Daňové příjmy státu rostou, hlavním tahounem zůstává DPHVyplývá to z aktuálních dat ministerstva financí ke stavu státního rozpočtu ke konci června. Nejvíce rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, zatímco v absolutních číslech dominovala daň z přidané hodnoty , která zůstává i nadále největším daňovým příjmem veřejných financí.Růst mezd a daňové změny ovlivnily výběrInkaso daně z příjmu fyzických osob dosáhlo v pololetí 135,4 miliardy korun, což je o 12,3 % více než ve stejném období předchozího roku. Podle ministerstva financí se zde projevuje růst mezd v ekonomice, ale také změny ve slevách na dani, které přinesl konsolidační balíček. Tento efekt posílil daňový výběr navzdory celkově opatrné spotřebě domácností v některých sektorech.Daň z příjmu právnických osob přinesla do rozpočtu 172,9 miliardy korun, tedy o 8,8 % více než loni. Výrazněji rostl také výběr tzv. windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, která postihuje zejména energetické firmy, petrochemii a banky. Zde stát inkasoval 21,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 19,3 %.DPH stále dominuje, výběr mírně zrychlujeS celkovým výběrem 291,9 miliardy korun zůstává DPH hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu. Meziroční nárůst o 5,8 % podle analytiků odpovídá mírnému zotavení spotřeby i růstu cen některých zboží a služeb, které podléhají této daňové sazbě. Stejným tempem rostl také výběr spotřebních a energetických daní, z nichž stát získal 83,2 miliardy korun.Daň z nemovitostí, která patří výhradně obcím, vynesla za pololetí 16 miliard korun, což je o dvě procenta více než loni. Protože se v roce 2025 nezměnil celostátní koeficient, rozdíl je způsoben lokálními úpravami daňových sazeb v jednotlivých obcích.Rozpočet s nižším deficitem, ale stále v červených číslechBez pojistného na sociální zabezpečení inkasoval státní rozpočet 520,1 miliardy korun, tedy o 9,9 % více než za první pololetí roku 2024. Schodek státního rozpočtu ke konci června činil 152,4 miliardy korun, což znamená meziroční snížení o 26,2 miliardy. Přesto jde stále o šestý nejhlubší pololetní deficit od vzniku samostatné České republiky.Na pozitivní vývoj daňových příjmů se dílčím způsobem podílí také tzv. sdílené daně, jejichž výnos je rozdělován mezi stát, kraje a obce. Do této kategorie spadají DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob. V roce 2025 připadá 9,45 % výnosu krajům a 24,16 % obcím, přičemž u daně z příjmů ze závislé činnosti mají obce ještě navíc nárok na 1,5 % z celkového inkasa. Naproti tomu daň z nemovitosti zůstává stoprocentně v rukou obcí.<!– DIP popup–>Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2024 a 2025 – výběr: Daňové příjmy DPHDaň z příjmu právnických osobDaň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkouDaň z příjmu fyzických osob placená plátciDaň z příjmu fyzických osob placená poplatníkySpotřební daně2024695275,9158,922,593,94,278,62025750,7291,9172,920,9105,29,383,2Výhled na druhé pololetí a možné výzvyAčkoli výsledky za první polovinu roku naznačují pozitivní trend ve výběru daní, druhé pololetí může přinést nové výzvy. Očekávané zpomalení hospodářského růstu nebo případné snížení spotřebitelské poptávky by mohly mírně brzdit tempo růstu daňových příjmů, zejména u DPH a daně z příjmu fyzických osob. Významnou roli budou hrát i změny na trhu práce, které přímo ovlivňují mzdovou základnu a tím i daňové odvody.Nadále bude důležité sledovat dopady konsolidačního balíčku, který začal platit v roce 2024. Některá jeho opatření se mohou projevit s odstupem času – například u slev na dani, nebo v oblasti firemních investic, které mohou ovlivnit příjmy z daně právnických osob. Tyto souvislosti se zřetelněji ukážou až ve výsledcích za celý rok.Stát bude také potřebovat pečlivě pracovat s výdaji, aby se podařilo udržet schodek na přijatelné úrovni. I přes meziroční zlepšení zůstává rozpočtový deficit hluboký. Pro vládu tak zůstává prioritou hledat úspory a zároveň zachovat klíčové výdaje, zejména v oblastech sociálních služeb, školství nebo obrany.Dlouhodobě bude klíčové, aby výběr daní držel krok s ekonomickým vývojem. To zahrnuje nejen legislativní stabilitu, ale i modernizaci daňové správy, zlepšování výběru a prevenci daňových úniků. Silné veřejné finance jsou základním předpokladem pro zvládnutí budoucích krizí i financování důležitých reforem – od důchodového systému po investice do infrastruktury a digitalizace.