Rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny může mít výraznější dopady, než se původně očekávalo. Federální rezervní systém (Fed) již několik měsíců uplatňuje strategii vyčkávání, která měla za cíl sledovat vývoj inflace a trhu práce. Předseda Fedu Jerome Powell uvedl, že situace na trhu práce je „solidní“, a proto není nutné aktuálně sazby snižovat. Cílem mělo být získat čas a zjistit, zda například cla zaváděná prezidentem Donaldem Trumpem neovlivní ceny v ekonomice. Jenže situace na trhu práce se velmi rychle změnila. Již o dva dny později přišla nová data, která ukázala výrazné zpomalení tvorby pracovních míst. V červenci vzniklo pouze 73 000 nových pozic, což nestačí ani na pokrytí růstu populace. K tomu se přidalo zvýšení míry nezaměstnanosti z 4,1 % na 4,2 %. Ministerstvo práce navíc zpětně snížilo údaje za předchozí dva měsíce, což ještě více prohlubuje obraz zpomalujícího trhu. Nejhorší čísla od roku 2009 mimo pandemii Zrevidovaná data ukázala, že průměrný měsíční přírůstek pracovních míst mezi květnem a červencem byl nejnižší od roku 2009, s výjimkou roku 2020 během pandemické recese. Takový vývoj podkopává argumenty části vedení Fedu, že ekonomika je v dobré kondici. Někteří ekonomové a komentátoři se domnívají, že Fed zaspal a měl sazby snížit dříve, aby podpořil zaměstnanost a předešel dalšímu ochlazení. Jamie Cox z Harris Financial Group uvedl, že Powell bude svého rozhodnutí litovat, protože zhoršující se trh práce mohl být jasným signálem k uvolnění měnové politiky. Tento názor nezůstal ojedinělý – uvnitř samotného Fedu se proti rozhodnutí zvedla bezprecedentní vlna nesouhlasu. Dva guvernéři, Christopher Waller a Michelle Bowmanová, hlasovali proti, což se nestalo od roku 1993. Bowmanová ve svém následném prohlášení uvedla, že trh práce „ztratil dynamiku a vykazuje stále více známek křehkosti“. Podle ní zaměstnanost v letošním roce rostla pouze v několika odvětvích a červencová data tento trend potvrdila. Její postoj odráží rostoucí obavy z toho, že Fed není dostatečně flexibilní a reaguje na data příliš pomalu. Historická paralela a rozdílné pohledy Vedení Fedu však odmítá, že by udělalo chybu. Prezidentka clevelandské pobočky Fedu Beth Hammacková pro Bloomberg uvedla, že je stále přesvědčena o správnosti rozhodnutí z tohoto týdne. Podle ní není správné přeceňovat význam jediné měsíční zprávy a je třeba počkat na delší trend. Podobný přístup Fed zvolil i v minulém roce, kdy trh práce krátkodobě oslabil, ale v prosinci pak vytvořil 323 000 nových míst a nezaměstnanost opět klesla. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny se proto nemusí nakonec ukázat jako osudové. Vzhledem k tomu, že se ekonomická data často revidují a cykly se mohou měnit rychle, může Fed ještě zareagovat. Pokud by se však ukázalo, že aktuální zpomalení trhu práce je trvalejší, bude muset Fed jednat mnohem razantněji. Klíčové bude, zda Powell a další členové výboru budou ochotni přiznat, že tentokrát situaci podcenili. Co může Fed udělat dál V nejbližších měsících bude Fed pod rostoucím tlakem. Nejen od trhu, ale i od politiků a veřejnosti, kteří očekávají snížení sazeb, pokud se trh práce dále oslabí. Otázkou je, zda Fed bude schopen jednat rychle a rozhodně, nebo zda bude i nadále pokračovat v opatrném přístupu. Rozdílné názory mezi jednotlivými členy výboru mohou vést k dalším rozporům uvnitř instituce. To je situace, kterou Fed obvykle nemá rád – jeho síla spočívá ve vysoké důvěryhodnosti a jednotnosti. Pokud se ukáže, že Powell podcenil signály z trhu práce, může to mít dopady nejen na ekonomiku, ale i na reputaci samotné instituce. Investoři i veřejnost budou nyní s napětím sledovat další data o zaměstnanosti a inflaci. Bude klíčové, zda se negativní trend potvrdí, nebo zda se červencová čísla ukážou jako výkyv. V každém případě je zřejmé, že Fed už nemůže spoléhat jen na slova – bude muset brzy přejít k činům.