V posledních letech se na finančních trzích stále častěji objevuje tvrzení, že nadšení investorů pro umělou inteligenci dosahuje úrovně bubliny. Podle tohoto názoru se s každým novým vydáním AI modelu zvyšovalo přesvědčení, že technologie povede k rychlejšímu ekonomickému růstu a zásadní proměně hospodářství. Nová studie však tyto domněnky zpochybňuje. Výzkumníci se zaměřili na reakce dluhopisového trhu v letech 2023 a 2024 na vydání 15 nových modelů od pěti předních platforem – OpenAI, Anthropic, Google DeepMind (GOOG), xAI a DeepSeek. Očekávalo by se, že pokud investoři opravdu věří v transformační dopad AI, dlouhodobé reálné sazby porostou, protože budou reflektovat vyšší očekávaný růst HDP. Realita byla opačná: dlouhodobé sazby po vydání nových modelů systematicky klesaly. Pokles sazeb byl podle autorů studie statisticky významný, ekonomicky podstatný a navíc trvalý. To naznačuje, že investoři naopak s každým novým modelem snižovali svá očekávání ohledně budoucího hospodářského růstu. I když korelace není totéž co kauzalita, načasování jednotlivých událostí ukazuje, že nejde o náhodu. Propojení dluhopisového a akciového trhu Studie zdůrazňuje, že dluhopisový a akciový trh jsou úzce propojené. Není příliš pravděpodobné, že by investoři věřili v masivní růst HDP díky AI pouze na jedné části trhu a na druhé nikoli. A pokud dluhopisový trh reaguje spíše poklesem výnosů, pak je otázkou, do jaké míry stojí nadšení akciových investorů na pevných základech. Do analýzy se také promítá vydání modelu ChatGPT 5.0. Ten se podle mnohých analytiků ukázal jako jen mírné zlepšení oproti předchozí verzi a v některých ohledech dokonce zaostal. To vedlo k úvahám, zda éra „exponenciálního pokroku“ AI nepomalu končí. Podle autorů studie se ale zklamání investorů začalo projevovat již dříve – v letech 2023 a 2024. Tento vývoj je důležitý pro celkové hodnocení, protože ukazuje, že investoři se stávají realističtějšími. Nevěří, že každá další generace modelů automaticky přinese zásadní ekonomické zrychlení. Naopak, vnímají technologii spíše jako užitečný, ale nikoli nutně transformační prvek. Dopady na firmy a investory Závěry studie mají přímý dopad na to, jak vnímat firmy, které přistupují k AI opatrně. Typickým příkladem je Apple (AAPL). Společnost byla často kritizována za pomalejší zavádění generativní umělé inteligence do svých produktů. Pokud je však transformační potenciál AI menší, než se původně předpokládalo, může být tato zdrženlivost naopak výhodou. Jak zdůrazňuje Gautam Mukunda z Yale School of Management, Apple má tradici uvádět nové technologie až ve chvíli, kdy jsou dostatečně vyspělé a schopné nabídnout dokonalý uživatelský zážitek. Generativní AI zatím tuto laťku podle něj nesplňuje. Apple se tak drží své strategie „nebýt první, ale být nejlepší“. Tento přístup může z dlouhodobého hlediska ochránit značku před zklamáním zákazníků a investory před přehnanými očekáváními. Důležitým podkladem pro tuto úvahu je i zpráva iniciativy NANDA MIT, která zjistila, že 95 % firem využívajících AI aplikace nezaznamenalo žádný významný dopad na zisky. To potvrzuje, že technologie sice může být užitečná, ale její přínos není zatím plošně transformační. AI a nerovnoměrné dopady na ekonomiku Studie upozorňuje, že celkové zklamání neznamená, že AI nemůže být zásadní pro konkrétní odvětví nebo společnosti. V některých případech může umožnit firmám fungovat s výrazně menším počtem zaměstnanců, což může vést k dramatickému růstu ziskovosti. V takových případech se bublina může projevit spíše na cenách akcií jednotlivých společností než na celém trhu. To má širší důsledky pro ekonomiku. Pokud AI skutečně zvyšuje zisky jen určité skupiny firem, zatímco jiné zůstávají stranou, může docházet k prohlubování ekonomické nerovnosti. Zisky budou soustředěny u menšího počtu podniků, zatímco celkový hospodářský růst nemusí zrychlovat. To vysvětluje, proč dluhopisový trh nereaguje očekávaným optimismem, a zároveň ukazuje, kde je třeba hledat případné bubliny – u vybraných akcií, nikoli v celém trhu. Z pohledu investorů to znamená, že plošná sázka na AI jako megatrend může být riskantní. Vítězi budou jen některé společnosti a není zaručeno, že to budou ti, kdo se k technologii připojili nejrychleji. Opatrnost a pečlivý výběr firem je proto rozumnější strategií než slepě následovat vše, co má označení „AI“. Nová studie tak nabízí důležitý korektiv k současnému nadšení. AI nemusí automaticky přinést rychlejší ekonomický růst, a proto nelze vinit firmy jako Apple, že postupují pomalu. Opatrnost se může ukázat jako rozumná strategie – jak pro korporace, tak pro investory, kteří se snaží vyhnout pasti přehnaných očekávání.