Ministerstvo financí (MF) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 ještě není hotový a informace, které se objevují v některých médiích o plánovaných škrtech, považuje za zavádějící. Podle resortu tyto neověřené zprávy pouze matou veřejnost a neodrážejí skutečný stav příprav. MF připomnělo, že 31. srpna předloží vládě tzv. technický návrh rozpočtu, který bude sloužit jako základ pro politická jednání kabinetu. Tato jednání mají začít příští týden a potrvají až do konce září, kdy vláda schválí finální verzi návrhu a odešle ji do Poslanecké sněmovny. Postup přípravy tak bude stejný jako v předchozím roce. Ministerstvo zdůraznilo, že technický návrh není finálním dokumentem, ale pouze prvním krokem v procesu, kdy se následně stanovují priority a provádí případné úpravy. <!-- DIP popup--> Technický návrh není konečný dokument Podle MF média v některých případech vycházejí z červnového technického rozpisu příjmů a výdajů, který ministerstvo každoročně zasílá jednotlivým rozpočtovým kapitolám a ministerstvům. Tento materiál však neobsahuje výsledky politických jednání, která jsou u koaliční vlády zásadní pro finální podobu rozpočtu. Resort upozornil, že podobná situace nastává každý rok a že jakékoli předčasné závěry mohou být zavádějící. Současně MF připravuje novou makroekonomickou predikci, která bude zveřejněna 21. srpna. Právě tato predikce poskytne aktualizovaný odhad výše příjmů státního rozpočtu pro příští rok. Teprve poté bude možné přesně určit objem plánovaných výdajů, aby odpovídaly stanovenému deficitu. Loňská zkušenost s tvorbou rozpočtu Ministerstvo také připomnělo, jak probíhala příprava rozpočtu v minulém roce. Vláda tehdy finální návrh schválila 25. září. Oproti původnímu návrhu z konce srpna se deficit navýšil o 11 miliard korun. Z toho 10 miliard bylo vyčleněno na odstraňování škod po zářijových povodních a jedna miliarda navíc směřovala do vysokého školství. Pro rok 2024 tak stát hospodaří s příjmy ve výši 2,086 bilionu korun a výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Přestože se jedná o vysoké číslo, loňský schodek 271,4 miliardy byl ještě vyšší. Ten byl sice nejnižší od začátku pandemie covid-19, ale stále patřil mezi pět nejhlubších deficitů v historii samostatné České republiky. Význam přesné komunikace a ekonomických predikcí Podle ekonomů má současná debata o rozpočtu pro rok 2026 širší dopad, zejména na finanční trhy a ratingové agentury. Předčasné nebo nepřesné informace mohou ovlivnit důvěru investorů a tím i náklady na obsluhu státního dluhu. Z tohoto důvodu MF zdůrazňuje nutnost vycházet z oficiálních dat a konečných rozhodnutí vlády, nikoliv z dílčích pracovních verzí. Proces tvorby rozpočtu je vždy kompromisem mezi makroekonomickými možnostmi a politickými prioritami. Rozhodující bude také vývoj ekonomiky v následujících měsících, zejména tempo růstu HDP, inflace a výběr daní. Tyto faktory určí, zda bude prostor pro navýšení investic, nebo naopak nutnost škrtů. Vláda se chce po dokončení jednání zaměřit na transparentní komunikaci svých priorit, aby veřejnost přesně věděla, jaké projekty a oblasti získají podporu a jaké budou hlavní cíle rozpočtové politiky. To má pomoci předejít nedorozuměním a posílit důvěru v dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Další měsíce tak budou pro ministerstvo financí i vládu klíčové. Po zveřejnění makroekonomické predikce 21. srpna se očekává, že začnou intenzivní jednání mezi jednotlivými resorty. Ty budou usilovat o zachování či navýšení svých rozpočtových kapitol, zatímco MF bude trvat na udržení deficitu v plánované výši. Tento proces tradičně provází složité vyjednávání, kdy se hledá kompromis mezi rozpočtovou odpovědností a naplněním politických slibů. Významnou roli bude hrát i reakce veřejnosti. Občané a podnikatelská sféra bedlivě sledují, jaké priority vláda stanoví a zda budou zachovány investice do klíčových oblastí, jako jsou infrastruktura, zdravotnictví či školství. Každý zásah do těchto kapitol může vyvolat veřejnou debatu a ovlivnit podporu jednotlivých politických stran. Z ekonomického pohledu je navíc potřeba zohlednit mezinárodní situaci. Vývoj cen energií, úrokových sazeb a zahraniční poptávky může během několika měsíců výrazně změnit předpoklady, ze kterých nyní návrh rozpočtu vychází. Právě proto MF zdůrazňuje, že flexibilita a schopnost rychle reagovat na změny jsou nezbytné. V závěru bude záležet na schopnosti vlády nejen rozpočet sestavit, ale také jej srozumitelně obhájit před veřejností i v Poslanecké sněmovně. Transparentní komunikace a otevřenost vůči připomínkám mohou pomoci předejít zbytečným spekulacím, které podle MF jen komplikují proces přípravy a oslabují důvěru v hospodářskou politiku státu.