Donald Trump znovu obrátil svou pozornost na americká média. Tentokrát podal žalobu ve výši 15 miliard dolarů proti deníku New York Times (NYT) a několika jeho reportérům za údajnou pomluvu. Tento krok představuje další kapitolu v dlouhodobém sporu bývalého prezidenta s velkými mediálními domy, které Trump často obviňuje ze zaujatosti a nepravdivého zpravodajství. Podle expertů je jeho strategií dostat mediální společnosti pod tlak, ať už finanční, nebo reputační, což má mít za cíl odradit je od kritického pokrývání jeho politiky a podnikatelských aktivit. Žaloba byla podána 15. září a okamžitě vzbudila velký zájem. Není to přitom první podobný krok – Trump v posledních letech zahájil více než jednu právní bitvu proti významným mediálním organizacím. Aktuální žaloba je však podle odborníků v několika ohledech specifická a liší se od té, kterou podal proti společnosti Paramount. Rozdíl oproti případu Paramount Trumpova dřívější žaloba směřovala proti společnosti Paramount, tehdejší mateřské firmě CBS. Šlo o spor týkající se pořadu „60 Minutes“, kde Trump tvrdil, že došlo k selektivní úpravě rozhovoru s Kamalou Harrisovou, jeho politickou soupeřkou. Paramount se rozhodl kauzu urovnat mimosoudně zaplacením 16 milionů dolarů, a to v době, kdy se snažil získat souhlas Trumpovy administrativy pro fúzi se společností Skydance Media. Tento kontext podle mnoha analytiků hrál zásadní roli při rozhodnutí Paramountu přistoupit na vyrovnání. Výsledkem byla nově vzniklá entita Paramount Skydance Corp. (PSKY). Právě tato souvislost mezi žalobou a regulatorním procesem vedla některé odborníky k názoru, že Paramount jednal více ze strategických než právních důvodů. U případu s New York Times je ale situace odlišná. Podle expertů zde chybí podobné okolnosti, které by mohly motivovat k mimosoudnímu vyrovnání. Jane Kirtley, ředitelka Silha Center for the Study of Media Ethics and Law, zdůraznila, že v tomto případě půjde spíše o klasický právní střet, kde Times pravděpodobně zaujmou tvrdý postoj a budou se bránit s odkazem na první dodatek Ústavy, který chrání svobodu projevu. Obsah žaloby a reakce odborníků Trumpova žaloba proti New York Times se soustředí na několik článků, které měly podle jeho právníků poškodit jeho pověst. Mezi nimi je například text s titulkem „Pro Trumpa se celoživotní skandály blíží k okamžiku soudu“ nebo článek, který cituje bývalého poradce Johna Kellyho a nese název „S blížícími se volbami Kelly varuje, že Trump bude vládnout jako diktátor“. Trump tvrdí, že tyto texty překročily hranici mezi svobodným názorem a pomluvou. Odborníci jsou však skeptičtí. Katie Fallow z Knight First Amendment Institute označila žalobu za dokument „plný výhrůžek, ale bez konkrétních důkazů o nepravdivých skutečnostech“. Podle ní se jedná spíše o snahu zatížit Times a další vydavatelství, například Penguin Random House, právními náklady a odradit je od kritického zpravodajství v budoucnu. New York Times ve svém prohlášení označil žalobu za „pokračující pokus o potlačení nezávislé žurnalistiky“. Trump naopak ve svých veřejných prohlášeních zdůraznil, že je „hrdý na to, že může tuto kdysi respektovanou novinu pohnat k odpovědnosti“, přičemž novinářům a vydavatelům dlouhodobě vyčítá, že o něm a jeho rodině šíří lži. Dopad na mediální sektor a širší souvislosti Samotné akcie New York Times Co. v úterý oslabily přibližně o 2 %, přičemž tržní hodnota vydavatelství se pohybuje kolem 10 miliard dolarů. Pro srovnání, širší index S&P 500 v ten den vykázal jen minimální změny. To naznačuje, že investoři žalobu registrují, ale její bezprostřední finanční dopady zatím nevnímají jako zásadní. Trumpovy právní kroky proti médiím ovšem nejsou výjimkou. V červenci podal žalobu ve výši 10 miliard dolarů proti vydavatelství Dow Jones & Co., které je vlastníkem Wall Street Journal a MarketWatch. V tomto případě šlo o článek, jenž zmiňoval údajný dopis, který měl Trump poslat Jeffrey Epsteinovi. Kromě toho se jeho administrativa dostala do sporu s agenturou Associated Press kvůli omezení přístupu na prezidentské akce. Právníci i mediální odborníci se shodují, že i když podobné žaloby zřídka končí úspěchem u soudu, jejich cílem může být především vytvoření zastrašujícího efektu. Pro média to znamená vysoké právní náklady a nutnost obhajovat svou práci, zatímco pro Trumpa jde o způsob, jak posílit svou pozici vůči veřejnosti a podpořit svůj dlouhodobý narativ o „neférových médiích“. Žaloba Donalda Trumpa na New York Times za 15 miliard dolarů představuje další významný moment v jeho sporech s médii. Odborníci se shodují, že zatímco Paramount mohl mít motivaci ke smíru kvůli regulatorním záležitostem, v případě Times lze očekávat spíše dlouhý a tvrdý právní boj. Tento střet je tak nejen o samotném Trumpovi a jeho pověsti, ale také o základních principech svobody tisku a hranicích kritického zpravodajství v USA. Ať už bude výsledek jakýkoli, spor má potenciál stát se významným precedentem pro vztahy mezi politickými lídry a médii ve Spojených státech.