Ve hře je delší časový horizont, kdy firmy i investoři hledí až do roku 2026 a 2027. Tam totiž vidí kombinaci vyšší efektivity, rozvoje umělé inteligence a také mírnější měnové politiky americké centrální banky, které by mohly podpořit zisky a udržet trhy na růstové trajektorii.Přesto ale nelze přehlédnout faktory, které na druhé straně posilují opatrnost. Významnou roli hrají dopady cel, které stále zatěžují obchodní toky i firemní náklady. Poslední snížení sazeb ze strany Fedu sice krátkodobě uvolnilo finanční podmínky, zároveň ale přineslo i další vrstvu nejistoty. Centrální bankéři se totiž musí potýkat nejen s inflačními tlaky, ale i s možností rostoucí nezaměstnanosti. Navíc do jejich rozhodovací nezávislosti čím dál častěji zasahuje politika.Jedním z klíčových vysvětlení, proč navzdory těmto rizikům převažuje na trzích optimismus, je časová perspektiva. Investoři sledují nejen letošní výsledky firem, ale také odhady pro rok 2026 a 2027. Efektivnější využití technologií, především AI, spolu s očekávanou stabilnější politikou Fedu posiluje fundamenty, o něž se mohou opřít i vyšší valuace akcií.Podle analýzy Nicholase Colase, spoluzakladatele společnosti DataTrek, se index S&P 500 vrátil k obchodování s oceněním, jaké naposledy pamatujeme z doby internetové bubliny. Na základě zisků z poslední dekády se nyní obchoduje s poměrem ceny k zisku na úrovni 40, což ukazuje na extrémně vysoké ocenění. To sice samo o sobě nemusí znamenat blížící se výprodej, ale je to jasný signál, že současné valuace jsou založeny na odvážných očekáváních ohledně budoucího růstu.Colas upozorňuje, že aby index S&P 500 dokázal obhájit takto vysoký násobek zisku, musel by v roce 2026 navýšit firemní zisky o 13,4 % a v roce 2027 přidat dalších 15 %. To je tempo, které předpokládá trvalou důvěru investorů i mimořádnou schopnost firem udržet vysoké marže.Téma marží se stává klíčovým faktorem pro další vývoj. Jak ve svém newsletteru připomíná analytik Sam Ro, podniky dokázaly v posledních letech udržet historicky vysoké marže i přes šoky v podobě pandemie, zvýšené inflace, restriktivní měnové politiky a v poslední době i přes vyšší cla. Pokud by se tento trend podařilo udržet, mohlo by to podpořit i optimistické scénáře investorů.Navíc se očekává, že v roce 2026 se rozšíří efektivita, kterou dnes předvádějí velké technologické společnosti, i do dalších odvětví. Umělá inteligence, produktivnější výroba a změny na trhu práce by mohly zlepšit hospodaření i mimo technologický sektor. Právě vývoj pracovního trhu hraje důležitou roli – pomalejší růst mezd by znamenal nižší náklady pro firmy, což by podporovalo expanzi marží.Chcete využít této příležitosti?Situace je ale velmi křehká. Pokud by se trh práce ukázal jako odolnější, než Fed předpokládá, mohl by to být důvod k zastavení cyklu snižování sazeb. Tvůrci politiky se navíc neshodují, jakou váhu přikládat stabilitě cen oproti zaměstnanosti. Tento konflikt mandátů bude do budoucna určovat, jak se nastaví měnová politika a jaké prostředí budou mít podniky pro svůj růst.Jisté je, že vývoj měnové politiky a trh práce přímo ovlivní náklady společností, jejich ziskové marže a následně i valuace akcií. Pokud se podaří udržet kombinaci vysoké produktivity, relativně mírného růstu mezd a stabilního prostředí, může trh zůstat na růstové trajektorii i přes historicky vysoké násobky zisků. Pokud však některý z těchto pilířů selže, mohou se současná ocenění ukázat jako neudržitelná.Optimismus ohledně roku 2025 tedy není jediným motorem současného trhu. Investoři sází na delší horizont, ve kterém bude hrát zásadní roli umělá inteligence, marže a rozhodnutí Fedu. Současně však platí, že každé narušení tohoto křehkého balancování může přinést prudkou korekci.