Wayfair ztrácí po oznámení Trumpových cel, které zasáhly celý nábytkářský sektor
Americký prezident Donald Trump opět vyvolal výraznou reakci na trzích, když v pátek večer oznámil, že během 50 dnů jeho administrativa dokončí šetření dovozu nábytku do Spojených států.
Trumpova administrativa plánuje cla na dovoz nábytku během 50 dnů
Akcie Wayfair (W), Williams-Sonoma (WSM), RH (RH) a Arhaus (ARHS) po oznámení klesly
Cla mohou zvýšit inflaci a zatížit spotřebitele s nižšími příjmy
Výsledkem má být zavedení cel na nábytkářské výrobky, jejichž výše zatím není známá. Trump k tomu uvedl, že cílem je podpořit návrat výroby do klíčových regionů USA, jako jsou Severní a Jižní Karolína či Michigan, tedy států s dlouhou tradicí v nábytkářském průmyslu.
Oznámení bylo zveřejněno krátce po uzavření pátečního obchodování a v pondělí se okamžitě promítlo do cen akcií nábytkářských firem. Trhy ukázaly jasnou reakci – společnosti závislé na dovozech oslabily, zatímco ty s robustní domácí výrobní základnou dokázaly růst. Tento kontrast dobře ukazuje, jak zásadně mohou mít politická opatření odlišný dopad na jednotlivé hráče v odvětví.
Zdroj: Shutterstock
Společnosti závislé na dovozech pod tlakem
Největší pokles zaznamenaly firmy, jejichž model je silně navázán na zahraniční výrobu. Wayfair (W) ztratil přes 7 %, Williams-Sonoma (WSM) odepsal kolem 3 % a společnost RH (RH), známá dříve jako Restoration Hardware, přišla dokonce o 7 %. Podobně dopadl i Arhaus (ARHS), jehož akcie oslabily o více než 3 %.
Podle analytiků banky Stifel je oznámení pro tyto společnosti jasně negativní, protože cla mohou významně zvýšit jejich nákladovou základnu. Přesto dodávají, že například Arhaus či RH mají silné portfolio prémiových produktů a solidní růstové vyhlídky, které by jim mohly pomoci zvládnout dopady, pokud cla nebudou příliš represivní. Trh ale reagoval okamžitě a investoři se začali obávat scénáře, kdy vyšší ceny sníží poptávku, a to zejména u zákazníků s nižšími příjmy.
Analytici zároveň připomněli, že opatření nemusí nutně vést k masivnímu návratu výroby do USA. Podpora růstu zaměstnanosti v průmyslu je dlouhodobě složitá a vyžaduje konzistentní investice, zatímco cla jsou spíše krátkodobým nástrojem. Jejich přímým důsledkem ale téměř jistě bude růst cen nábytku a další tlak na inflaci, což nejvíce zasáhne domácnosti s omezenými rozpočty.
Na opačné straně spektra stály firmy, které se spoléhají na vlastní výrobu v USA. Ethan Allen Interiors (ETD) posílil o zhruba 1,5 % a La-Z-Boy (LZB) přidal přibližně 1 %. Investoři ocenili, že tyto společnosti mají výrobní základnu přímo v Severní Americe a jsou tak relativně chráněny před negativními dopady cel.
Podle analytiků KeyBanc Capital Markets vyrábí Ethan Allen až 75 % svého nábytku v severoamerických závodech, což mu dává oproti konkurenci významnou výhodu. Podobně i La-Z-Boy disponuje rozsáhlými kapacitami v regionu, které zajišťují stabilitu dodávek a menší citlivost na zahraniční obchodní politiku. To se promítlo i do pohybu jejich akcií – zatímco většina odvětví klesala, tyto tituly dokázaly růst.
Rozdílný vývoj potvrzuje, že investoři detailně sledují strukturu výroby jednotlivých firem a podle toho hodnotí jejich odolnost vůči politickým zásahům. Zatímco Wayfair či RH musí počítat s vyššími dovozními náklady, Ethan Allen nebo La-Z-Boy se mohou naopak ocitnout v lepší konkurenční pozici, pokud cla výrazně zdraží zahraniční výrobky.
Politika cel a širší dopady na odvětví
Trumpova administrativa letos již několikrát rozkolísala globální trhy zavedením cel a speciálních daní v různých odvětvích, například v automobilovém průmyslu. Plánované kroky v nábytkářském sektoru jsou tak součástí širší strategie, která má omezit závislost USA na dovozech a posílit domácí průmysl.
Ekonomové ale upozorňují, že efektivita takových opatření je sporná. Cla mohou krátkodobě posílit domácí výrobce, ale zároveň zvyšují náklady v celém řetězci a snižují konkurenci. Výsledkem bývá růst cen pro spotřebitele, což má inflační dopady. V případě nábytku je navíc problém o to citlivější, že jde o zboží běžné spotřeby, jehož vyšší ceny zasáhnou zejména střední a nižší příjmové skupiny.
Z pohledu investorů tedy nelze mluvit o jednoduchém vítězi a poraženém. Ano, firmy s domácí výrobou mohou z opatření těžit, ale celé odvětví čelí zvýšené nejistotě. Klíčové bude, jak vysoké budou výsledné celní sazby a na jaký rozsah produktů se budou vztahovat. Pokud půjde skutečně o plošná cla, negativní dopady by mohly převážit i přes částečné výhody pro některé producenty.
