Důvodem je údajné zneužívání dominantního postavení na trhu s reklamními technologiemi. Podle komise Google upřednostňoval své vlastní reklamní burzy, čímž poskytoval konkurenční výhodu svým službám a zároveň poškozoval konkurenci. Komisařka EU pro hospodářskou soutěž Teresa Ribera zdůraznila, že „skutečná svoboda znamená rovné podmínky pro všechny hráče na trhu“.Pro Google jde o druhou nejvyšší pokutu, jakou mu EU kdy udělila. V minulosti čelil sankcím například za Android či vyhledávání nákupů. Celková výše pokut, které mu EU dosud uložila, nyní dosahuje téměř 10 miliard eur. Společnost se okamžitě zavázala podat odvolání s tím, že rozhodnutí je neoprávněné a ohrozí tisíce evropských podniků, které využívají její reklamní technologie. Viceprezidentka pro regulační záležitosti Lee-Anne Mulhollandová varovala, že změny ztíží těmto firmám vydělávat peníze.Trumpova ostrá reakceRozhodnutí Bruselu nenechalo chladným amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil vyšetřováním Evropské unie. To by mohlo vést k novým clům na evropské zboží. Trump označil pokutu za „velmi nespravedlivou“ a zdůraznil, že jeho administrativa podobné „diskriminační kroky“ vůči americkým firmám nepřipustí.Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social připomněl, že EU již dříve uvalila řadu pokut a daní zejména na americké technologické giganty. Podle něj se jedná o systematický útok, který američtí daňoví poplatníci nebudou tolerovat. Uvedl také, že otázka digitálních daní a sankcí byla probírána na večeři v Bílém domě, kde se sešel s předními manažery technologických firem – Sundarem Pichaiem z Alphabetu, Markem Zuckerbergem z Meta Platforms a Timem Cookem z Apple. Trump zdůraznil, že stížnosti se netýkají Číny ani jiných regionů, ale výhradně Evropské unie.Americký prezident již v minulosti využil mechanismus tzv. 301 probes, aby vyvinul tlak na zahraniční dovozce. Tentokrát dává jasně najevo, že se EU může stát terčem nových obchodních opatření, pokud bude v podobných krocích pokračovat. Chcete využít této příležitosti?Dlouhodobý spor o digitální reklamuGoogle je podle odhadů výzkumné společnosti EMarketer pro rok 2025 jedničkou na globálním trhu digitální reklamy, jehož hodnota se pohybuje kolem 757,5 miliardy dolarů. Samotný Google má letos dosáhnout příjmů z digitální reklamy přes 205 miliard dolarů, z toho více než 170 miliard z vyhledávací reklamy.Google provozuje služby pro nákup i prodej reklamy a zároveň obchodní burzu, kde se tyto transakce odehrávají v reálném čase. Právě tato kombinace podle Bruselu představuje střet zájmů. Evropská rada vydavatelů, která podala stížnost, však upozorňuje, že samotná pokuta nevyřeší strukturální problémy trhu. Podle její výkonné ředitelky Angely Mills Wade hrozí, že Google pokutu odečte jako běžné náklady a zároveň dále posílí svou dominanci, zejména v éře umělé inteligence.Do řízení se zapojily i další subjekty, například hnutí Movement for an Open Web, které bojuje proti dominanci velkých technologických platforem. Kritici varují, že bez přísnější regulace může Evropa oslabit vlastní mediální sektor i vydavatelský průmysl.Napjaté vztahy mezi USA a EUPokuta přichází v době, kdy jsou transatlantické obchodní vztahy stále napjatější. Trump opakovaně kritizuje Evropu za to, že se zaměřuje na americké technologické giganty. Situaci komplikuje i skutečnost, že ve Spojených státech pokračuje antimonopolní řízení proti Googlu. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby společnost prodala svou reklamní burzu AdX a zajistila interoperabilitu své technologie s konkurencí.Původně úřady zvažovaly i úplný odprodej části podnikání, známého jako publisher ad server, ale nakonec zvolily mírnější postup. Google návrhy odmítá a tvrdí, že by šlo o příliš radikální zásah. Nabídl proto alternativní řešení – spolupráci s konkurencí a instalaci monitorovacího zařízení, které bude tři roky dohlížet na dodržování pravidel.Brusel i Washington se tak shodují na tom, že Google má na trhu příliš silné postavení, liší se ale v návrzích, jak problém řešit. Zatímco EU sáhla k tvrdým finančním sankcím, USA se soustředí na strukturální změny. Komisařka Ribera již dříve uvedla, že jediným účinným řešením může být povinný odprodej části podnikání. Její předchůdkyně Margrethe Vestagerová během svého působení uložila Googlu pokuty v hodnotě více než 8 miliard eur, přičemž některé byly soudně zrušeny nebo sníženy.Tento případ se stal dalším symbolem sílícího napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií v otázce regulace technologických firem. Google se sice chystá k odvolání, ale tlak z obou stran Atlantiku ukazuje, že jeho postavení na trhu digitální reklamy bude v následujících letech pod neustálou kontrolou.