Akcie společnosti Oklo se během posledního roku staly jedním z největších překvapení amerického akciového trhu. Od září 2024 jejich cena vzrostla o více než 1 400 %, a to i přesto, že firma zatím nevykazuje žádné tržby. Tento prudký růst zcela zastínil nejen širší index S&P 500, který přidal přibližně 12 %, ale i ostatní hráče v odvětví jaderné energetiky. Oklo (OKLO) se díky tomu dostalo do hledáčku investorů, kteří hledají exponenciální příležitosti v souvislosti s rychle rostoucí poptávkou po energii vyvolanou nástupem umělé inteligence. Katalyzátorem růstu nebyly jen příznivé tržní podmínky, ale i série politických a technologických událostí. Například nedávné oznámení vlád Spojených států a Velké Británie, že urychlí vývoj nových jaderných elektráren, posunulo akcie Oklo na historické maximum. Tento typ zpráv opakovaně přilákal zájem investorů, kteří vidí v pokročilé jaderné energii klíč k budoucí stabilitě energetických sítí. Zdroj: Getty images AI a bezprecedentní poptávka po energii Hlavním důvodem prudkého zájmu o jadernou energii je rozmach datových center, která pohánějí nové aplikace umělé inteligence. Zatímco v roce 2018 fungovalo ve Spojených státech přibližně 1 000 datových center, v březnu 2025 jejich počet přesáhl 5 400. Počet hyperscale zařízení, tedy obřích center navržených pro masivní výpočetní kapacity, se za posledních pět let zdvojnásobil. Spotřeba elektřiny těchto zařízení je enormní. Typické datové centrum zaměřené na AI spotřebuje stejně energie jako 100 000 domácností, přičemž největší současné projekty budou potřebovat dvacetinásobek této hodnoty. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2030 se globální spotřeba elektřiny datovými centry více než zdvojnásobí na 945 terawatthodin, což odpovídá dnešní celkové spotřebě Japonska. Slabá místa v přenosové a výrobní infrastruktuře se už projevují. V USA podle analýzy McKinsey energetická síť nedokáže v příštích pěti letech zajistit dostatek kapacity pro očekávanou poptávku datových center. Podobné problémy brzdí rozvoj datových center i v Irsku, Nizozemsku nebo Singapuru. Tyto skutečnosti přiměly vlády k podpoře alternativních zdrojů, včetně pokročilých jaderných technologií, které se jeví jako stabilní a bezuhlíková cesta k zajištění energetické bezpečnosti. Politická podpora a technologický pokrok Zvýšený zájem o Oklo podpořila i politická rozhodnutí. Prezident Donald Trump koncem května podepsal sérii výkonných nařízení, jejichž cílem je urychlit výstavbu a schvalování nových jaderných elektráren. Argumentoval přitom potřebou obstát v „globálním závodě o dominanci v oblasti umělé inteligence“ a také obavami o národní bezpečnost. Od tohoto oznámení se cena akcií Oklo více než zdvojnásobila. Podle odhadů Goldman Sachs Research vzroste globální kapacita jaderné energie z dnešních 378 gigawattů na 575 gigawattů do roku 2040. Významný podíl na tomto růstu by měly mít právě reaktory nové generace, na jejichž vývoji Oklo pracuje. Oklo se od konkurence odlišuje svou technologií rychlých štěpných reaktorů, které využívají jako palivo jaderný odpad a dokáží fungovat desítky let bez nutnosti doplňování paliva. Tyto kompaktní elektrárny neprodukují významné množství emisí a jsou konstruovány tak, aby se v nouzových situacích samy bezpečně vypnuly. Společnost tvrdí, že její technologie je navržena tak, aby zvládla i extrémní události podobné těm, které vedly k havárii ve Fukušimě. Partnerství a budoucí projekty Oklo v posledních měsících oznámilo několik důležitých partnerství a projektů, které posilují jeho pozici. V červenci společnost uzavřela spolupráci s firmou Vertiv na vývoji systémů řízení energie a tepla pro hyperscale datová centra. Tyto systémy mají využívat páru a elektřinu z reaktorů Oklo, což by mohlo zásadně snížit energetické náklady provozovatelů datových center. Začátkem září pak Oklo oznámilo, že vybuduje a bude provozovat zařízení na recyklaci paliva v Tennessee. Tento projekt v hodnotě 1,7 miliardy dolarů má být součástí pokročilého palivového centra, které bude recyklovat použité jaderné palivo pro reaktory nové generace, včetně elektrárny Aurora v Idahu. Ta by měla být uvedena do provozu na začátku roku 2028. Popularita jaderné energie jako klíčového zdroje pro napájení AI je navíc podporována i makroekonomickým prostředím. Nedávné snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem o čtvrt procentního bodu snižuje náklady na financování a zvyšuje atraktivitu kapitálově náročných projektů, jaké Oklo plánuje. I když společnost zatím nevykazuje žádné příjmy, dokázala si udržet vysokou důvěru investorů a posunout svou tržní kapitalizaci na zhruba 15 miliard dolarů. Tento růst ukazuje, že kapitálové trhy vidí v pokročilé jaderné energii jednu z klíčových odpovědí na výzvy, které přináší rychlá digitalizace a nástup umělé inteligence. Zdroj: Shutterstock