Podle tří úředníků obeznámených s jednáním připojil Trump svůj požadavek k diskusi vysokých představitelů USA a EU ve Washingtonu, jejímž cílem bylo hledat způsoby, jak dále zvýšit náklady Moskvy spojené s pokračující agresí. Podle amerických představitelů jsou Spojené státy připraveny „zrcadlit“ jakákoli evropská cla a zahájit je okamžitě, pokud se k nim Evropa připojí. Tento postup má být široký, viditelný a trvat do chvíle, kdy Peking omezí nákupy ruské ropy, která podle americké strany „nemá kam jinam jít“.Kontext, motivace a signály z Bílého domuNávrh přichází uprostřed rostoucí frustrace z obtížnosti vyjednání mírové dohody a stupňujících se ruských leteckých útoků na Ukrajině. Trumpův tým zdůrazňuje, že bez evropské účasti Spojené státy nechtějí samostatně uvalovat represivní opatření na odběratele ruské ropy a plynu. Prezident zároveň uvedl, že očekává telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem „tento týden nebo na začátku příštího týdne“, čímž naznačil snahu posunout jednání i přímou komunikací.Pro americkou diplomacii je klíčové, aby případná cla představovala koordinovanou transatlantickou akci. Odráží to výrok jednoho z amerických úředníků, že kroky budou „nákladné“ a „bolest bude sdílena společně“ – tedy podmíněné politickou vůlí evropských partnerů. V pozadí stojí čerstvé upevnění vazeb mezi Si Ťin-pchingem, Putinem a Naréndrou Módím na nedávném summitu, které posiluje motivaci Washingtonu jednat rychle a soustředěně.Postoj EU, debata o sekundárních sankcích a vnitřní dilemataEvropské metropole v posledních dnech diskutují o možnostech tzv. sekundárních sankcí vůči třetím zemím, které nakupují ruské energetické suroviny. Zdroje zmiňují zejména Čínu a Indii, zároveň však připouštějí výrazná rizika, vyplývající z husté sítě obchodních vztahů EU s Pekingem i Novým Dillí. Tuto opatrnost rámují dvě skutečnosti: část evropských států stále nakupuje ruské energetické produkty pro vlastní potřebu a jakákoli eskalace cel by měla bezprostřední náklady i na evropské ekonomiky.Na pracovní úrovni vede za EU diskuse šéf sankčního úřadu David O’Sullivan, na americké straně se účastní vysoce postavení představitelé ministerstva financí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová avizovala brzké předložení nového balíčku sankcí „v koordinaci s partnery“. Zmínila důraz na rychlejší odklon od ruských fosilních paliv, omezení tzv. stínové flotily a lepší cílení vůči třetím zemím, jež pomáhají obcházet omezení. Unijní reakce se tak může opřít o rozšíření nástrojů, které již EU využívá, přičemž cla patří k nejtvrdším variantám a vyžadují širokou shodu.Cla vůči Indii a Číně: kroky USA a probíhající jednáníNa indickou stopu cílí Washington přímo. Minulý měsíc USA zvýšily cla na dovoz z Indie na 50 % v reakci na nákupy ruské ropy touto zemí. Trump následně napsal, že jednání s Indií budou pokračovat a naznačil „úspěšný závěr“, přičemž vyjádřil očekávání rozhovoru s premiérem Módím v nadcházejících týdnech. Smyslem těchto kroků je kombinovat tlak s otevřeným kanálem k dohodě, která by snížila ruské příjmy z energetiky.Co se týče Číny, současný americký přístup je odlišný. Washington Čínu přímo netrestá kvůli jejím nákupům ruské ropy, přestože cla na čínské zboží v dubnu výrazně zvýšil. Po silné tržní reakci byly v květnu částečně sníženy. Nynější iniciativa spoléhá na to, že EU spolu s USA nastaví cla na Čínu a Indii společně a koordinovaně. Koordinace je pro americkou stranu klíčová – jde o nástroj, jehož dopad se násobí, pokud jej uplatní obě největší demokratické ekonomické síly.Chcete využít této příležitosti?Dodatečně je nutné zdůraznit, že Trumpova strategie není pouze ekonomická, ale také politická. Jejím cílem je posílit vnímání jednotného transatlantického postoje a ukázat, že Západ má prostředky, jak zvýšit náklady ruské války. V případě, že by se EU k americkému návrhu nepřipojila, Washington by riskoval oslabení signálu vůči Moskvě i Pekingu. V konečném důsledku tak rozhodnutí Evropy určí, zda se Trumpovi podaří proměnit tvrdý návrh v účinný mezinárodní tlak.