Milovníci čokolády musí počítat s další vlnou zdražování, protože dopad vývoje na trhu s kakaem se začíná naplno promítat do cen u maloobchodníků. Příčinou jsou hlavně dlouhodobě vysoké náklady na kakaové boby, jejich omezená dostupnost a složitá situace na světových trzích. Dobrou zprávou je, že by se situace mohla postupně zlepšovat – podle expertů se očekává, že do příští velikonoční sezóny by mohlo dojít k částečnému uklidnění cen. Ceny kakaa v posledních letech prudce rostly a letos dosáhly historických maxim. Hlavními důvody byly nepříznivé povětrnostní podmínky, šíření škůdců a omezená nabídka v západní Africe, která produkuje přibližně tři čtvrtiny světové produkce. Tento tlak se spojil s celkovým růstem cen potravin a spotřebitelé tak čelí stále vyšším nákladům. Britská spotřebitelská organizace Which? uvedla, že čokoládové výrobky byly v roce 2024 kategorií s nejvyšší průměrnou roční mírou inflace v potravinářství – ta dosáhla až 11 %. Podobný trend sledujeme i v USA, kde ceny populárních produktů, jako jsou Hershey’s Kisses, meziročně vzrostly o 12 %. Šéf švýcarského giganta Lindt & Sprüngli, Adalbert Lechner, v dubnu uvedl pro CNBC, že nečeká návrat cen kakaa na úrovně, jaké známe z minulosti. Podle něj je nepravděpodobné, že by se trh vrátil do období levných vstupů. Jeho slova potvrzují i údaje z trhu s termínovanými kontrakty – ačkoliv se situace letos mírně uklidnila a ceny klesly z 8 177 USD za tunu v lednu na přibližně 7 855 USD v srpnu, jde stále o dramatický nárůst oproti roku 2022, kdy se cena pohybovala kolem 2 374 USD za tunu. Podle Tracey Allenové, stratéžky pro zemědělské komodity v J.P. Morgan, se nedávný mírný pokles cen zatím do maloobchodních cen čokolády nepromítne. V rozhovoru pro CNBC uvedla, že „odvětví zažívá určitou kocovinu“, protože čokoládovny stále čelí důsledkům extrémně vysokých cen kakaa z konce roku 2024. Vyšší výrobní náklady se promítají do cen se zpožděním a dopad na spotřebitele tak bude pokračovat i v dalších měsících. Allenová také upozornila, že na trhu přetrvává strukturální deficit. Zásoby kakaových bobů jsou nízké, dostupnost omezená a tlak na ceny trvá. Tento problém zasahuje celý dodavatelský řetězec – od malých rodinných výrobců až po velké mezinárodní společnosti. Mluvčí švýcarské asociace Chocosuisse, Lydia Tothová, potvrdila, že čtyřnásobný nárůst cen kakaa během posledních dvou let výrazně snížil ziskové marže výrobců. Přestože část zvýšených nákladů byla převedena na spotřebitele, Tothová upozorňuje, že další zdražování je nevyhnutelné a návrat k původním cenám je velmi nepravděpodobný. Situace ale není jen negativní. Podle analýzy J.P. Morgan existuje šance na zlepšení ještě před příští velikonoční sezónou. Poptávka výrobců po kakaových bobech začíná slábnout a zároveň se zlepšuje nabídka díky lepším povětrnostním podmínkám a růstu produkce v nových oblastech, například v Ekvádoru a Brazílii. Tyto nové plantáže se dostávají do plné produkční zralosti, což by mohlo pomoci stabilizovat ceny. I přesto však odborníci očekávají, že kakao zůstane dlouhodobě dražší, s průměrnou cenou kolem 6 000 USD za tunu. Hamad Hussain, ekonom společnosti Capital Economics, varuje, že i přes možné krátkodobé zlepšení zůstávají dlouhodobé problémy nevyřešeny. Nemoci kakaovníků, stárnoucí plantáže a dlouhodobě nízké investice do zemědělství v Pobřeží slonoviny a Ghaně – dvou největších světových producentů kakaa – znamenají, že globální nabídka zůstane omezená. To vytváří tlak na trvale vyšší ceny a podle Hussaina mohou tyto faktory udržet čokoládu na historicky drahých úrovních ještě řadu let. Další rizika přicházejí i z jiných oblastí. Ve Velké Británii ovlivňuje ceny čokolády růst minimální mzdy a zvýšené příspěvky zaměstnanců. Tyto vyšší náklady se postupně přenášejí na koncové spotřebitele. V USA hrají roli také nové obchodní tarify, které by mohly v příštích měsících opět zvýšit cenu čokoládových produktů. Odborníci se shodují, že současná kombinace faktorů – od nedostatku kakaa přes dražší výrobu až po vyšší náklady na pracovní sílu – bude spotřebitele zatěžovat i v následujícím roce. Z dlouhodobého pohledu tak sice existuje šance na určité zlepšení situace díky rozšíření produkce v nových regionech, ale rychlý návrat k levnější čokoládě nelze očekávat. Spotřebitelé si tak budou muset na vyšší ceny zvyknout, i když růst cen se postupně zpomalí. Výrobci mezitím hledají cesty, jak zmírnit dopad drahých surovin na zákazníky, například inovacemi ve výrobních procesech nebo zaváděním menších balení, která mají držet cenu na psychologicky přijatelných úrovních.