srpna 2025 vstoupil v platnost Akt o umělé inteligenci, první komplexní právní rámec svého druhu na světě. Dotýká se především obecných modelů umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Gemini nebo Claude. Přestože byl Akt přijat už v srpnu loňského roku, až těsně před jeho účinností byla zveřejněna klíčová metodika: Kodex správné praxe, který upřesňuje, jak nové povinnosti naplnit. Právníci i zástupci trhu však upozorňují, že přichází pozdě a že jeho výklad zůstal dlouho nejasný.

<!– DIP popup–>

Kodex jako návod, nikoli zákon

Kodex správné praxe je výsledkem intenzivních diskusí mezi regulátory a zástupci průmyslu. Ačkoli není právně závazný, jeho přijetí poskytovatelům výrazně usnadní prokazování souladu s požadavky aktu. Kodex transformuje obecné požadavky na bezpečnost, transparentnost a ochranu autorských práv do konkrétních kroků. Obsahuje mimo jiné formulář technické dokumentace, pravidla pro zacházení s tréninkovými daty a opatření pro hodnocení a řízení rizik. V praxi tak slouží jako standard, podle kterého lze procesy nastavit a dokumentovat.

Přechodné období a dobrovolnost

Zatímco nová pravidla se bezprostředně vztahují na modely uvedené po 2. srpnu, ty starší mají až do srpna 2027 čas na přizpůsobení. Poskytovatelé se tak mohou rozhodnout, zda kodex přijmou, nebo si nastaví vlastní procesy – musí ale být stejně účinné. Právnička Štěpánka Havlíková z kanceláře Dentons upozorňuje, že dobrovolnost není synonymem benevolence: „Kdo kodex nepodepíše, musí prokázat, že přijal odpovídající opatření jinou cestou.“

Kritika: pozdní příchod a chybějící jistota

Zástupci technologických firem i odborníci však nová pravidla kritizují. Tempo příprav bylo pomalé, požadavky dlouho nejasné a důvěra v regulační rámec oslabená. Podle Lukáše Benzla z České asociace AI tento přístup ztěžuje plánování a zpomaluje inovace. Daniil Shakhovsky z Lexicon Labs zase považuje dobrovolnost za slabinu – Evropa podle něj zůstává závislá na modelech několika gigantů a chybí jí vlastní ověřitelná infrastruktura. Kodex podle něj nestačí, pokud nebude podpořen povinnými standardy.

Implementace jako konkurenční výhoda

Přes výhrady odborníků ale Kodex představuje pro firmy jasné vodítko. Zdeněk Valut ze společnosti elevaty.ai ho označuje za de facto implementační manuál pro Akt o AI. Doporučuje jeho aktivní využití nejen kvůli právní jistotě, ale i z hlediska reputace a řízení rizik. Rychlé přijetí a nastavení procesů podle Kodexu tak může firmám přinést i strategickou výhodu v konkurenčním boji.

Další vývoj pod drobnohledem

Zůstává však otázkou, jak budou pravidla vymáhána v praxi a zda dobrovolný rámec obstojí ve světě, kde technologický vývoj předbíhá legislativu. Odborníci volají po větší předvídatelnosti a koordinaci, především ve světle amerických a čínských iniciativ. Pokud chce Evropská unie skutečně hrát globální roli v regulaci AI, bude muset zrychlit, zpřesnit a posílit svou právní infrastrukturu. První krok byl učiněn – další musí následovat s větší důsledností.

Navzdory pozdnímu startu představuje Akt o umělé inteligenci zásadní krok směrem k regulaci technologií, které již dnes zásadně ovlivňují ekonomiku, média, vzdělávání i veřejnou správu. Doposud chyběl ucelený právní rámec, který by řešil nejen otázku odpovědnosti, ale i ochranu základních práv, transparentnost algoritmů a přístup k datům. Nový režim by tak měl přispět k větší důvěře veřejnosti v AI systémy a poskytnout podnikům i spotřebitelům větší jistotu v tom, že technologie fungují v souladu s pravidly.

Zejména v oblasti generativních modelů, které mohou vytvářet texty, obrázky či zvuk, se pravidla zaměřují na zamezení šíření dezinformací, porušování autorských práv a zneužívání citlivých dat. I když zůstávají některé výkladové nejasnosti, již samotné zavedení technické dokumentace, požadavků na datové sady a systémového hodnocení rizik představuje významné posílení odpovědnosti poskytovatelů. V dlouhodobém horizontu by mohlo jít i o impuls pro kvalitnější vývoj modelů – nejen z hlediska výkonu, ale i etiky.

Významnou otázkou bude i vymáhání pravidel. Pokud se ukáže, že nedochází k dostatečné kontrole nebo že firmy systém obcházejí, může se celá regulace stát pouze formálním rámcem bez skutečného dopadu. Naopak důsledná a prediktabilní aplikace pravidel může vytvořit stabilní prostředí, v němž si Evropa upevní roli regulátora i inovátora. Klíčem bude transparentní komunikace mezi úřady, vývojáři a dalšími zainteresovanými stranami.

Pro firmy tak Akt o AI neznamená jen právní povinnost, ale i strategickou příležitost. Ti, kteří se s novými pravidly rychle sžijí, mohou lépe obhájit kvalitu svých produktů, zaujmout náročnější zákazníky a posílit svou důvěryhodnost vůči investorům i veřejnosti. Stejně jako GDPR se může stát i tento předpis vývozním artiklem evropských hodnot – tentokrát v digitálním světě.