Napětí mezi americkými politickými špičkami a technologickými firmami se opět dostalo do centra pozornosti poté, co bývalý prezident Donald Trump vyzval generálního ředitele společnosti Intel (INTC) Lip-Bu Tana k rezignaci. Důvodem jsou údajné vazby na Čínu, které podle kritiků představují bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy. Trump tak dále rozdmýchává napětí v otázkách národní bezpečnosti a technologické suverenity. Výzva k rezignaci a tlak z Kongresu Trump ve čtvrtek na své síti Truth Social napsal, že současný generální ředitel Intelu je „ve velkém KONFLIKTU“ a měl by „okamžitě rezignovat“. Tato ostrá slova následovala jen pár dní poté, co republikánský senátor za Arkansas Tom Cotton vznesl oficiální námitky proti Tanovi a adresoval je předsedovi představenstva společnosti Intel Franku Yearymu. Cotton ve svém dopise upozornil na investiční aktivity Lip-Bu Tana, které podle informací agentury Reuters zahrnují stovky čínských firem. Některé z těchto společností údajně udržují vazby na čínskou armádu, což vyvolává vážné bezpečnostní otázky. Cotton následně na platformě X (dříve Twitter) uvedl, že americké firmy přijímající vládní dotace by měly dodržovat přísná bezpečnostní pravidla a že Kongres si zaslouží detailní vysvětlení od představenstva Intelu. Společnost Intel ani Tan se k těmto obviněním zatím veřejně nevyjádřili. Trump však svým vyjádřením dál posiluje politický tlak na vedení firmy, a to v citlivém období, kdy se Intel snaží obnovit svou pozici na globálním trhu s čipy. Intel pod tlakem trhu i konkurence Krize v Intelu přichází v momentě, kdy společnost čelí výrazné konkurenci a měnícím se trendům v technologickém průmyslu. Firma v posledních letech zmeškala klíčové trendy, včetně růstu mobilních zařízení a nedávného boomu umělé inteligence. To přineslo vážné důsledky nejen pro technologickou relevanci společnosti, ale i pro její hospodářské výsledky. Lip-Bu Tan se ujal funkce generálního ředitele v březnu s úkolem zmodernizovat a transformovat Intel v době, kdy konkurence jako Nvidia dosahuje historických milníků. Nvidia se minulý měsíc stala první firmou v oboru, která překročila hranici 4 bilionů dolarů v tržní kapitalizaci, přičemž její čipy tvoří základní infrastrukturu pro vývoj umělé inteligence. Intel se mezitím snaží o reorganizaci – v červenci oznámil hromadné propouštění 15 % zaměstnanců s cílem vytvořit agilnější a plošší organizační strukturu. Tento krok je vnímán jako zoufalý pokus o zvrat ve vývoji, který zatím přináší více otázek než odpovědí. Politika a byznys: Kritika pokračuje Trumpův čtvrteční výrok proti Tanovi není prvním případem, kdy si bývalý prezident do Intelu rýpnul. Již den předtím se při oznámení investice společnosti Apple (AAPL) do amerických operací v hodnotě 100 miliard dolarů nechal slyšet, že „Intel právě dostal pořádně za uši“ a že „dostali je na lopatky“. Tato přímá srovnání s konkurencí, jako je Apple či Nvidia, podtrhují frustraci amerických politiků z toho, jak Intel v posledních letech nedokázal držet krok s vývojem v odvětví polovodičů. Navíc v době, kdy Spojené státy výrazně posilují investice do domácí výroby čipů prostřednictvím tzv. CHIPS Act, se očekává od největších hráčů na trhu bezvýhradná důvěryhodnost a odpovědnost. Lip-Bu Tan má navíc historii, která jeho pozici v Intelu dále komplikuje. Dříve působil jako generální ředitel společnosti Cadence Design Systems a je zakládajícím členem venture fondu Walden Catalyst Ventures, který se mimo jiné angažoval v Číně. Právě tato minulost se nyní stává předmětem kontroverze a může sehrát klíčovou roli v tom, jak se bude situace dál vyvíjet.