Oznámení přišlo 14. července a okamžitě vyvolalo spekulace o tom, k jakým účelům budou čipy využity – od superpočítačových platforem umělé inteligence až po možné obranné technologie. Podmínkou této dohody je, že americká vláda získá 15% daň z prodejů těchto čipů do Číny.

Na oplátku Čína povolila svým převážně státním těžebním společnostem pokračovat v exportu vzácných zemin do USA. Tyto suroviny jsou zásadní pro řadu odvětví – od výroby gyroskopů pro stíhací letouny až po komponenty pro pokročilé elektronické systémy. Klíčovou surovinou je neodym, jehož více než 80 % světových zásob ovládá Čína, přičemž většina pochází z dolu Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku.

Tato výměna „čipy za suroviny“ byla jedním z hlavních bodů květnových obchodních jednání mezi USA a Čínou v Ženevě. Výsledkem bylo 90denní prodloužení odkladu cel, čímž se průměrná sazba na čínské zboží snížila z 145 % na zhruba 55 %. Prezident Donald Trump následně v pondělí oznámil další prodloužení tohoto odkladu do 9. listopadu.

Strategický význam vzácných zemin

Vzácné zeminy, zejména neodym, představují pro USA kritický zdroj, na který se v mnoha klíčových průmyslových odvětvích spoléhají. Čína ovládá přibližně 70 % globálního trhu s těmito prvky a americká těžební kapacita není dostatečná k zajištění soběstačnosti. Pro výrobce, jako je Lockheed Martin (LMT), jsou tyto materiály nezbytné pro produkci vojenských a obranných technologií.

USA tak zůstávají v této oblasti závislé na čínských dodávkách, zatímco Čína si udržuje možnost přístupu k některým nejvyspělejším americkým čipům. Tento vztah je křehký – jakákoliv změna politického klimatu může situaci rychle vyhrotit.

Společnosti Nvidia (NVDA) a AMD (AMD) se i přes geopolitické napětí snaží čínský trh udržet, a proto přistoupily na podmínky včetně již zmíněného 15% zdanění prodejů. Washington tak získává dodatečné příjmy, zatímco Peking nepřímo získává podporu v tlaku proti přísnějším exportním omezením.

Rizika pro příměří a tržní reakce

I přes aktuální dohodu zůstávají americká omezení vývozu technologií do Číny v platnosti. Čínské firmy však mohou hledat cesty, jak je obejít – například nákupem čipů přes partnerské společnosti v Singapuru nebo využitím neoficiálních obchodních kanálů. Podobné praktiky se objevily už během vlády prezidenta Bidena.

V prostředí těchto omezení se na čínských trzích prosadila platforma umělé inteligence DeepSeek, která se stala silným konkurentem amerického OpenAI. Nabízí podobný výkon za nižší cenu a získala uznání i od některých významných amerických investorů. Není zcela jasné, zda DeepSeek využívá čipy Nvidia zakoupené před zavedením omezení, nicméně její růst ukazuje, že technologická soběstačnost Číny postupuje.

Pro USA je současná situace složitá – v oblasti vzácných zemin jsou dál od nezávislosti než Čína v oblasti špičkových mikročipů. Trumpova administrativa sice nyní preferuje zachování dovozu těchto surovin, avšak možnost zrušení licencí pro prodej čipů Nvidia a AMD zůstává otevřená. Stejně tak může Čína příměří jednostranně ukončit, zejména pokud by Washington uvalil nová cla v reakci na její nákupy ruské ropy a plynu.

Dopady na akcie a investiční výhled

Zatím se ukazuje, že příměří má pozitivní vliv na trhy. Akcie Nvidie a AMD těží z pokračující poptávky po AI technologiích i z uklidnění obchodního napětí. Investoři zaměření na čínský technologický sektor také profitují – burzovně obchodované fondy KraneShares CSI China Internet (KWEB) a Invesco China Technology (CQQQ) za posledních 12 měsíců vzrostly o 33 % a 46 %. Přestože Nvidia oba fondy v tomto období výkonností překonala, zůstávají atraktivní alternativou, a to zejména díky diverzifikaci.

Index Nasdaq Composite i jednotlivé technologické tituly se pohybují v růstovém trendu, podpořeném poptávkou po moderních čipech a softwaru pro umělou inteligenci. Příměří navíc poskytuje čas společnostem jako Tesla (TSLA) nebo Lockheed Martin, které jsou na čínských dodávkách materiálů a komponentů závislé.

Současná dohoda tak sice neodstraňuje strukturální problémy v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale krátkodobě přináší oběma stranám výhody – Washington získává klíčové suroviny a daňové příjmy, zatímco Peking si udržuje přístup k vyspělým technologiím. Tento křehký balanc však může být kdykoliv narušen politickým rozhodnutím či geopolitickým vývojem.