Klíčové body

Bank of England snížila sazby na 4 %, nejnižší úroveň za více než dva roky
Inflace může na podzim dosáhnout 4 %, což komplikuje další uvolňování
Slábnoucí trh práce vytváří tlak na další snížení už v listopadu

Rozhodnutí přichází v době, kdy britská ekonomika vykazuje známky zpomalení, a zároveň čelí riziku opětovného růstu inflace. Hlasování ve Výboru pro měnovou politiku (MPC) přitom nebylo jednoznačné – pět členů hlasovalo pro snížení, zatímco čtyři se postavili za zachování stávající sazby. Šlo tak o mimořádně těsné rozhodnutí, které dokonce vyžadovalo druhé hlasování, což je v historii panelu teprve první případ.

Guvernér Andrew Bailey následně upozornil na „skutečnou nejistotu“ ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Trhy na rozhodnutí reagovaly skokovým posílením britské libry, která vzrostla o 0,5 % na 1,3431 dolaru. Současně se zvýšily výnosy dvouletých státních dluhopisů, když trh zčásti přehodnotil pravděpodobnost dalšího snížení sazeb už v listopadu.

BoE balancuje mezi inflačními tlaky a slábnoucí ekonomikou

Zásadní dilema, před kterým banka stojí, spočívá v napětí mezi náznaky zpomalujícího hospodářského růstu a zvýšeným inflačním rizikem. MPC ve svém komentáři poukázal na to, že od května došlo k mírnému nárůstu rizik spojených s růstem spotřebitelských cen, zejména kvůli vyšším cenám potravin. Inflace by podle aktuálních odhadů mohla v září dosáhnout až 4 %, přičemž dříve banka očekávala vrchol na 3,7 %.

Na druhé straně však britský trh práce ztratil od začátku roku 185 000 pracovních míst a poptávka po pracovní síle zřetelně ochabuje. Ekonomická aktivita slábne, což potvrzují i poslední daňová data. Sama ministryně financí Rachel Reevesová označila snížení sazeb za „dobrou zprávu“, a to právě s ohledem na aktuální vývoj trhu práce.

Bailey zdůraznil, že BoE stále trvá na přístupu „postupného a opatrného uvolňování měnové politiky“, a varoval před příliš rychlým nebo výrazným snižováním sazeb, které by mohlo podkopat důvěru v cenovou stabilitu. Výhled centrální banky se tak dostává do složité rovnováhy mezi uvolňováním měnových podmínek a zachováním ostražitosti vůči sekundárním inflačním efektům.

Listopad může být klíčovou zkouškou pro další krok BoE

Před aktuálním zasedáním většina analytiků předpokládala, že převažující názor ve výboru bude ve prospěch zachování sazeb. O to větším překvapením byl výsledek hlasování, který si vyžádal netradiční dvoukolový proces. Ostatně právě rozpolcenost v názorech ukazuje, jak náročné je v současnosti správně kalibrovat měnovou politiku.

George Brown, hlavní ekonom společnosti Schroders, upozornil, že napětí na trhu práce by mohlo přispět k dalšímu snížení sazeb v listopadu. Zároveň však dodal, že to bude „obtížné ospravedlnit“, pokud do té doby nebude zřejmý další pokles inflace. Výrazný nárůst cen potravin a energie by mohl případné další kroky výrazně zkomplikovat.

Bloomberg Economics ve svém komentáři uvedl, že snížení sazeb v listopadu sice zůstává pravděpodobné, ale „zdaleka není hotovou věcí“. Rozhodující bude vývoj inflace v příštích dvou měsících, stejně jako další signály z trhu práce.

Výbor pro měnovou politiku zároveň připomněl, že načasování a tempo dalších kroků bude záviset na síle dezinflačních tlaků. Jinými slovy – pokud inflace zpomalí i nadále, BoE bude pravděpodobně pokračovat v opatrném uvolňování, ale pokud cenové tlaky přetrvají, může si dát další pauzu.

Vyhlídky na rok 2025 a dopady na trhy

Bank of England ve své aktualizované prognóze mírně zvýšila očekávaný hospodářský růst pro rok 2025 na 1,25 %, zejména díky silnému prvnímu čtvrtletí. Zároveň však banka upozornila, že „základní situace zůstává stále utlumená“. Upozornila i na to, že měnová politika již přestává být brzdou ekonomiky, a že budoucí snižování sazeb bude závislé na dalším vývoji inflace v střednědobém horizontu.

Dalším důležitým bodem je blížící se rozhodnutí ohledně tempa tzv. kvantitativního zpřísňování (QT), tedy snižování objemu aktiv na bilanci BoE. Studie dopadu QT, kterou banka zveřejní v září, může přispět k rozhodnutí zpomalit snižování bilance z aktuálních 100 miliard liber ročně, čímž by si banka zachovala větší flexibilitu.

Zajímavostí je také historický kontext hlasování. Jedno z předchozích rozdělených rozhodnutí v roce 1998 sice vyžadovalo hlas guvernéra pro dosažení většiny, ale současná situace vedla k prvnímu použití dvoukolového hlasování v historii výboru. Guvernér Bailey k tomu uvedl, že cílem bylo dosáhnout rozhodnutí, protože „jsme tu proto, abychom rozhodnutí přijímali a realizovali“.

Rozdělení názorů v centrální bance tak odráží složitost současného makroekonomického prostředí. Investoři i analytici nyní čekají, zda další data potvrdí aktuální signály ochlazení, nebo zda inflace zůstane tvrdohlavě vysoká. Trhy každopádně začínají oceňovat možnost, že základní sazba letos neklesne pod aktuální 4 %, což bylo před několika měsíci ještě považováno za konzervativní scénář.

