Nejnovější údaje Českého statistického úřadu ukazují, že spotřebitelské ceny se v srpnu meziročně zvýšily o 2,5 %, meziměsíčně pak o 0,1 %. V červenci činila meziroční inflace 2,7 %. Podle ekonomů stojí za vývojem především ceny služeb a potravin, jejichž dynamika zůstává nadále silná.<!– DIP popup–>Služby a potraviny dál tlačí inflaci vzhůruHlavní ekonom Investiky Vít Hradil upozornil, že u potravin se nedostavil tradiční srpnový pokles cen, místo toho došlo pouze ke stagnaci. Slabší byl také pokles cen oděvů a obuvi, které obvykle v tomto období výrazněji zlevňují. Naopak služby spojené se stravováním, rekreací a kulturou zdražily meziměsíčně rychleji, než bylo očekáváno.Podle ekonomů sice inflace jako celek pozvolna klesá, problémem ale zůstává soustavný růst cen služeb. V srpnu jejich ceny vzrostly o 4,7 %. Dufek rovněž zdůraznil, že nadprůměrný růst nadále vykazují potraviny, zejména masné a mléčné výrobky. Ty se podle něj staly jedním z hlavních motorů současné inflace.Mzdová dynamika a přetrvávající tlakyVývoj cen ve službách podle analytiků zůstává nepříznivý především kvůli vysoké mzdové dynamice. Ta se navzdory původním předpokladům nezpomaluje, což zvyšuje tlak na podniky, aby promítaly rostoucí mzdové náklady do cen svých služeb. Tento trend bude podle ekonomů přetrvávat i v následujících měsících, a proto se obrat v růstu cen služeb a potravin neočekává.Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace, dodává, že inflace bude do konce roku kolísat kolem současných hodnot. Spotřebitelské ceny se podle něj budou pohybovat v rozmezí 2,5 až 2,6 %, a k inflačnímu cíli ČNB se nepřiblíží. Průměrná inflace za celý letošní rok tak dosáhne zhruba 2,55 %, což je mírně nad loňskou úrovní 2,4 %. Chcete využít této příležitosti?Opatrný přístup ČNB k úrokovým sazbámNa současný vývoj reaguje i měnová politika. Česká národní banka v květnu snížila základní úrokovou sazbu na 3,5 %, ale další pokles do konce roku podle analytiků není pravděpodobný. analytiků zůstane bankovní rada při hodnocení měnové politiky opatrná. Repo sazba tak podle něj zůstane beze změny nejen na zářijovém zasedání, ale zřejmě i po zbytek roku 2024.Ekonomové se shodují, že hlavním důvodem zdrženlivosti ČNB je přetrvávající růst cen služeb a potravin, který brání rychlejšímu uvolnění měnové politiky. Centrální banka se tak snaží udržet rovnováhu mezi podporou ekonomiky a stabilitou cen. Případné další kroky bude pravděpodobně odkládat na příští rok, kdy bude jasnější, zda se cenové tlaky skutečně zmírní.Z hlediska domácností i firem zůstává klíčovou otázkou, zda vysoké ceny potravin a služeb začnou postupně oslabovat poptávku. Pokud by spotřebitelé začali více šetřit, mohlo by to vytvořit prostor pro rychlejší zpomalení inflace. Prozatím se však zdá, že rostoucí mzdy a relativně stabilní trh práce tento efekt tlumí, což brání rychlejšímu návratu inflace k cíli.Firmy mezitím čelí vyšším nákladům nejen na mzdy, ale i na energie a vstupy, což zvyšuje jejich tlak na přenášení nákladů do cen. Analytici upozorňují, že tento proces je pomalejší než v minulých letech, ale stále přítomný. Výsledkem je přetrvávající cenová setrvačnost, která komplikuje práci centrální banky.Dalším faktorem, který může inflaci ovlivnit, je vývoj na zahraničních trzích. Ceny energií, zejména ropy a plynu, mohou zůstat volatilní a promítat se do nákladů českých podniků i domácností. Přestože se situace v posledním roce stabilizovala, riziko nových šoků zůstává, ať už kvůli geopolitickému napětí nebo změnám v globální poptávce.ČNB tak bude muset nadále pečlivě vyvažovat své kroky. Pokud by sazby snížila příliš brzy, mohla by posílit inflační tlaky. Pokud by naopak udržovala restriktivní politiku příliš dlouho, mohla by poškodit hospodářský růst. Současná strategie opatrného vyčkávání proto odráží snahu udržet stabilitu a minimalizovat rizika pro českou ekonomiku.