Velvyslanec USA ve Velké Británii Warren Stephens vyzval ministryni financí Rachel Reevesovou, aby zlepšila podmínky pro farmaceutické společnosti při stanovení cen léků. Podle zdrojů blízkých jednání se tato výzva odehrála během soukromé večeře v londýnské rezidenci velvyslance. Spojené státy vyjádřily obavy ohledně částek, které britský systém za léky platí, i ohledně samotného mechanismu, podle něhož se ceny posuzují. Diskuse byla podle některých účastníků velmi chladná a ukázala, že napětí mezi oběma stranami je citelné. Velká Británie čelí v této oblasti stále většímu tlaku. Farmaceutické společnosti dlouhodobě upozorňují, že systém schvalování léků a daňové zatížení v zemi jim komplikuje další investice. Stephens podle lidí obeznámených se situací zdůraznil, že Spojené státy vnímají nutnost, aby Londýn výrazně zlepšil prostředí pro farmaceutický průmysl. Pozastavené a zrušené projekty velkých společností Situace eskalovala ve chvíli, kdy několik předních firem oznámilo zásadní rozhodnutí. Americká společnost Merck, známá v Evropě jako MSD, zrušila plánované výzkumné centrum v Londýně v hodnotě 1 miliardy liber. Krátce poté anglo-švédská společnost AstraZeneca (AZN) oznámila, že pozastavuje investici 200 milionů liber na rozšíření svých výzkumných a vývojových aktivit v Cambridge. Obě firmy jasně ukázaly, že Británie podle nich není v současnosti dostatečně konkurenceschopná. AstraZeneca patří mezi největší společnosti působící ve Velké Británii a její rozhodnutí má silný symbolický i praktický dopad. Už na začátku roku navíc tato firma upustila od plánů na rozšíření továrny na vakcíny ve Speke u Liverpoolu poté, co vláda snížila výši nabízených dotací. Ještě před tím plán označila předchozí konzervativní vláda za součást klíčového investičního balíčku. Merck zrušením londýnského centra připravil o práci 125 vědců a podpůrných pracovníků. Podobný krok učinila i společnost Eli Lilly (LLY), která rovněž pozastavila investici do svých britských laboratoří. Tyto kroky ukazují, že nespokojenost farmaceutického sektoru je hlubší a týká se celé řady firem, nejen jednoho hráče. Politický rozměr a mezinárodní kontext Téma cen léků není pouze ekonomické, ale i politické. Bývalý prezident Donald Trump opakovaně kritizoval evropské státy za to, že za léky platí méně než Spojené státy. Označil je dokonce za „zahraniční příživníky“, kteří využívají americký výzkum a vývoj, aniž by farmaceutickým společnostem poskytli odpovídající odměnu. Trump také uvedl příklad, kdy si jeho přítel mohl koupit v Londýně lék na obezitu za mnohem nižší cenu než v USA. Administrativa tehdejšího prezidenta chtěla na farmaceutické společnosti vyvinout tlak, aby do konce září předložily návrhy na snížení cen v USA. Trump pohrozil, že pokud se tak nestane, zavedou Spojené státy politiku „nejvyšších výhod“. To by znamenalo, že ceny léků v USA by byly navázány na ceny v jiných vyspělých zemích, včetně Velké Británie. Britští představitelé si uvědomují, že toto téma je součástí širší debaty. Jeden z vysokých úředníků uvedl, že americká strana se nezaměřuje pouze na Velkou Británii, ale na celý svět. Podle něj panuje v americké administrativě přesvědčení, že ostatní země udržují ceny léků nízko na úkor amerických společností. Budoucnost farmaceutického průmyslu ve Velké Británii Rozhovory amerického velvyslance se odehrály těsně před Trumpovou plánovanou třídenní státní návštěvou Velké Británie, při níž měly být oznámeny dohody v oblastech od jaderné energetiky až po umělou inteligenci. Farmaceutický průmysl se však stal jedním z nejcitlivějších témat jednání mezi oběma zeměmi. Britská vláda se v obchodních dohodách se Spojenými státy zavázala zlepšit celkové prostředí pro farmaceutické společnosti, ale konkrétní kroky zatím chybí. Mezitím rostou obavy, že pokud se situace nezmění, může Velká Británie přijít o další investice a s nimi i o pracovní místa i technologické know-how. AstraZeneca zdůraznila, že neustále přehodnocuje své investiční potřeby. Podle mluvčího firmy je rozhodování ovlivněno nejen daňovým a cenovým prostředím, ale i dostupností podpory ze strany státu. Ukončení nebo pozastavení investic velkých firem zároveň vysílá signál dalším společnostem, které by mohly uvažovat o rozšíření výzkumu ve Velké Británii. Napětí se odrazilo také v jednáních mezi vládou a průmyslem. Ministr zdravotnictví Wes Streeting před časem opustil stůl při vyjednávání o cenách léků, což dále vyostřilo situaci. Po rozhodnutí Mercku zrušit londýnské výzkumné centrum se však britští úředníci snaží obnovit dialog a najít kompromis, který by mohl udržet farmaceutické investice v zemi.