Tento vývoj odpovídá očekávání analytiků a potvrzuje pokračující trend postupného uklidňování cenového vývoje. Data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci svého předběžného odhadu, který bude doplněn finálními čísly v pátek. V předchozích měsících však ČSÚ své odhady vždy potvrdil, a tak je vysoká pravděpodobnost, že i červencová data se finálně nezmění.

<!– DIP popup–>

Energie táhnou inflaci dolů

Hlavním faktorem, který v červenci nejvýrazněji přispěl ke zpomalení meziroční inflace, byly ceny energií včetně pohonných hmot, jež podle ČSÚ meziročně klesly o 4,6 %. Tento trend pokračuje již několik měsíců a představuje jedinou položku, která byla v červenci ve srovnání s předchozím rokem levnější. Bez započtení energií by inflace činila 3,7 %, což dokládá, jak zásadní vliv má tento segment na celkovou cenovou hladinu v zemi.

Pokles cen energií je výsledkem kombinace několika faktorů, zejména vysoké srovnávací základny z předchozího roku, stabilizace cen na komoditních trzích a postupného uvolňování napětí na globálním trhu s plynem a elektřinou. Právě vývoj v energetice hraje klíčovou roli v celkové dynamice inflace, a to jak v České republice, tak v celé Evropské unii.

Mírnější růst i u potravin, služeb a zboží

Zpomalování inflace je patrné i u dalších kategorií. Například potraviny, alkohol a tabák v červenci zdražily meziročně o 4,9 %, což znamená zpomalení o 0,6 procentního bodu oproti červnu. I když je tempo růstu těchto položek stále poměrně výrazné, vývoj naznačuje, že tlak na růst cen v této oblasti pomalu polevuje.

Podobně se vyvíjely i ceny zboží, které se v průměru zvýšily o 1,4 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v předchozím měsíci. Rovněž služby zaznamenaly mírnější nárůst – konkrétně o 4,8 %, oproti pěti procentům v červnu. Tato data ukazují na celkové zpomalování inflačních tlaků napříč spotřebním košem.

Zpomalení tempa zdražování služeb je důležité i z hlediska domácností, protože právě služby tvoří významnou část jejich měsíčních výdajů. Například vodné a stočné, které jsou součástí této kategorie, rostly pomaleji než v předchozích měsících, což může domácnostem přinést určitou úlevu.

Nový nástroj pro trh i ČNB

Zveřejňování předběžných odhadů inflace zavedl ČSÚ teprve letos, a to v reakci na dlouhodobou poptávku ze strany finančního trhu a zejména České národní banky (ČNB). Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová už v lednu označila tuto novinku za cenný nástroj, který může pomoci bankovní radě při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.

Vzhledem k tomu, že inflační data mají přímý dopad na měnovou politiku, umožňuje dřívější dostupnost informací lépe reagovat na aktuální vývoj. To je obzvlášť důležité v období, kdy se centrální banka rozhoduje, zda a kdy přistoupí k dalšímu snížení sazeb.

Pokud bude zpomalování inflace pokračovat i v dalších měsících, mohlo by to posílit argumenty pro uvolnění měnové politiky v druhé polovině roku. Opačný vývoj – tedy případné opětovné zrychlení růstu cen – by naopak mohl vést k opatrnějšímu postupu ze strany centrální banky.

Výhled do dalších měsíců

I přes červencové zpomalení inflace zůstávají některé položky spotřebního koše stále poměrně drahé. Zejména potraviny a služby představují oblast, kde spotřebitelé dál pociťují vyšší výdaje než před rokem. Zároveň je třeba sledovat, zda se klesající trend cen energií udrží, nebo zda se neotočí například v důsledku vývoje na světových trzích.

Finální potvrzení červencových čísel přijde v pátek, ale pokud se předběžný odhad opět potvrdí, bude to znamenat další krok směrem k normalizaci inflačního prostředí. To by mohlo vytvořit prostor pro stabilizaci sazeb a větší předvídatelnost pro firmy i domácnosti.

Celkově platí, že inflace v České republice sice zůstává nad ideální dvouprocentní hranicí, ale aktuální vývoj naznačuje, že tlak na růst cen slábne. Vzhledem k tomu, jak dramatické byly inflační vlny v předchozích dvou letech, jde o pozitivní posun.