Investoři tak budou muset pečlivě sledovat nejen Trumpovy další kroky, ale také reakci spotřebitelů. Pokud zvýšení cen povede k poklesu poptávky, může být celé odvětví pod tlakem, bez ohledu na to, zda firmy vyrábějí doma, nebo v zahraničí.
Zdroj: Shutterstock
Výsledkem má být zavedení cel na nábytkářské výrobky, jejichž výše zatím není známá. Trump k tomu uvedl, že cílem je podpořit návrat výroby do klíčových regionů USA, jako jsou Severní a Jižní Karolína či Michigan, tedy států s dlouhou tradicí v nábytkářském průmyslu.Oznámení bylo zveřejněno krátce po uzavření pátečního obchodování a v pondělí se okamžitě promítlo do cen akcií nábytkářských firem. Trhy ukázaly jasnou reakci – společnosti závislé na dovozech oslabily, zatímco ty s robustní domácí výrobní základnou dokázaly růst. Tento kontrast dobře ukazuje, jak zásadně mohou mít politická opatření odlišný dopad na jednotlivé hráče v odvětví.Společnosti závislé na dovozech pod tlakemNejvětší pokles zaznamenaly firmy, jejichž model je silně navázán na zahraniční výrobu. Wayfair ztratil přes 7 %, Williams-Sonoma odepsal kolem 3 % a společnost RH , známá dříve jako Restoration Hardware, přišla dokonce o 7 %. Podobně dopadl i Arhaus , jehož akcie oslabily o více než 3 %.Podle analytiků banky Stifel je oznámení pro tyto společnosti jasně negativní, protože cla mohou významně zvýšit jejich nákladovou základnu. Přesto dodávají, že například Arhaus či RH mají silné portfolio prémiových produktů a solidní růstové vyhlídky, které by jim mohly pomoci zvládnout dopady, pokud cla nebudou příliš represivní. Trh ale reagoval okamžitě a investoři se začali obávat scénáře, kdy vyšší ceny sníží poptávku, a to zejména u zákazníků s nižšími příjmy.Analytici zároveň připomněli, že opatření nemusí nutně vést k masivnímu návratu výroby do USA. Podpora růstu zaměstnanosti v průmyslu je dlouhodobě složitá a vyžaduje konzistentní investice, zatímco cla jsou spíše krátkodobým nástrojem. Jejich přímým důsledkem ale téměř jistě bude růst cen nábytku a další tlak na inflaci, což nejvíce zasáhne domácnosti s omezenými rozpočty. Chcete využít této příležitosti?Domácí výrobci využívají situaceNa opačné straně spektra stály firmy, které se spoléhají na vlastní výrobu v USA. Ethan Allen Interiors posílil o zhruba 1,5 % a La-Z-Boy přidal přibližně 1 %. Investoři ocenili, že tyto společnosti mají výrobní základnu přímo v Severní Americe a jsou tak relativně chráněny před negativními dopady cel.Podle analytiků KeyBanc Capital Markets vyrábí Ethan Allen až 75 % svého nábytku v severoamerických závodech, což mu dává oproti konkurenci významnou výhodu. Podobně i La-Z-Boy disponuje rozsáhlými kapacitami v regionu, které zajišťují stabilitu dodávek a menší citlivost na zahraniční obchodní politiku. To se promítlo i do pohybu jejich akcií – zatímco většina odvětví klesala, tyto tituly dokázaly růst.Rozdílný vývoj potvrzuje, že investoři detailně sledují strukturu výroby jednotlivých firem a podle toho hodnotí jejich odolnost vůči politickým zásahům. Zatímco Wayfair či RH musí počítat s vyššími dovozními náklady, Ethan Allen nebo La-Z-Boy se mohou naopak ocitnout v lepší konkurenční pozici, pokud cla výrazně zdraží zahraniční výrobky. Politika cel a širší dopady na odvětvíTrumpova administrativa letos již několikrát rozkolísala globální trhy zavedením cel a speciálních daní v různých odvětvích, například v automobilovém průmyslu. Plánované kroky v nábytkářském sektoru jsou tak součástí širší strategie, která má omezit závislost USA na dovozech a posílit domácí průmysl.Ekonomové ale upozorňují, že efektivita takových opatření je sporná. Cla mohou krátkodobě posílit domácí výrobce, ale zároveň zvyšují náklady v celém řetězci a snižují konkurenci. Výsledkem bývá růst cen pro spotřebitele, což má inflační dopady. V případě nábytku je navíc problém o to citlivější, že jde o zboží běžné spotřeby, jehož vyšší ceny zasáhnou zejména střední a nižší příjmové skupiny.Z pohledu investorů tedy nelze mluvit o jednoduchém vítězi a poraženém. Ano, firmy s domácí výrobou mohou z opatření těžit, ale celé odvětví čelí zvýšené nejistotě. Klíčové bude, jak vysoké budou výsledné celní sazby a na jaký rozsah produktů se budou vztahovat. Pokud půjde skutečně o plošná cla, negativní dopady by mohly převážit i přes částečné výhody pro některé producenty.Investoři tak budou muset pečlivě sledovat nejen Trumpovy další kroky, ale také reakci spotřebitelů. Pokud zvýšení cen povede k poklesu poptávky, může být celé odvětví pod tlakem, bez ohledu na to, zda firmy vyrábějí doma, nebo v zahraničí.