Rozhodnutí přichází v době, kdy britská ekonomika vykazuje známky zpomalení, a zároveň čelí riziku opětovného růstu inflace. Hlasování ve Výboru pro měnovou politiku přitom nebylo jednoznačné – pět členů hlasovalo pro snížení, zatímco čtyři se postavili za zachování stávající sazby. Šlo tak o mimořádně těsné rozhodnutí, které dokonce vyžadovalo druhé hlasování, což je v historii panelu teprve první případ.Guvernér Andrew Bailey následně upozornil na „skutečnou nejistotu“ ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Trhy na rozhodnutí reagovaly skokovým posílením britské libry, která vzrostla o 0,5 % na 1,3431 dolaru. Současně se zvýšily výnosy dvouletých státních dluhopisů, když trh zčásti přehodnotil pravděpodobnost dalšího snížení sazeb už v listopadu.BoE balancuje mezi inflačními tlaky a slábnoucí ekonomikouZásadní dilema, před kterým banka stojí, spočívá v napětí mezi náznaky zpomalujícího hospodářského růstu a zvýšeným inflačním rizikem. MPC ve svém komentáři poukázal na to, že od května došlo k mírnému nárůstu rizik spojených s růstem spotřebitelských cen, zejména kvůli vyšším cenám potravin. Inflace by podle aktuálních odhadů mohla v září dosáhnout až 4 %, přičemž dříve banka očekávala vrchol na 3,7 %.Na druhé straně však britský trh práce ztratil od začátku roku 185 000 pracovních míst a poptávka po pracovní síle zřetelně ochabuje. Ekonomická aktivita slábne, což potvrzují i poslední daňová data. Sama ministryně financí Rachel Reevesová označila snížení sazeb za „dobrou zprávu“, a to právě s ohledem na aktuální vývoj trhu práce.Bailey zdůraznil, že BoE stále trvá na přístupu „postupného a opatrného uvolňování měnové politiky“, a varoval před příliš rychlým nebo výrazným snižováním sazeb, které by mohlo podkopat důvěru v cenovou stabilitu. Výhled centrální banky se tak dostává do složité rovnováhy mezi uvolňováním měnových podmínek a zachováním ostražitosti vůči sekundárním inflačním efektům.Listopad může být klíčovou zkouškou pro další krok BoEPřed aktuálním zasedáním většina analytiků předpokládala, že převažující názor ve výboru bude ve prospěch zachování sazeb. O to větším překvapením byl výsledek hlasování, který si vyžádal netradiční dvoukolový proces. Ostatně právě rozpolcenost v názorech ukazuje, jak náročné je v současnosti správně kalibrovat měnovou politiku.George Brown, hlavní ekonom společnosti Schroders, upozornil, že napětí na trhu práce by mohlo přispět k dalšímu snížení sazeb v listopadu. Zároveň však dodal, že to bude „obtížné ospravedlnit“, pokud do té doby nebude zřejmý další pokles inflace. Výrazný nárůst cen potravin a energie by mohl případné další kroky výrazně zkomplikovat.Bloomberg Economics ve svém komentáři uvedl, že snížení sazeb v listopadu sice zůstává pravděpodobné, ale „zdaleka není hotovou věcí“. Rozhodující bude vývoj inflace v příštích dvou měsících, stejně jako další signály z trhu práce.Výbor pro měnovou politiku zároveň připomněl, že načasování a tempo dalších kroků bude záviset na síle dezinflačních tlaků. Jinými slovy – pokud inflace zpomalí i nadále, BoE bude pravděpodobně pokračovat v opatrném uvolňování, ale pokud cenové tlaky přetrvají, může si dát další pauzu.Vyhlídky na rok 2025 a dopady na trhyBank of England ve své aktualizované prognóze mírně zvýšila očekávaný hospodářský růst pro rok 2025 na 1,25 %, zejména díky silnému prvnímu čtvrtletí. Zároveň však banka upozornila, že „základní situace zůstává stále utlumená“. Upozornila i na to, že měnová politika již přestává být brzdou ekonomiky, a že budoucí snižování sazeb bude závislé na dalším vývoji inflace v střednědobém horizontu.Dalším důležitým bodem je blížící se rozhodnutí ohledně tempa tzv. kvantitativního zpřísňování , tedy snižování objemu aktiv na bilanci BoE. Studie dopadu QT, kterou banka zveřejní v září, může přispět k rozhodnutí zpomalit snižování bilance z aktuálních 100 miliard liber ročně, čímž by si banka zachovala větší flexibilitu.Zajímavostí je také historický kontext hlasování. Jedno z předchozích rozdělených rozhodnutí v roce 1998 sice vyžadovalo hlas guvernéra pro dosažení většiny, ale současná situace vedla k prvnímu použití dvoukolového hlasování v historii výboru. Guvernér Bailey k tomu uvedl, že cílem bylo dosáhnout rozhodnutí, protože „jsme tu proto, abychom rozhodnutí přijímali a realizovali“.Rozdělení názorů v centrální bance tak odráží složitost současného makroekonomického prostředí. Investoři i analytici nyní čekají, zda další data potvrdí aktuální signály ochlazení, nebo zda inflace zůstane tvrdohlavě vysoká. Trhy každopádně začínají oceňovat možnost, že základní sazba letos neklesne pod aktuální 4 %, což bylo před několika měsíci ještě považováno za konzervativní scénář.