Počet veřejně obchodovaných firem v USA klesl pod 4 000
Největší zisky firem plynou do rukou private equity a venture kapitálu
S&P 500 je stále více závislý na několika technologických gigantech
Možnosti diverzifikace pro běžné investory se ztenčují a riziko roste
Dnes je zřejmé, že největší růstové roky firem si ponechávají venture capital a private equity fondy, zatímco běžní investoři se dostávají k investici až v době, kdy jsou společnosti zavedené, často drahé a mají za sebou dynamickou fázi růstu.
Tento posun má zásadní dopady na diverzifikaci portfolií, možnost hledat nové příležitosti i na celkovou roli veřejných trhů v ekonomice.
Zdroj: Shutterstock
Mizející prostor pro nové příběhy na burze
Počet veřejně obchodovaných společností ve Spojených státech se za poslední desetiletí výrazně snížil. Zatímco v roce 1996 jich bylo kolem 8 000, dnes je jich na burze méně než 4 000, tedy zhruba o pětinu méně než před deseti lety. Tento úbytek znamená menší diverzitu a pro investory také menší výběr.
Pipeline IPO téměř vyschla – nové společnosti zůstávají v soukromých rukou podstatně déle než dříve. Investoři do venture kapitálu a private equity tak čerpají největší zisky z růstových let, zatímco běžní akcionáři se k firmám dostávají až v pozdější fázi, kdy je valuace vysoká a dynamika růstu utlumená. Příklady jako Stripe nebo Databricks jsou výmluvné: společnosti s hodnotou desítek miliard dolarů stále zůstávají mimo veřejné trhy.
Oproti tomu investoři, kteří měli možnost vstoupit do Amazonu(AMZN) při jeho IPO v roce 1997 nebo do Starbucks(SBUX) v roce 1986, mohli zažít obrovský růst, který dnes není pro retailové investory v rané fázi prakticky dostupný. Pokud by tyto společnosti vznikaly nyní, je velká šance, že by zůstaly soukromé podstatně déle a retailový kapitál by se k nim dostal až ve chvíli, kdy by jejich nejlepší růstová léta byla pryč.
Navzdory této proměně index S&P 500 poskytl za posledních deset let průměrný roční výnos 13,2 %. To je více než solidní číslo pro dlouhodobé investory. Problémem ale je, že většinu těchto zisků táhne jen několik málo firem.
V posledních letech se hovoří o „Magnificent Seven“, mezi které patří největší technologické společnosti. Ještě výraznější je dominance takzvaných „tří amigos“ – Nvidia(NVDA), Microsoft(MSFT) a Apple(AAPL). Tyto tři společnosti dohromady představují přes 20 % tržní hodnoty indexu S&P 500. Taková koncentrace znamená, že investoři jsou více vystaveni specifickým rizikům spojeným s jednotlivými firmami i odvětvími.
Co by se stalo, kdyby Nvidia uvedla vadný čip, nebo kdyby obchodní bariéry zásadně zvýšily cenu iPhonů? A co když by se tyto události odehrály v době globální recese? Koncentrovaný trh nabízí menší prostor pro chyby, a proto je riziko výraznější. Minulá krize z roku 2008 připomíná, že neočekávané události mohou mít dramatické dopady i na zdánlivě stabilní trhy.
Možnosti investorů mimo hlavní proud
Pro retailové investory, kteří chtějí najít nové růstové příležitosti a zároveň snížit riziko spojené s koncentrovaným trhem, existuje několik cest. Jednou z možností je investice do společností, které se soustředí na širší spektrum podniků, jako například Blackstone(BX). Ten v posledních pěti letech posílil přibližně o 300 %, protože zahrnuje do portfolia různé růstové firmy. Problémem ale je, že samotná aktiva Blackstone – nemovitosti nebo podíly v private equity – nejsou tak likvidní jako samotná akcie společnosti. Pokud by došlo k propadu hodnoty těchto aktiv, investoři by byli vystaveni značnému riziku.
