Studie však ukazují, že tento fenomén může mít negativní dopad na finanční rozhodování. Mnozí uživatelé sociálních sítí získávají falešný pocit, že mají větší znalosti, než je tomu ve skutečnosti, což vede k nadměrnému obchodování a riskantním krokům. Tento trend potvrzuje řada akademických studií i zkušeností samotných investorů.Iluze znalostí a Google efektJedním z nejvýznamnějších poznatků posledních let je rozdíl mezi tzv. subjektivní a objektivní znalostí. Na tento problém upozornila studie publikovaná v Journal of Consumer Psychology s názvem „Sdílím, tedy vím?“. Výzkumníci z Texaské univerzity zjistili, že uživatelé, kteří sdílejí články na sociálních sítích, často věří, že znají jejich obsah – i když je ve skutečnosti ani nečetli. Tento falešný pocit znalosti vede k přesvědčení, že jsou schopni přijímat kvalifikovaná investiční rozhodnutí.Podobný jev popsali vědci v jiné studii s názvem „Confidence without competence“. Tento tzv. Google efekt ukazuje, že lidé po vyhledání odpovědí na internetu zapomínají, že se na vyhledávač vůbec spoléhali, a mylně připisují tyto znalosti sami sobě. Výsledkem je přehnané sebevědomí, které v investičním prostředí zvyšuje pravděpodobnost podstupování neúměrných rizik.Obě studie ukazují na klíčový problém – investoři se často domnívají, že vědí více, než ve skutečnosti vědí, a právě tato kombinace neznalosti a sebejistoty může být pro jejich portfolio velmi nákladná. Chcete využít této příležitosti?Přehnaná sebedůvěra vede k drahým chybámNásledky přehnané sebedůvěry v investování jsou dobře zdokumentovány. Studie zveřejněná v Journal of Financial Planning zjistila, že uživatelé sociálních médií mají výrazně vyšší tendenci k nadměrnému obchodování. V praxi to znamená, že někteří z nich provedou deset a více obchodů za měsíc – tedy téměř každý druhý obchodní den. Taková aktivita ovšem zpravidla přináší spíše ztráty než zisky, protože časté obchodování generuje vysoké transakční náklady a zhoršuje dlouhodobý výnos.Další problém souvisí s předčasnými výběry z penzijních účtů. Výzkum provedený na Ohio State University ukázal, že investoři s přehnaným pocitem znalostí byli mnohem náchylnější k vybírání peněz z penzijních plánů ještě před dosažením důchodového věku. Tyto kroky často znamenají nejen vysoké pokuty, ale také výrazné zhoršení finanční situace v budoucnu. Zatímco mezi investory s nejvyšší objektivní znalostí sáhlo k předčasnému výběru jen 5 %, v podskupině těch s největším rozdílem mezi subjektivní a skutečnou znalostí to bylo až 37 %.Ještě znepokojivější je, že tito investoři byli zároveň uzavřenější novým názorům. Studie publikovaná v Journal of Business Research ukázala, že příliš sebevědomí jedinci zpracovávali informace selektivně a byli méně ochotní přijímat alternativní pohledy. V prostředí kapitálových trhů, kde je flexibilita a schopnost reagovat na nové informace klíčová, je to výrazná nevýhoda.Cesta k pokoře: lekce Howarda MarkseJak ale lze tomuto fenoménu čelit? Podle odborníků existují dva způsoby: zvyšování objektivní finanční gramotnosti a současně vědomé snižování přehnaného přesvědčení o vlastních schopnostech. Právě druhý bod je podle mnoha expertů zásadnější, protože i dobře vzdělaný investor může selhat, pokud podcení rizika a přecení své znalosti.Na Wall Streetu patří mezi nejvýraznější zastánce investiční pokory Howard Marks, spoluzakladatel společnosti Oaktree Capital Management. Marks se ve svých esejích dlouhodobě věnuje tématu iluze znalostí a varuje před přehnanou sebedůvěrou. Jeho slavný text „Iluze znalostí“ z roku 2022 se stal pro mnoho investorů zdrojem inspirace a připomínkou, že skutečná síla spočívá v pokoře a schopnosti připustit si, že nevíme vše.Na stejný problém upozorňuje také kniha „The Knowledge Illusion“ od Philipa Fernbacha a Stevena Slomana, která ukazuje, jak snadno lidé zaměňují kolektivní znalosti společnosti za vlastní. Pro investory je to důležité varování – přístup k obrovskému množství informací neznamená, že jim skutečně rozumíme nebo že je dokážeme efektivně využít.Závěrem lze říci, že sociální média mohou být pro investory dvousečným mečem. Nabízejí rychlý přístup k informacím a možnost sdílení názorů, ale zároveň zvyšují riziko přehnané sebedůvěry. Klíčem k úspěchu není jen vzdělávání, ale i schopnost udržet si pokoru a kritický pohled na vlastní znalosti. Jak opakovaně připomíná Marks, investování není o tom být chytřejší než ostatní, ale o tom, nebýt lehkomyslný a nenechat se svést iluzí, že víme víc, než skutečně víme.