Podle předběžného návrhu státního rozpočtu na rok 2026 nejsou v tuto chvíli vyčleněny potřebné prostředky pro žádnou z předložených možností valorizace. Resort financí ve svých připomínkách k připravovanému platovému nařízení doporučil, aby se otázka navýšení tarifů projednávala až v září, kdy se bude schvalovat zákon o státním rozpočtu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhlo šest variant růstu tarifů. Podle těchto návrhů by mělo dojít k plošnému navýšení o pět nebo sedm procent, přičemž vybrané profese by mohly dosáhnout růstu o devět až 13 procent. Na realizaci těchto variant by bylo potřeba mezi 23,5 a 45,1 miliardy korun.

<!– DIP popup–>

Argumentace ministerstva financí

Podle MF není možné s navýšením platů souhlasit, dokud nebudou k dispozici přesné ekonomické ukazatele. Ty budou známy až v září, kdy budou k dispozici statistiky o průměrné hrubé mzdě či počtu zaměstnanců ve státním a veřejném sektoru za předchozí rok. Tyto údaje jsou klíčové pro zákonné navýšení platů například u učitelů, soudců, státních zástupců či ústavních činitelů.

Ministerstvo financí zdůraznilo, že v září bude možné na základě aktuálních dat určit priority vlády a rozhodnout o případné alokaci finančních prostředků. MF nevylučuje ani možnost změny celé struktury tarifních stupnic, pokud by to bylo efektivnější řešení než prostá valorizace.

Postoj ostatních resortů a samospráv

Většina ministerstev, úřadů i samospráv podporuje nejvyšší variantu růstu tarifů. Zároveň však požaduje, aby na tento krok byly uvolněny peníze přímo z rozpočtu. Odborové svazy jsou ještě ambicióznější – pro vybrané profese požadují zvýšení tarifů o 15 procent a pro ostatní o deset procent. Argumentují především nízkou konkurenceschopností státních platů, která podle nich komplikuje získávání i udržení kvalifikovaných pracovníků.

Odbory také kritizují, že u části pracovních pozic jsou tarify pod minimální nebo zaručenou mzdou, a je tedy nutné doplácet rozdíl. Tento stav podle nich ukazuje na dlouhodobě nedostatečnou valorizaci a na strukturální problémy v odměňování veřejných zaměstnanců.

Spor o výpočet nákladů

MPSV odhadlo, že pro financování navrhovaných variant by bylo zapotřebí 23,5 až 45,1 miliardy korun. Pokud by se od této částky odečetly nutné doplatky do minimální či zaručené mzdy, klesly by celkové náklady na 16,2 až 35,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí ovšem s tímto druhým výpočtem zásadně nesouhlasí a považuje ho za zavádějící. Podle MF by měl být tento údaj z podkladů k platovému nařízení zcela vypuštěn, aby nedocházelo k mylné interpretaci reálných nákladů. Resort financí zároveň trvá na tom, že jakékoli rozhodnutí musí být opřeno o aktuální ekonomická data a jasně stanovené rozpočtové priority.

Výhled dalšího vývoje

Debata o růstu platů ve veřejném sektoru se tak odkládá minimálně do září. Teprve tehdy bude možné porovnat požadavky MPSV, odborů a jednotlivých ministerstev s reálnými možnostmi státního rozpočtu. Pravděpodobně půjde o kompromisní řešení, které bude muset zohlednit jak fiskální odpovědnost, tak potřebu zvýšit atraktivitu veřejné služby.

Pokud vláda zvolí vyšší variantu růstu, bude nezbytné najít stabilní zdroje financování, aby nedošlo k situaci, kdy by byla valorizace pouze krátkodobým krokem bez dlouhodobého dopadu na kvalitu a stabilitu státního sektoru. Naopak nižší varianta by mohla znamenat pokračování současných problémů s náborem kvalifikovaných pracovníků, což by mohlo oslabit fungování státních a veřejných institucí.