Senát ovládaný republikány v pondělí potvrdil kandidáta prezidenta Donalda Trumpa na guvernéra Federálního rezervního systému, ekonoma Stephena Mirana. Hlasování skončilo těsným výsledkem 48:47 a odstranilo část nejistoty před nadcházejícím dvoudenním zasedáním Fedu. To začne v úterý a své rozhodnutí o úrokových sazbách oznámí ve středu ve 14:00 východního času. Trhy přitom široce očekávají, že dojde ke snížení sazeb o 25 bazických bodů, a to i přes pokračující právní spory týkající se guvernérky Lisy Cookové. Samotný proces potvrzení Mirana proběhl neobvykle rychle – od přijetí nominace po konečné hlasování uběhlo jen osm dní, zatímco u předchozích kandidátů trval tento postup často celé měsíce. Spory o Lisou Cookovou a právní manévry Trumpovy administrativy Jedním z nejvýraznějších momentů před zasedáním je stále nejasná účast guvernérky Lisy Cookové, jejíž setrvání ve funkci se prezident Trump snaží zpochybnit. Koncem srpna podnikl bezprecedentní krok, když se ji pokusil odvolat kvůli obvinění z hypotečního podvodu. Soud však rozhodl, že Cooková má zůstat ve své funkci alespoň dočasně. Trumpova administrativa se proti tomuto rozhodnutí odvolala a žádala federální odvolací soud o urychlené rozhodnutí před úterním začátkem zasedání Fedu. V pondělí večer však soud tuto žádost zamítl. Bílý dům se proto chystá obrátit na Nejvyšší soud, aby ještě před středečním hlasováním o sazbách dosáhl jejího odvolání. Analytici ovšem upozorňují, že časový rámec je mimořádně těsný. Podle Elliotta Steina, analytika ze společnosti Bloomberg Intelligence, je pravděpodobnost, že předseda Nejvyššího soudu John Roberts rozhodne ve prospěch Cookové, přibližně šedesátiprocentní. Roberts má možnost žádost administrativy ignorovat, ale v podobných případech může soud také rozhodnout velmi rychle. Celá právní bitva tak vytváří napětí, které doprovází jednání Fedu a přitahuje značnou pozornost veřejnosti i investorů. Miranův nástup a otázky nezávislosti Fedu Stephen Miran, dosavadní předseda Rady ekonomických poradců Bílého domu, se rozhodl neodstoupit ze své pozice, ale vzít si neplacené volno. Nyní dokončí zhruba čtyři a půl měsíce zbývajícího funkčního období po bývalé guvernérce Fedu Adrianě Kuglerové, která v srpnu nečekaně odstoupila. Miran uvedl, že pokud bude nominován na celé čtrnáctileté období, z Rady ekonomických poradců definitivně odejde. Jeho setrvání ve spojení s Bílým domem ovšem vyvolává otázky ohledně nezávislosti Federálního rezervního systému. Kritici varují, že Trump a jeho okolí usilují o větší vliv na centrální banku, zejména proto, že prezident dlouhodobě kritizuje tempo snižování sazeb. Obavy se týkají především oslabení tradiční bariéry mezi politikou a měnovou politikou, která je pro stabilitu finančního systému zásadní. Očekává se, že Miran může na středečním zasedání přispět k vyššímu počtu nesouhlasných hlasů. Historicky by mohlo jít o první situaci od roku 1988, kdy se mezi guvernéry objeví tři odlišné nesouhlasné postoje. Někteří budou požadovat hlubší snížení sazeb, zatímco jiní se postaví proti jakémukoli kroku, a to zejména kvůli obavám z dopadů Trumpovy celní politiky na inflaci. Rozhodnutí Fedu a širší ekonomické souvislosti Investoři nyní bedlivě sledují, zda Fed kromě samotného snížení sazeb poskytne i jasnější vodítko ohledně říjnového a prosincového zasedání. Očekávání trhů ukazují, že by centrální banka mohla pokračovat v postupném uvolňování měnové politiky, především kvůli známkám zpomalení na trhu práce. Miranův profesní profil dodává celé situaci další vrstvu složitosti. Je držitelem doktorátu z ekonomie na Harvardově univerzitě, kde studoval pod vedením konzervativního ekonoma Martina Feldsteina. Přestože byl na Wall Streetu a v akademických kruzích poměrně neznámý, Trump jej vybral jako šéfa své Rady ekonomických poradců. V minulosti působil také v think-tanku Manhattan Institute, kde se věnoval ostré kritice některých tradičních ekonomických teorií. Jeho texty zmiňovaly například, že silný dolar není vždy v národním zájmu, nebo že prezident by měl mít možnost odvolávat členy rady Fedu podle vlastního uvážení. Tyto postoje dnes rezonují o to silněji, že Miran již bude přímo spolurozhodovat o měnové politice. Středeční oznámení Fedu se tak odehraje na pozadí mimořádně napjaté politické a právní situace. Potvrzení Mirana přineslo Bílému domu částečný úspěch, ale otázka účasti Lisy Cookové zůstává otevřená. Nezávislost Fedu a směřování americké měnové politiky se tak ocitají v centru nejen ekonomických, ale i politických debat. Rozhodnutí o sazbách bude mít významný dopad nejen na americkou ekonomiku, ale i na globální finanční trhy. To, jakou cestu zvolí Fed v dalších měsících, bude zásadní pro investory i politiky – a středeční hlasování je jen první kapitolou napínavého příběhu, který bude pokračovat i na dalších zasedáních.