Evropské akciové trhy se v pátek ocitly pod mírným tlakem, protože investoři soustředili svou pozornost na očekávaný projev předsedy americké centrální banky Jeromea Powella na prestižním sympoziu v Jackson Hole. Tento projev je vnímán jako klíčový signál pro další směřování měnové politiky USA, zejména v otázce možného snižování úrokových sazeb v září. Trhy reagovaly smíšeně – německý index DAX i britský FTSE 100 oslabily o 0,1 %, zatímco francouzský CAC 40 dokázal posílit o 0,2 %. Německá ekonomika v problémech, stagnace pokračuje Negativní náladu investorů posílila nová makroekonomická data z Německa, která ukázala, že největší evropská ekonomika čelí delšímu období stagnace. Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně propadl o 0,3 %, což je horší výsledek než předchozí odhad poklesu o 0,1 %. Zatímco první čtvrtletí letošního roku přineslo růst o 0,3 %, druhé čtvrtletí znamená zřetelný obrat. Na roční bázi německý HDP po sezónním očištění vzrostl jen o 0,2 %, což ukazuje na velmi slabý ekonomický výkon. Statistický úřad navíc přistoupil k významné revizi údajů o výkonu ekonomiky za roky 2023 a 2024, což potvrdilo, že hospodářská aktivita Německa zůstává stále pod úrovní roku 2019. Tento vývoj ukazuje na hlubší strukturální problémy, které ovlivňují německý průmysl a export, přičemž slabší zahraniční poptávka, vysoké energetické náklady a geopolitická nejistota brání rychlejšímu oživení. Powellův projev v centru pozornosti investorů Všechny oči investorů se nyní upírají k Jackson Hole, kde se koná každoroční setkání centrálních bankéřů z celého světa. Jerome Powell zde vystoupí se svým posledním projevem v roli předsedy Fedu na tomto fóru a trhy bedlivě sledují jeho slova. Investoři hledají jakékoli náznaky, zda americká centrální banka přistoupí ke snížení sazeb už v září, nebo si vybere opatrnější přístup. Projev Powella je o to důležitější, že k němu přichází v době, kdy americká ekonomika vykazuje známky mírného zpomalení a zároveň inflace postupně ustupuje. Přítomni jsou také další klíčoví centrální bankéři – prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová a guvernér Bank of England Andrew Bailey. Jejich vystoupení může ovlivnit nejen americké, ale i evropské finanční trhy, které aktuálně hledají směr po sérii smíšených ekonomických signálů. Napětí kolem obchodní dohody EU a USA Dalším faktorem ovlivňujícím náladu investorů jsou probíhající jednání o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která byla uzavřena na konci minulého měsíce. Dohoda sice představuje krok k posílení transatlantické spolupráce, ale současně vyvolává otázky ohledně toho, které sektory budou zahrnuty do budoucích fází vyjednávání. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič uvedl, že aktuální dohoda nezahrnuje odvětví vína a lihovin, ale zdůraznil, že dveře pro snížení cel v těchto oblastech nejsou uzavřeny. Přesto však připustil, že dosažení nové dohody s USA bude složité a může trvat delší dobu. Tato nejistota má potenciál ovlivnit evropské akcie, zejména v odvětvích úzce spojených s exportem a dovozem. Firemní zprávy hýbou trhem Vedle makroekonomických témat přitáhly pozornost investorů také firemní zprávy. Akcie výrobce barev Akzo Nobel vzrostly poté, co aktivistický fond Cevian Capital oznámil nákup 3% podílu. Tento krok signalizuje snahu investora ovlivnit strategii společnosti a může vést k budoucím změnám v jejím řízení. Francouzská společnost Air Liquide, jeden z největších hráčů na trhu průmyslových plynů, uzavřela dohodu o akvizici jihokorejské společnosti DIG Airgas za 2,85 miliardy eur. Tato transakce rozšiřuje její přítomnost v Asii a může podpořit růst tržeb v regionu. Naopak v Itálii akcionáři Mediobanca zamítli plán koupě Banca Generali, což znamená neúspěch pro snahu italské banky čelit potenciálnímu převzetí státem podporovanou bankou Monte dei Paschi di Siena. Tento krok ukazuje na napjatou situaci v italském bankovním sektoru a přináší zvýšenou nejistotu pro investory. Ropa směřuje k týdenním ziskům Na komoditních trzích se ceny ropy v pátek mírně zvedly a směřují k ukončení dvoutýdenního poklesu. Futures na Brent vzrostly o 0,2 % na 67,77 USD za barel, zatímco WTI přidala stejné procento a dostala se na 63,66 USD. Oba kontrakty posílily už během předchozí seance o více než 1 %, což přispělo k týdenním ziskům ve výši 3 % u Brentu a 1,4 % u WTI. Růst cen ropy podporují obavy z přetrvávajících problémů v dodávkách ruské ropy na globální trhy v důsledku pokračující války na Ukrajině, která už trvá více než tři a půl roku. Obchodníci nyní pečlivě sledují vývoj jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která zatím nepřinesla žádný průlom.