Alternativní cestou jsou SPAC, tedy speciální akviziční společnosti. Ty v posledních letech získaly popularitu, ale zároveň ukázaly své slabiny – nedostatečnou regulaci, špatně nastavené pobídky a riziko ředění akcií. Podobně fungují i investiční platformy typu AngelList, které nabízejí přístup ke startupům. Tyto možnosti ale nesou značná rizika, a jak ukázaly poslední data, jen 16 % investic na AngelListu v první polovině roku 2025 zaznamenalo změnu ocenění, přičemž významná část z nich byla negativní.
Sekundární trhy, jako je EquityZen, poskytují určitou cestu k soukromým společnostem, ale i zde je problém s transparentností, vysokými minimálními investicemi a nedostatkem likvidity. Proto pro většinu drobných investorů zůstávají nejdostupnějšími možnostmi středně kapitalizované a malokapitalizované akcie nebo fondy. Příklady společností jako Super Micro Computer(SMCI) či Monolithic Power Systems(MPWR) ukazují, že i na tradičních burzách lze najít firmy, které dokážou dlouhodobě růst a nabídnout nadprůměrné výnosy.
Ztráta původního smyslu veřejných trhů
Historicky měly americké akciové trhy obrovský význam nejen pro velké investory, ale i pro širokou veřejnost. Společnosti využívaly vstup na burzu k financování růstu, transparentnímu řízení a získání důvěry investorů. Tento systém umožňoval běžným investorům podílet se na růstu ikonických značek a technologií.
Dnes se situace mění. Venture kapitál a private equity si ponechávají firmy déle a burza tak ztrácí svou původní roli jako hlavní místo, kde se financuje růst a kde mají investoři šanci být u zrodu velkých příběhů. Výsledkem je prostředí, kde investoři mají méně možností k diverzifikaci, čelí vyšší koncentraci rizika a musí hledat alternativní cesty, aby se dostali k dynamickým růstovým společnostem.
Otázkou je, zda tento trend může pokračovat donekonečna, aniž by to oslabilo důvěru v samotné veřejné trhy. Možná právě proto dnes mizí atraktivní příležitosti, které dříve byly k dispozici i menším investorům.
Zdroj: Shutterstock
Dnes je zřejmé, že největší růstové roky firem si ponechávají venture capital a private equity fondy, zatímco běžní investoři se dostávají k investici až v době, kdy jsou společnosti zavedené, často drahé a mají za sebou dynamickou fázi růstu. Tento posun má zásadní dopady na diverzifikaci portfolií, možnost hledat nové příležitosti i na celkovou roli veřejných trhů v ekonomice.Mizející prostor pro nové příběhy na burzePočet veřejně obchodovaných společností ve Spojených státech se za poslední desetiletí výrazně snížil. Zatímco v roce 1996 jich bylo kolem 8 000, dnes je jich na burze méně než 4 000, tedy zhruba o pětinu méně než před deseti lety. Tento úbytek znamená menší diverzitu a pro investory také menší výběr.Pipeline IPO téměř vyschla – nové společnosti zůstávají v soukromých rukou podstatně déle než dříve. Investoři do venture kapitálu a private equity tak čerpají největší zisky z růstových let, zatímco běžní akcionáři se k firmám dostávají až v pozdější fázi, kdy je valuace vysoká a dynamika růstu utlumená. Příklady jako Stripe nebo Databricks jsou výmluvné: společnosti s hodnotou desítek miliard dolarů stále zůstávají mimo veřejné trhy.Oproti tomu investoři, kteří měli možnost vstoupit do Amazonu při jeho IPO v roce 1997 nebo do Starbucks v roce 1986, mohli zažít obrovský růst, který dnes není pro retailové investory v rané fázi prakticky dostupný. Pokud by tyto společnosti vznikaly nyní, je velká šance, že by zůstaly soukromé podstatně déle a retailový kapitál by se k nim dostal až ve chvíli, kdy by jejich nejlepší růstová léta byla pryč.Chcete využít této příležitosti?Koncentrace