uvedla, že ve fiskálním prvním čtvrtletí roku 2026 tvořili pouzí čtyři zákazníci 54 % z jejích tržeb ve výši 44,1 miliardy USD. Jeden z těchto klientů utratil za jediný kvartál 7 miliard dolarů. Pokud firma nezveřejňuje své hlavní odběratele, většinou jde o vysoce citlivé projekty. Zdroj: Getty Images Veřejný sektor otevírá cestu K tomu všemu se přidává i americká legislativa, která vytváří podmínky pro další růst AI. Zákon CHIPS and Science Act přidělil 52,7 miliardy dolarů na výrobu polovodičů a další prostředky na výzkum AI. Infrastructure Investment and Jobs Act přidal dalších 62 miliard na modernizaci energetiky – klíčový předpoklad pro provoz výpočetně náročných systémů. Nejde však jen o peníze – nové zákony zvyšují daňové úlevy na výzkum a vývoj z 25 % na 35 % a Ministerstvo energetiky USA dostalo 150 milionů dolarů na vývoj datových sad a samoučících se modelů. Součet všech vládních a soukromých iniciativ ukazuje, že v příštích pěti letech bude do infrastruktury AI investováno více než 1 bilion dolarů. To je více než dvojnásobek velikosti globálního trhu cloud computingu v roce 2024. Vítězové už jsou známí Mnozí investoři se dnes ptají, zda v závodě o dominanci v oblasti AI zvítězí Microsoft (MSFT) nebo Alphabet (GOOGL) (GOOG). Ale realita je jiná – ten skutečný boj se odehrává jinde. Vlády považují AI za otázku národní bezpečnosti. Například omezení exportu čipů H20 od společnosti Nvidia do Číny už přineslo sankce ve výši 5,5 miliardy USD. Zákon o národní obraně pro fiskální rok 2025 přidělil 143,8 miliardy dolarů na výzkum a vývoj a zároveň zavádí pilotní AI programy pro použití v národní bezpečnosti. A právě v tomto propojení obrany, výzkumu a průmyslu je klíč k pochopení, kdo má navrch. Mezi ty, kteří z tohoto vývoje těží nejvíce, patří firmy jako ASML Holding (ASML) – jediný dodavatel litografie v extrémní ultrafialové oblasti. Dále Lam Research (LRCX) a Applied Materials (AMAT), kteří dominují výrobě zařízení potřebného pro produkci špičkových čipů. Tito hráči nemají žádnou přímou konkurenci. Bariéry vstupu jsou tak vysoké, že jakýkoli nový konkurent by přišel příliš pozdě. Vzhledem k jejich jedinečnému postavení se tyto společnosti jeví jako dlouhodobě stabilní investice. Zdroj: Unsplash