Americký finanční trh čelí rostoucímu napětí, které připomíná období těsně před burzovním krachem v říjnu 1987. Aktuální vývoj kolem dolaru a měnové politiky Federálního rezervního systému začíná vykazovat znepokojivé podobnosti s historickými událostmi, které vedly k jednomu z největších jednodenních propadů na americké burze. Přestože nelze jednoznačně tvrdit, že se situace bude opakovat, kombinace politického tlaku, měnových fluktuací a nadhodnocených akcií nutí investory k větší obezřetnosti. Index amerického dolaru zažil v nedávném týdnu nejvýraznější růst od října 2022. Tento nárůst přichází po delším období oslabování, během něhož dolar ztratil téměř 11 % – což představovalo nejhorší pololetní výsledek od vzniku indexu v 70. letech. Na první pohled se zdá, že vývoj kurzu dolaru nemá jednoznačný vliv na americké akcie. Index S&P 500 si totiž během slabého dolaru připsal solidní výnos 6,2 %. Podobně výkonný byl americký akciový trh i v obdobích, kdy byl dolar naopak velmi silný. To vede některé analytiky k závěru, že samotné změny měnového kurzu nemají pro investory obchodující v dolarech zásadní význam. Tento závěr však může být zavádějící, protože ignoruje možnost extrémních scénářů, v nichž vývoj dolaru může sehrát klíčovou roli. Zdroj: Shutterstock Trumpova administrativa a tlak na sazby vyvolávají napětí V centru současné nejistoty stojí prezident Donald Trump, který opakovaně vyzývá Fed ke snížení úrokových sazeb. Taková politika by pravděpodobně vedla k dalšímu oslabení dolaru. Předseda Fedu Jerome Powell zatím odolává tlaku, ale historické paralely s rokem 1987 naznačují, že přímé vměšování administrativy do měnové politiky může mít destabilizující účinky. Podobná situace nastala právě v roce 1987, kdy Reaganova administrativa prostřednictvím tehdejšího ministra financí Jamese Bakera prosazovala agresivní snižování sazeb s cílem oslabení dolaru a podpory ekonomiky. Tento krok měl podpořit export, ale zároveň vyvolal obavy z měnové války a vedl k masivnímu výprodeji akcií. Výsledkem bylo černé pondělí, kdy index Dow Jones (DJIA) během jediného dne klesl o 22,6 %. Data vliv dolaru na akcie nepotvrzují, ale historické souvislosti naznačují možné riziko Podrobná analýza vývoje dolaru a zisků amerických firem ukazuje, že statistická korelace mezi změnami kurzu dolaru a růstem zisků je velmi slabá. Data od roku 1973 naznačují, že kurz dolaru za posledních 12 měsíců vysvětlí pouze 1 % změn zisku na akcii indexu S&P 500. V některých obdobích byla korelace silně negativní, jindy pozitivní, ale ve výsledku šlo spíše o náhodné výkyvy než konzistentní vztah. Podobný výsledek přinesla i analýza, zda se změny dolaru dají považovat za předstihový ukazatel vývoje firemních zisků. Grafy ukazující vývoj korelace za různá pětiletá období potvrzují, že tento vztah není stabilní a nelze na něj spoléhat při predikci budoucího vývoje ziskovosti amerických firem. To však neznamená, že investoři mohou kurz dolaru zcela ignorovat. Naopak – v extrémních scénářích, jako byl rok 1987, může prudký pokles dolaru sehrát roli katalyzátoru tržní paniky, a to zejména v prostředí, kde politický tlak na měnovou autoritu vytváří napětí a zvyšuje riziko nepředvídatelných reakcí trhu. Současná rizika: nadhodnocené akcie, politický tlak a měnová nejistota Dnešní situace není identická s rokem 1987, ale sdílí některé klíčové rysy. Trh je podle řady ukazatelů opět výrazně nadhodnocený, a prezidentova administrativa opět tlačí na Fed, aby snížil sazby. Pokud by Fed ustoupil a došlo k prudkému oslabení dolaru, investoři by se mohli obávat dalšího kola měnové nestability, zejména vůči euru, jenu nebo jüanu. Zároveň platí, že investiční klima je křehké. Investoři hledají jistotu v prostředí vysokých valuací, nejisté geopolitiky a stále výrazné polarizace americké politické scény. V takovém prostředí může i relativně malý výkyv, například v kurzu dolaru nebo výnosech dluhopisů, odstartovat řetězovou reakci na trzích. Přestože krach z roku 1987 zůstává izolovaným historickým jevem, jeho důsledky i příčiny by neměly být zapomenuty. Investoři dnes čelí obdobnému souboru rizik a měli by si být vědomi toho, jak politická rozhodnutí mohou ve spojení s měnovou politikou ovlivnit tržní stabilitu. Závěr, který z toho plyne, není nutně katastrofický, ale rozhodně varující. Statistiky sice neprokazují jasnou souvislost mezi dolarem a ziskovostí firem, ale politické zásahy do měnové politiky jsou vždy rizikovým faktorem. Historie ukazuje, že když se Fed dostane pod politický tlak, může to vést k nechtěným důsledkům – a právě ty bývají nejnebezpečnější. Vzhledem k tomu, že se dnes opět objevují tlaky na rychlé snížení sazeb a že dolar v posledních týdnech ukázal výraznou volatilitu, stojí za to sledovat nejen rozhodnutí Fedu, ale i to, jakým způsobem na ně budou reagovat ostatní hráči – od investorů přes hedgeové fondy až po zahraniční centrální banky. Pokud se historie opakuje, byť v pozměněné podobě, investoři by měli mít připravený obranný plán, který zohledňuje i nepříjemné scénáře. A právě slabý dolar, tlačený politickým zájmem, by se v takovém scénáři mohl opět stát symbolem tržní nejistoty. Zdroj: Shutterstock