zisků a rostoucí rizikoNavzdory této proměně index S&P 500 poskytl za posledních deset let průměrný roční výnos 13,2 %. To je více než solidní číslo pro dlouhodobé investory. Problémem ale je, že většinu těchto zisků táhne jen několik málo firem.V posledních letech se hovoří o „Magnificent Seven“, mezi které patří největší technologické společnosti. Ještě výraznější je dominance takzvaných „tří amigos“ – Nvidia , Microsoft a Apple . Tyto tři společnosti dohromady představují přes 20 % tržní hodnoty indexu S&P 500. Taková koncentrace znamená, že investoři jsou více vystaveni specifickým rizikům spojeným s jednotlivými firmami i odvětvími.Co by se stalo, kdyby Nvidia uvedla vadný čip, nebo kdyby obchodní bariéry zásadně zvýšily cenu iPhonů? A co když by se tyto události odehrály v době globální recese? Koncentrovaný trh nabízí menší prostor pro chyby, a proto je riziko výraznější. Minulá krize z roku 2008 připomíná, že neočekávané události mohou mít dramatické dopady i na zdánlivě stabilní trhy.Možnosti investorů mimo hlavní proudPro retailové investory, kteří chtějí najít nové růstové příležitosti a zároveň snížit riziko spojené s koncentrovaným trhem, existuje několik cest. Jednou z možností je investice do společností, které se soustředí na širší spektrum podniků, jako například Blackstone . Ten v posledních pěti letech posílil přibližně o 300 %, protože zahrnuje do portfolia různé růstové firmy. Problémem ale je, že samotná aktiva Blackstone – nemovitosti nebo podíly v private equity – nejsou tak likvidní jako samotná akcie společnosti. Pokud by došlo k propadu hodnoty těchto aktiv, investoři by byli vystaveni značnému riziku.Alternativní cestou jsou SPAC, tedy speciální akviziční společnosti. Ty v posledních letech získaly popularitu, ale zároveň ukázaly své slabiny – nedostatečnou regulaci, špatně nastavené pobídky a riziko ředění akcií. Podobně fungují i investiční platformy typu AngelList, které nabízejí přístup ke startupům. Tyto možnosti ale nesou značná rizika, a jak ukázaly poslední data, jen 16 % investic na AngelListu v první polovině roku 2025 zaznamenalo změnu ocenění, přičemž významná část z nich byla negativní.Sekundární trhy, jako je EquityZen, poskytují určitou cestu k soukromým společnostem, ale i zde je problém s transparentností, vysokými minimálními investicemi a nedostatkem likvidity. Proto pro většinu drobných investorů zůstávají nejdostupnějšími možnostmi středně kapitalizované a malokapitalizované akcie nebo fondy. Příklady společností jako Super Micro Computer či Monolithic Power Systems ukazují, že i na tradičních burzách lze najít firmy, které dokážou dlouhodobě růst a nabídnout nadprůměrné výnosy. Ztráta původního smyslu veřejných trhůHistoricky měly americké akciové trhy obrovský význam nejen pro velké investory, ale i pro širokou veřejnost. Společnosti využívaly vstup na burzu k financování růstu, transparentnímu řízení a získání důvěry investorů. Tento systém umožňoval běžným investorům podílet se na růstu ikonických značek a technologií.Dnes se situace mění. Venture kapitál a private equity si ponechávají firmy déle a burza tak ztrácí svou původní roli jako hlavní místo, kde se financuje růst a kde mají investoři šanci být u zrodu velkých příběhů. Výsledkem je prostředí, kde investoři mají méně možností k diverzifikaci, čelí vyšší koncentraci rizika a musí hledat alternativní cesty, aby se dostali k dynamickým růstovým společnostem.Otázkou je, zda tento trend může pokračovat donekonečna, aniž by to oslabilo důvěru v samotné veřejné trhy. Možná právě proto dnes mizí atraktivní příležitosti, které dříve byly k dispozici i menším investorům.