Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že odvolal guvernérku Federálního rezervního systému Lisu Cookovou, čímž se stal prvním prezidentem v historii Spojených států, který guvernéra centrální banky z funkce propustil. Tento krok vyvolal vlnu reakcí nejen na domácí politické scéně, ale i na finančních trzích. Trump tvrdí, že důvodem je údajné finanční pochybení spojené s hypotékami, které Cooková čerpala. Podle prezidenta tento postup narušuje její důvěryhodnost. Ministerstvo spravedlnosti však zatím proti Cookové nevzneslo žádné obvinění. Obrana Cookové a právní spor Lisa Cooková, která byla jmenována do funkce v roce 2022 bývalým prezidentem Joem Bidenem a stala se první černoškou v historii Fedu v pozici guvernérky, odmítla Trumpův krok přijmout. Ve svém prohlášení zdůraznila, že prezident nemá právní pravomoc ji odvolat, a uvedla, že bude nadále vykonávat své povinnosti. Její právní tým oznámil, že podnikne všechny kroky k zamezení „nezákonného činu“ ze strany prezidenta. Právníci i bývalí prokurátoři připomínají, že zákon umožňuje odvolání guvernéra Fedu pouze „z důvodu“, přičemž toto ustanovení není jednoznačně definováno. Celá záležitost proto pravděpodobně skončí u soudů a není vyloučeno, že až u Nejvyššího soudu. Zdroj: Getty images Nezávislost Fedu v ohrožení Největší obavy odborníků i politiků spočívají v tom, že tento krok může zásadně narušit nezávislost centrální banky. Federální rezervní systém byl vytvořen právě proto, aby mohl rozhodovat na základě ekonomických dat, nikoli politického tlaku. Trump dlouhodobě kritizuje Fed za to, že podle něj příliš otálí se snižováním úrokových sazeb, a odvolání Cookové se jeví jako součást tlaku na měnovou politiku. Podle bývalého místopředsedy Fedu Alana Blindera by proměna Fedu v „nástroj administrativy“ mohla mít pro USA vážné následky. Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová označila tento krok za „autoritářské uchvácení moci“. Reakce trhů a ekonomické dopady Bezprostředně po oznámení došlo k mírným otřesům na finančních trzích. Index amerického dolaru klesl o 0,3 %, futures na akciové indexy S&P 500 i Nasdaq oslabily a cena zlata, považovaného za bezpečný přístav v dobách nejistoty, vzrostla o 0,45 %. Nejistota ohledně budoucí nezávislosti Fedu a možného zásahu do jeho fungování může mít dlouhodobé důsledky pro důvěru investorů v americká aktiva. Zda Cooková zůstane ve funkci, nebo ji Trump skutečně nahradí svým kandidátem, se ukáže v následujících týdnech. Jisté je, že Federální rezervní systém stojí na prahu jednoho z největších právních a institucionálních střetů ve své více než století trvající historii. Zdroj: Shutterstock Situace kolem odvolání Lisy Cookové bude mít významné dopady nejen na právní spor mezi prezidentem a Fedem, ale také na samotné fungování centrální banky. Pokud soud rozhodne, že Trump měl pravomoc guvernérku odvolat, vytvoří to precedent, který může oslabit důvěru v institucionální nezávislost Fedu. Naopak, pokud soud potvrdí, že prezident překročil své pravomoci, posílí to právní postavení centrální banky a může se stát mezníkem v ochraně její autonomie. V každém případě bude proces pozorně sledován investory i politiky doma i v zahraničí. Politická rovina celého příběhu je neméně důležitá. Odvolání Cookové přichází v době, kdy Trump i jeho administrativa vedou ostrou kampaň proti Fedu. Tento tlak má zjevně za cíl dosáhnout rychlejšího snižování sazeb, což by krátkodobě mohlo podpořit ekonomiku a posílit popularitu prezidenta. Kritici však varují, že pokud se měnová politika podřídí volebním cyklům, hrozí dlouhodobé makroekonomické škody. Mnozí se obávají, že by taková změna mohla vést k vyšší inflaci a oslabení amerického dolaru na globálních trzích. Dopady na mezinárodní scéně mohou být rovněž významné. Spojené státy jsou stále hlavním globálním finančním centrem a jejich měnová politika určuje směr mnoha světových toků kapitálu. Pokud budou investoři vnímat Fed jako politicky ovlivnitelný, může to vést k odlivu kapitálu do jiných regionů, jako je Evropa nebo Asie. To by znamenalo oslabení pozice dolaru jako světové rezervní měny, což je scénář, který by měl dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku i geopolitické uspořádání. Z pohledu domácích spotřebitelů a podniků může nejistota kolem Fedu znamenat zvýšenou volatilitu úrokových sazeb a cen. Pokud by centrální banka byla nucena snižovat sazby rychleji, mohlo by to sice krátkodobě zlevnit úvěry, ale zároveň by to zvýšilo tlak na růst cen. Investoři i občané tak stojí před obdobím, kdy politické zásahy do fungování Fedu mohou přímo ovlivnit jejich každodenní finanční rozhodování. Jasnější kontury celého případu se ukážou v následujících měsících, až se spor dostane před soud a finanční trhy zareagují na první konkrétní rozhodnutí.