Trump opět tlačí na Fed: ostře útočí na Powella a slibuje změnu vedení Prezident Donald Trump opět vystupňoval svou kampaň proti Jeromeu Powellovi, předsedovi Federálního rezervního systému (Fed), a celé radě guvernérů centrální banky. V nových výrocích na své sociální síti obvinil Fed z toho, že Spojeným státům „způsobuje škody“ tím, že drží úrokové sazby příliš vysoko, a otevřeně volá po jejich razantním snížení. V ostrém příspěvku Trump napsal, že rada Fedu „by se měla stydět“ za svou měnovou politiku. Doprovodil jej grafem, kde podle vlastního výběru srovnává úrokové sazby světových centrálních bank. Na graf připsal ručně vzkaz, že Powell „stál USA jmění“ a že „v tom pokračuje“. Jeho hlavním argumentem zůstává, že kvůli vysokým sazbám musí federální vláda platit obrovské úroky ze svého dluhu. Trumpova obvinění a volání po 1% sazbě Trump chce sazby srazit „na 1 %, nebo ještě níže“. Tvrdí, že by to umožnilo Američanům levnější půjčky a zároveň ulehčilo státní kase. Bílý dům tento postoj podpořil – mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že Trump graf zaslal přímo Fedu a že Američané „si zaslouží půjčovat levně“. Zároveň není zřejmé, zda svými útoky míří pouze na radu guvernérů Fedu, nebo i na prezidenty regionálních poboček, kteří rovněž mají hlasovací práva. Trump své útoky dlouhodobě směřuje na samotného Powella, kterého v minulosti označil za „hlupáka“ či „neschopného člověka“ – přestože to byl právě on, kdo jej do funkce v roce 2018 jmenoval. Fed se však k politickým výpadům nevyjadřuje. Powell během posledního slyšení v Senátu 24. června zopakoval, že centrální banka nebere v úvahu politické faktory, ale řídí se výhradně daty – především vývojem inflace a trhem práce. Proč Fed sazby zatím nesnížil Zatímco například Evropská centrální banka nebo Mexiko letos sazby snížily, Fed zůstává opatrný. Podle představitelů centrální banky je třeba nejprve vyhodnotit dopady Trumpových politických rozhodnutí na ekonomiku, než bude možné přistoupit k jakýmkoli změnám měnové politiky. Powell i další představitelé Fedu zdůrazňují, že se zaměřují na udržení cenové stability a silného trhu práce. O veřejné finance – tedy o vládní výdaje a dluh – se Fed v rámci své mise nestará. To však Trump nebere v potaz a opakovaně Fed viní z toho, že vysoké sazby ohrožují ekonomiku i americké rodiny. Powell si nicméně získal podporu řady zahraničních centrálních bankéřů. Na pondělní konferenci v portugalské Sintře vyzvala prezidentka ECB Christine Lagardeová přítomné k potlesku pro Powella. Označila ho za „standard odvážného centrálního bankéře“, který se navzdory tlaku drží dat a principů. Trump chce oznámit nástupce dřív než obvykle Ačkoli Powellovo funkční období končí až v květnu 2026, Trump oznámil, že již brzy zveřejní jméno svého kandidáta na jeho nástupce. Pokud by tak skutečně učinil letos v létě, šlo by o bezprecedentní krok v celé 111leté historii Fedu. Tento „stínový předseda Fedu“ by podle expertů mohl způsobit zmatek na trzích, protože by narušil důvěru v nezávislost centrální banky. Takový krok by mohl vést k oslabení dolaru a zvýšení dlouhodobých úrokových sazeb – tedy k pravému opaku toho, co Trump požaduje. Mezi zvažované kandidáty na post předsedy Fedu patří: Scott Bessent, ministr financí Kevin Warsh, bývalý guvernér Fedu Christopher Waller, současný člen rady guvernérů Kevin Hassett, ekonomický poradce Bílého domu David Malpass, bývalý prezident Světové banky Trump v rozhovoru pro Fox Business uvedl, že „do Fedu dostaneme někoho, kdo bude schopen snížit sazby“. Na přímý dotaz ohledně Kevina Warsha odpověděl: „Je to velmi talentovaný člověk, ale nevím, jestli to bude on.“ Z Trumpovy rétoriky je zřejmé, že chce Fed přeorientovat na agresivní měnovou expanzi, která by podpořila krátkodobý růst – bez ohledu na možné dlouhodobé důsledky pro inflaci, měnu nebo tržní stabilitu. Pokud Trump skutečně oznámí svého kandidáta na šéfa Fedu takto brzy, bude to nejen porušením dosavadní tradice, ale i silným signálem investorům, že se měnová politika USA může výrazně proměnit ještě před formálním koncem Powellova mandátu. Z ekonomického hlediska to zvyšuje nejistotu, protože se tím do měnové politiky dostává politický prvek, který by měl být od politických cyklů nezávislý. Fed má ze zákona plnit mandát cenové stability a plné zaměstnanosti – bez ohledu na aktuální politickou agendu. Reakce trhu na Trumpovo prohlášení zatím zůstávají vlažné, ale odborníci upozorňují, že jakýkoli zásah do nezávislosti Fedu může mít vážné dopady. Pokud by byl jmenován kandidát, který bude jednoznačně sloužit Trumpově vizi a nebude ochoten postupovat na základě dat, může to oslabit důvěru v dolar, vyvolat výprodeje dluhopisů a zvýšit náklady na obsluhu státního dluhu. Ve chvíli, kdy USA čelí historicky vysokému deficitu, by to mohlo mít reálné fiskální důsledky. Navíc není jisté, jak by se ke změně vedení Fedu postavila samotná rada guvernérů. Ta má sice formálně hierarchii, ale každý člen má hlas a právo na vlastní názor. Pokud by došlo k internímu napětí, mohl by Fed ztratit svou koherentní strategii a působit nekoordinovaně – což trhy obvykle trestají okamžitě. Nejde tedy jen o to, kdo bude jmenován, ale také jak bude nová osoba vnímána uvnitř instituce i navenek. Otázkou zůstává, zda je Trumpova strategie určena primárně k ekonomickému oživení, nebo jde spíše o předvolební tlak s cílem ovládnout další klíčovou instituci. Fed byl po desetiletí respektován právě pro svou nezávislost – pokud se však z něj stane nástroj vlády, může to zásadně proměnit americké i globální vnímání finanční stability USA. Ekonomika je křehká rovnováha dat, očekávání a důvěry – a tu lze politizací Fedu snadno narušit.