Míra nezaměstnanosti vzrostla z červnových 4,2 % na 4,4 %, což v absolutních číslech znamená 329 501 evidovaných nezaměstnaných, tedy o 14 036 více než v předchozím měsíci. Tento vývoj však nelze považovat za výjimečný – podle analytiků i Úřadu práce ČR se jedná o typický sezónní jev, který se pravidelně opakuje v období letních prázdnin.<!– DIP popup–>Za tímto vývojem stojí především letní omezení náborů ze strany firem a zároveň vstup absolventů škol na pracovní trh. Zaměstnavatelé během července často pozastavují přijímání nových zaměstnanců kvůli dovoleným a snížené provozní aktivitě, což snižuje počet dostupných pracovních míst. Kromě toho řada pracovních poměrů na dobu určitou končí právě na konci školního roku, což dále zvyšuje počet nově registrovaných uchazečů.V meziročním srovnání roste nezaměstnanost výraznějiMeziročně se situace na trhu práce zhoršila ještě výrazněji. Míra nezaměstnanosti je nyní o 0,6 procentního bodu vyšší než ve stejném období loňského roku. Zatímco v červenci 2023 evidoval Úřad práce přes 262 000 volných pracovních míst, letos v první polovině prázdnin klesl jejich počet na 95 553. Tento propad je zčásti způsoben změnou systému evidence, kdy se neobsazená místa po půl roce automaticky vyřazují z databáze, avšak ukazuje i na pokles poptávky po pracovní síle.Podle odborníků ale meziroční nárůst nezaměstnanosti nesouvisí pouze se změnami v administrativním systému. Slabý výkon průmyslu, který je klíčovým odvětvím zaměstnávajícím velkou část obyvatelstva, přispívá k celkovému ochlazování trhu práce. Zatímco česká ekonomika jako celek vykazuje mírný růst, průmysl zůstává pod tlakem kvůli nízké poptávce, a zaměstnavatelé v tomto sektoru proto váhají s náborem nových pracovníků.Regionální rozdíly a struktura nezaměstnanostiNezaměstnanost v jednotlivých krajích se výrazně liší. Nejvyšší hodnoty zůstávají v Ústeckém kraji, kde činí 6,7 %, a v Moravskoslezském kraji s 6,2 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze, kde dosáhla 3,4 %. V porovnání s předchozím měsícem se ale míra nezaměstnanosti zvýšila ve všech krajích, přičemž nejvíce – o 0,3 procentního bodu – na Vysočině. Nejmenší nárůst zaznamenal Plzeňský a Jihočeský kraj, a to o 0,1 bodu.Z pohledu jednotlivých okresů jsou na tom nejhůře Mostecko a Karvinsko, kde se nezaměstnanost blíží k deseti procentům. Na druhé straně spektra zůstávají tradičně silné okresy jako Praha-východ, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov a Benešov, kde míra nezaměstnanosti zůstává pod třemi procenty. Tyto regiony dlouhodobě těží z blízkosti hlavního města nebo přítomnosti stabilních průmyslových zón.Na jedno volné pracovní místo připadá v celostátním průměru přibližně 3,4 uchazeče, ale například v Karviné je to více než 24 lidí. To jasně ukazuje na nerovnoměrné rozložení pracovních příležitostí v rámci republiky a potřebu regionálních řešení.Chcete využít této příležitosti?Výhled na další měsíce zůstává opatrnýZaměstnavatelé momentálně hledají zejména dělníky na stavby, kuchaře, řidiče nákladních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků nebo uklízeče. Největší poptávka po pracovní síle nadále přetrvává v Praze a Středočeském kraji, kde zaměstnavatelé nabízeli celkem přes 38 000 volných míst.Podle odborníků by se v dalších měsících mohla situace mírně zlepšit. Zářijové oživení náborů, které pravidelně přichází po prázdninách, by mělo snížit počet uchazečů a stabilizovat trh práce. Otázkou zůstává, jak se bude vyvíjet průmyslová výroba, na níž je zaměstnanost v řadě regionů silně závislá. Problémem zůstává i vysoká míra nejistoty v globálním obchodě, včetně dopadů amerických cel a nepružného českého zákoníku práce.Navzdory aktuálním výkyvům však Česko nadále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v EU. Odborníci se shodují, že situace na trhu práce zatím nepředstavuje zásadní riziko, jako tomu bylo například během finanční krize. Přesto zůstává potřeba pečlivě sledovat vývoj v klíčových sektorech, aby bylo možné reagovat na případné negativní trendy s dostatečným předstihem.