Česká bankovní asociace (ČBA) v nové makroekonomické prognóze zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,1 procenta. Ještě v květnu předpokládala růst pouze o 1,7 procenta. Hlavním důvodem optimističtějšího pohledu je silnější výkon českého exportu a zároveň i slabší než původně očekávaný dopad amerických cel na Evropskou unii. Přesto zůstává fakt, že cla budou i nadále představovat určitou zátěž, a to nejen letos, ale i v příštím roce. <!-- DIP popup--> Dopad amerických cel na českou ekonomiku Podle ČBA budou americká cla znamenat, že růst české ekonomiky bude o 0,6 procentního bodu slabší, než by byl bez nich. Oproti květnovému odhadu je to ale mírnější scénář – tehdy se očekávalo zpomalení o 0,8 procentního bodu. K nižšímu negativnímu dopadu přispělo zejména to, že Spojené státy nakonec stanoví nižší sazbu na dovoz automobilů, než původně avizovaly. I když jde stále o faktor, který tlumí růst, je zřejmé, že česká ekonomika dokáže část zátěže absorbovat. Exportní orientace českého hospodářství ale zároveň znamená, že případné další změny obchodní politiky USA či jiných klíčových partnerů mohou mít okamžitý dopad na domácí růst. Zdroj: Shutterstock Spotřeba domácností jako hlavní motor růstu Prognóza potvrzuje, že hlavním zdrojem letošního růstu bude spotřeba domácností, která by se měla zvýšit o 2,6 procenta. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je česká ekonomika v současnosti tažena právě spotřebiteli, zatímco investice, které jsou nezbytné pro dlouhodobé posílení konkurenceschopnosti, se projeví až v dalších letech. To znamená, že růst stojí spíše na krátkodobých faktorech, jako je zvyšující se kupní síla obyvatel, než na investiční aktivitě firem. Pro udržitelný rozvoj však bude klíčové, aby se investice začaly výrazněji prosazovat, a to zejména v oblastech modernizace průmyslu, energetiky či infrastruktury. Inflace, mzdy a nezaměstnanost ČBA ve své prognóze zhoršila očekávaný výhled inflace pro letošní rok na 2,5 procenta. Ještě v květnu očekávala 2,3 procenta. K vyšší inflaci přispívají hlavně ceny potravin, služeb a nemovitostí. Na druhé straně se očekává, že mzdy v reálném vyjádření letos vzrostou o 3,6 procenta. Přesto se průměrná hrubá mzda při zohlednění inflace dostane na předpandemickou úroveň až v příštím roce. Na historické maximum z roku 2021 se reálné mzdy mají podle výhledu vrátit až v roce 2027. Situace na trhu práce je méně příznivá. Průměrná nezaměstnanost by se měla letos zvýšit na 4,4 procenta, zatímco loni činila 3,8 procenta. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu. Prognóza nicméně naznačuje, že v příštím roce by růst nezaměstnanosti měl ustat, což by mohlo přispět ke stabilizaci trhu práce. Úrokové sazby a kurz koruny Podle ČBA zůstane základní úroková sazba České národní banky (ČNB) letos na úrovni 3,5 procenta a do konce roku se už měnit nebude. V prvním čtvrtletí příštího roku se však očekává její snížení na 3,25 procenta. Vyšší úrokové sazby v Česku oproti eurozóně mají za následek silnější kurz koruny. V průměru by letos měl činit 24,80 CZK/EUR a v příštím roce by se měl mírně posílit na 24,70 CZK/EUR. To znamená, že česká měna si udrží relativně pevnou pozici, což může být výhodou při dovozu zboží, ale zároveň to může částečně brzdit exportní výkonnost, která je pro tuzemskou ekonomiku zásadní. Zdroj: Shutterstock Srovnání s výhledem České národní banky Je zajímavé, že prognóza ČBA je v některých ohledech pesimističtější než odhad ČNB, který centrální banka zveřejnila před dvěma týdny. ČNB očekává růst ekonomiky o 2,6 procenta a průměrnou inflaci na úrovni 2,6 procenta. Rozdíl v číslech ukazuje, že mezi institucemi panuje rozdílný pohled na to, jak rychle se české hospodářství zotavuje a jak výrazně se projeví dopady vnějších faktorů, zejména obchodní politiky USA. Zatímco ČNB je v odhadech optimističtější, ČBA zůstává zdrženlivější, zejména pokud jde o investiční aktivitu a dlouhodobější vyhlídky. Rozdílné prognózy tak potvrzují, že česká ekonomika stojí v citlivém období, kdy výsledky mohou výrazně ovlivnit jak domácí spotřeba, tak zahraniční obchodní prostředí. Makroekonomická prognóza ČBA v číslech: Ukazatel202420252026Růst reálného HDP (pct)1,12,12Růst spotřeby domácností (pct)2,22,62,4Růst vládní spotřeby (pct)3,21,91,8Růst investic (bez zásob, pct)-3,10,22,8Růst vývozů (pct)1,12,32,7Růst dovozů (pct)0,22,73,1Míra inflace (pct): průměr2,42,52,2Míra inflace (pct): konec roku2,92,62,2Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (pct)3,84,44,4Průměrná nominální mzda (růst v pct)7,26,24,9Průměrná reálná mzda (růst v pct)4,73,62,6Vládní deficit/přebytek (pct HDP)-2,2-2,3-2,3Vládní dluh (pct HDP)43,344,144,7Základní sazba ČNB 2T REPO (pct): konec období43,53,253M-PRIBOR (pct): průměr53,53,3Výnos 10letého vládního dluhopisu (pct): průměr44,24,1Základní sazba ECB (pct): konec období3,151,91,9Kurz CZK/EUR: průměr25,124,824,7Kurz CZK/EUR: konec roku25,224,724,6Růst reálného HDP v eurozóně (pct)0,91,21,1Ceny ropy (USD za barel): Brent průměr806865Růst bankovních úvěrů klientských (pct)6,15,95,9Růst bankovních úvěrů domácnostem (pct)4,96,66,4Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (pct)7,65,45,6Růst bankovních vkladů klientských celkem (pct)7,44,94,8 Zdroj: ČBA